Praha - Ministr obrany Vlastimil Picek dočasně zprostil výkonu služby šéfa Vojenského zpravodajství Milana Kovandu a zpravodajce Jana Pohůnka kvůli jejich zapojení do případu sledování manželky odstupujícího premiéra Petra Nečase. Zpravodajci budou mimo službu, dokud o nich nerozhodne soud. Vojenské zpravodajství bude zatím řídit brigádní generál Rostislav Pilc. Kovanda přiznává, že sledoval ženu Petra Nečase, sledování zbylých lidí ale odmítá. Důvodem prý byla bezpečnost státu.
Zásadní selhání vojenské zpravodajské služby, kterou ke sledování lidí využila ředitelka kabinetu premiéra Jana Nagyová, bude v úterý řešit sněmovní komise pro kontrolu vojenského zpravodajství. Milan Kovanda se ke sledování přiznal a kriminalistům vše popsal. To byl také jeden z důvodů, proč je vyšetřován na svobodě. „Bere to jako osobní selhání,“ dodává Kovandův advokát Jiří Matzner, který už po výslechu uvedl, že jeho klient považoval své jednání za zájem ČR.
Podle něj obvinění zmiňuje dva skutky - jeden se vztahuje k Nečasově manželce Radce, druhý k řidiči a pracovnici Úřadu vlády. „K paní Nečasové skutečně uvádí, že ano, my jsme realizovali, ve vztahu k těm ostatním jsme nerealizovali,“ dodal Matzner.
Reakce bývalého ministra obrany Alexandra Vondry (ODS) pro ČT v reakci na skandál: „Ondrej Páleník mě štve, že takhle pracoval za mými zády, a protože ho ctím jako hrdinu z Afghánistánu, tak se kriticky nevyjadřuju a mlčím.“
Důvodem sledování Nečasové bezpečnost státu?
Kovanda za důvod sledování Nečasové před policií a při vazebním jednání označil bezpečnost a obranu státu. Okolnosti zadání sledování a přesný důvod ohrožení advokát nechtěl komentovat, protože je to předmětem vyšetřování. Kovanda výsledky akce prý předal Nagyové. „Nijak to nezkoumal, předpokládám, že výsledek asi znal, ale pokud vím, tak nebyl žádný jeho zájem dál se o to nějak zajímat,“ dodal jeho advokát.
Kovanda byl původně zadržený také, ale ostravský soud jej v sobotu propustil na svobodu, protože se doznal k činům z obžaloby týkající se zneužití pravomoci úřední osoby. Podle policie se podílel na nelegálním sledování, které si objednala Nagyová.
- „Postavení generálmajora Milana Kovandy a plukovníka Jana Pohůnka mimo službu potrvá do doby, než o míře jejich zavinění rozhodne nezávislý soud,“ uvedl v tiskovém prohlášení Picek.
V případu sledování hrály svou roli přátelské vztahy
Podle kriminalistů v případu sledování vojenskou kontrarozvědkou jsou klíčové přátelské vztahy a loajalita. Jana Nagyová měla vždy blízko k bývalému šéfovi Vojenského zpravodajství Ondreji Páleníkovi, ten zase k současnému řediteli rozvědky Milanu Kovandovi. On nakonec také dal zelenou ke sledování tří lidí včetně premiérovi ženy. „Vliv Páleníka tam je zcela určitě a poměrně dost významný, bez toho by to určitě neudělal, tak jak já znám generála Kovandu,“ komentoval v rozhovoru pro ČT situaci Jiří Šedivý, bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR.
- Miroslav Krejčík, bývalý šéf Vojenského zpravodajství: „V zásadě udělali něco, co vojenské zpravodajství nesmí dělat… Ne, že mohli odmítnout, měli odmítnout a museli odmítnout.“
Problém je nedostatečná kontrola
„Souvisí to zároveň i s tím, že tajné služby nejsou u nás prakticky vůbec kontrolovány. Do jejich živých svazků vlastně nikdo nesmí, ani poslanecká kontrolní komise. Možná pak ředitel služby sází na to, že se na to nepřijde,“ soudí komentátor Aktuálně.cz Martin Fendrych.
Kontrolou bezpečnostních služeb se zaobírá výhradně sněmovní komise, která je sestavena podle politického klíče a strany si podle Martina Fendrycha umí vzájemně vyjít vstříc. „Jediná cesta je zaprvé nechat kontrolovat živé svazky a zadruhé do kontroly pustit i důvěryhodné občany této republiky, politici opravdu příliš důvěryhodní nejsou,“ soudí Fendrych.
Pověřit vojenskou zpravodajskou službu tím, aby zjistila důležité informace, popřípadě nasadila nejmodernější techniku na sledování lidí, může jen vláda a prezident – ten navíc vždy jen s vědomím kabinetu. V případě Jany Nagyové, která nechala sledovat tři lidi z blízkosti premiéra Nečase, došlo k zásadnímu porušení pravidel a selhali i vysoce postavení vojenští zpravodajové.
Aféra kolem Jany Nagyové: Sedm lidí ve vazbě, jeden stíhán na svobodě
- Petr Nečas čelí politické krizi po rozsáhlé policejní akci, která kromě jiného znamenala zatčení jeho spolupracovnice Jany Nagyové. Nagyová čelí v prvním případě, který se týká kauzy tří někdejších rebelů za ODS, obvinění z podplácení. Měla domlouvat posty pro „rebely“ z ODS, kteří opustili poslanecká křesla, a umožnili tak sněmovně na konci roku schválit balíček daňových změn - výměnou za odchod ze sněmovny jim nabízela posty ve firmách se státní účastí České dráhy, Čepro a Český Aeroholding. V této kauze jsou obviněni bývalí poslanci Petr Tluchoř, Marek Šnajdr a exministr zemědělství Ivan Fuksa, dále také bývalý náměstek ministra zemědělství Roman Boček.
- Ve druhém případě je žena, které hrozí až pět let vězení, obviněna z organizování zneužití pravomoci úřední osoby. Kvůli soukromému zájmu prý nechala vojenské zpravodajce sledovat trojici osob, mezi kterými byla Nečasova manželka Radka, dále zaměstnankyně a řidič Úřadu vlády, bez nutného zákonného souhlasu ministra obrany. Obviněni jsou také plukovník Vojenského zpravodajství Jan Pohůnek a bývalý šéf Vojenského zpravodajství Ondrej Páleník, stejně jako jeho nástupce Milan Kovanda.
- Aféra vypukla ve středu večer 12. června, kdy policisté z ÚOOZ začali zasahovat na řadě míst po celé ČR, mimo jiné na úřadu vlády, ministerstvu obrany, ale i v sídlech Lesů ČR a u podnikatelů Ivo Rittiga a Romana Janouška a někdejšího žalobce z pražského vrchního státního zastupitelství Libora Grygárka. Při 31 prohlídkách domů a nebytových prostor v posledních dnech zajistili policisté 120 až 150 milionů korun a desítky kilogramů zlata.
- V kauze bylo zadrženo devět lidí, sedm obviněných je nyní ve vazbě, na svobodě je stíhán Kovanda, který se ke sledování doznal. Vazebně stíhaní budou umístěni ve věznicích v Olomouci, Ostravě a Brně, někteří ve stejném zařízení.
