V Národním archivu vzniká kopie jedné z nejvzácnějších listin, kterou v den své korunovace římským císařem vystavil Karel IV. Objednalo si ji Bavorsko, kam se v říjnu přesune výstava, která je teď otevřena ve Valdštejnské jízdárně. Listinou Karel IV. připojil ke svému království Horní Falc, území na západ od Čech až po Norimberk.
Listina Karla IV. visí v Národním archivu ve tmě a chladu. Karel IV. ji vydal v němčině 5. dubna 1355. V den, kdy se ve Vatikánu stal římským císařem. Jde o jednu z těch nejdůležitějších, což potvrdil Denko Čumlivski z Národního archivu. „Právě v ten den vydal asi čtyřicítku listin a z nich snad nejzávažnější byly dvě listiny opatřené zlatou bulou,“ řekl.
Dnes mají tyto listiny nedozírnou hodnotu, vystavují se minimálně. Bavorsko, jehož území se dokument týká, si proto pro podzimní karlovskou výstavu objednalo jednu kopii. Na té pracuje restaurátor David Frank a potřebuje hlavně trpělivost. A k tomu jeden z nejstarších psacích nástrojů, ptačí brk. „Brky jsou většinou husí, ale já mám radši ty silné labutí brky,“ popsal.
Precizní kopii pozná jen odborník, laik ji ale ocení i tak
Inkoust si vyrábí sám z duběnek, pergamen brousí z telecí kůže. To ale není to nejtěžší. „Velmi těžký je chytit rukopis toho konkrétního písaře. Tam jsou malé odchylky, ale je důležité, aby to bylo co nejpreciznější,“ vysvětlil svou hlavní práci.
Gotickým kancelářským písmem proto nejdřív na zkoušku píše na papír, teprve pak na pergamen. Přesto občas udělá chybu. Jen napsání textu trvá restaurátorovi minimálně týden, výroba celé kopie, včetně zlaté buly, ale probíhá i několik měsíců.
Jeho práci pak od originálu pozná jen odborník. Kopie sice není v detailu tak přesná, jako by byla třeba fotografie, dojem z ručně psané listiny je ale i pro laika daleko větší.
