Nejvyšší soud odmítl dovolání nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana v kauze kolem českého šíření kontroverzního muslimského spisu Základy tauhídu – Islámský koncept boha. Zproštění někdejšího předsedy pražské muslimské obce Vladimíra Sáňky, který byl v případu souzený, je tak definitivní.
Případ otevřela razie někdejšího protimafiánského útvaru v pražských muslimských centrech v roce 2014. Sáňka podle obžaloby zajistil překlad, vydání a distribuci knihy hlásající salafismus – silně konzervativní přístup k islámu.
Sám Sáňka obžalobu dlouhodobě odmítal a Obvodní soud pro Prahu 1 ho poprvé zprostil obžaloby v roce 2016. Rozsudek však zrušil odvolací soud a vrátil případ k dalšímu dokazování. Vznikl revizní posudek. Druhý zprošťující verdikt už Městský soud v Praze potvrdil, proti tomu se ale ohradili žalobci, kteří se zproštěním nesouhlasili.
Nejvyšší soud rozhodl o jejich dovolání v lednu, začátkem února spis odeslal k Obvodnímu soudu pro Prahu 1, který případ řešil jako první instance. „Podaný opravný prostředek byl zamítnut,“ objevilo se následně v databázi InfoSoud. Odůvodnění zatím není na webu Nejvyššího soudu k dispozici. Rozhodnutí dosud nedorazilo ani Nejvyššímu státnímu zastupitelství, uvedl jeho mluvčí Petr Malý.
Žalobci: O zášti k sekulárnímu Západu není pochyb
Pavel Zeman v dovolání zejména argumentoval pro posouzení salafismu jako hnutí ve smyslu trestního zákoníku. Znalci dříve dospěli k závěru, že nejde o hnutí, ale spíše o teologický směr konzervativního islámu. Podle žalobců to není otázka odborná, ale právní, kterou si měly pražské soudy vyřešit samy.
„Tam, kde existuje ideologie, která má četné stoupence, existuje i hnutí,“ stálo v dovolání. Podle žalobců ve světě hlásaném Bilalem Philipsem – autorem knihy Základy tauhídu – a jeho souputníky není místo pro svobodu, pluralitu názorů ani respekt k druhým.
Salafisté jsou podle dovolání v zahraničí přinejmenším částečně organizovaní, jinak by nebyli schopni své pojetí islámu šířit. „O jejich zášti proti šíitům, Židům, křesťanům a představitelům (vládám) sekulárního Západu není pochyb,“ napsali žalobci.
Pražské soudy podle dovolání chybovaly také v tom, že po zproštění původní obžaloby nezvážily možnost jiné právní kvalifikace. Namísto založení, podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka mohl být Sáňka podle žalobců souzen za podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod.
