Praha - Poslanecká komise, která bude řešit majetkové vyrovnání mezi státem a církvemi, nemá dost podkladů pro svoji práci. Tvrdí to její místopředseda, sociální demokrat Michal Hašek. Lhůta pro dodání vládních materiálů vypršela dnes odpoledne. Vznik komise odhlasovali poslanci poté, co koaliční návrh na majetkové vyrovnání s církvemi neprošel ve sněmovně ani prvním čtením - i díky rebelům z řad ODS Tlustému, Ranincovi a Schwippelovi.
Členové komise dostali podle Haška jen 40 stránek podkladů, což se mu zdá málo. „Nedostali jsme úplné podklady k tomu, jak vzniklo ocenění majetku, a v tomto směru budeme žádat doplnění,“ prohlásil Hašek. Také předseda komise Jan Kasal (KDU-ČSL) připustil, že bude žádat doplnění materiálů. Komise by se měla sejít příští týden.
ČSSD má o vyrovnání vlastní představu
Sociální demokraté mají vlastní představu o majetkovém vypořádání s církvemi a nehodlají se v tomto ohledu nechat omezovat mantinely vládního návrhu. Hašek dnes mimo jiné uvedl, že ČSSD trvá na tom, aby kabinet jasně řekl, jak dospěl k číslům ve své předloze. Podle Haška jde třeba o to, zda vládní návrh nepočítá i s vydáním nějakého majetku, o nějž církev přišla před 25. únorem 1948. Prolamování této hranice ČSSD odmítá.
ČSSD by chtěla, aby vyrovnání doprovázela i dohoda o tom, že vlastníkem katedrály svatého Víta na Pražském hradě zůstává stát, spravovat a užívat chrám mají stát a církev společně. Socialisté také počítají s „omezenou naturální restitucí“ u církevních řádů, a to výhradně u řádových budov a pozemků, které jsou s budovami přímo spojeny. Chtějí také, aby stát hradil platy duchovních dalších deset, a nikoli dvacet let, s nimiž podle Haška počítá vláda. Zákon by měl podle ČSSD rovněž odblokovat pozemky, s nimiž dosud obce nemohou nakládat. „Měla by být také uzavřena generální dohoda o podmínkách financování a oprav církevních památek,“ dodal Hašek.
Komise má mandát jen do konce roku. Do té doby by měla návrh majetkového vypořádání předložit.
Kabinet chce církvím vrátit zhruba třetinu majetku zabaveného před rokem 1989, zbytek by měla nahradit finanční částka ve výši 83 miliard korun. Kritici vyčítají státu velkorysost. Vláda podle oponentů nevyjasnila, jak dospěla k rozsahu a ceně vydávaného majetku. Podle ministerstva kultury a dalších zastánců vládní normy včetně premiéra Mirka Topolánka jsou ale propočty správné a navrhované vypořádání bude pro stát výhodné.
