Praha – Koalice ODS, TOP 09 a Věcí veřejných se po úspěšných volbách shodla na snížení počtu výborů ve sněmovně. Spolu se snížením počtu funkcionářů mělo jít o symbol, že politici začínají šetřit u sebe. Jenomže se rekordně zvýšil počet místopředsedů jednotlivých výborů. Zatímco v roce 1996 stačilo 31 místopředsedů, v minulém období už to bylo 71 a v současné sněmovně jich úřaduje dokonce 73. Rozdíl v platu obyčejného poslance a místopředsedy výboru je přitom měsíčně zhruba 12 tisíc korun.
Premiér Petr Nečas (ODS) na pondělním setkání se slovenskou premiérkou Ivetou Radičovou zopakoval, že chce koalice šetřit především na politicích: „Vláda a stát jdou v tomto příkladem, to znamená, že šetří především sami u sebe. Snížili jsme počet různých orgánů na úrovni parlamentu a máme nejmenší vládů v dějinách České republiky.“ Realita ve sněmovně ale vypadá poněkud jinak, některé výbory mají dokonce osm místopředsedů.
Ve výsledku to znamená, že jen na příplatcích za práci místopředsedů výborů ročně padne jedenáct milionů korun. „Je to snaha nějakým způsobem zohlednit poměrný systém a to, že je tam pět stran i ve vedení výborů, to já nepokládám za něco škodlivého,“ uvedl poslanec Marek Benda (ODS).
Zástupci koalice se hájí, že se zmenšil počet místopředsedů v dolní komoře. Další úspory pak má hledat organizační výbor, který má prozkoumat činnost asi padesátky podvýborů a některé z nich zrušit. Předsedkyně poslaneckého klubu VV Kristýna Kočí slibuje, že ubyde skoro třetina všech podvýborů. Zrovna Věci veřejné se přitom o své poslance umí postarat, pouze čtyři jejich zástupci ve sněmovně nemají v dolní komoře žádnou funkci.
Vysoký počet místopředsedů ve výborech Kočí obhajuje: prý je logické, aby byla strana ve vedení výborů zastoupena, aby měla vliv na konkrétní politiku. Jenomže některé výbory mají více místopředsedů z jedné strany, což kritizuje i opozice. „To je pro mě naprosto nepochopitelné, podle mého soudu by k zastoupení politické strany bohatě stačil jeden člověk za každou stranu,“ domnívá se šéf poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik. Podle Jeronýma Tejce (ČSSD) zase vyšla snaha koaličních stran zalíbit se voličům naprázdno.
Při své ustavující schůzi sněmovna rozhodla, že bude existovat celkem 17 výborů, o jeden méně než v minulém období. Později se ještě sloučí petiční a kontrolní. Výbory budou mít od 15 do 30 členů.
Ze zákona sněmovna ustanovila patnáctičlenný mandátový a imunitní výbor. Dalšími výbory zřízenými ze zákona jsou petiční výbor (15 členů), rozpočtový výbor (30 členů), kontrolní výbor (15 členů), organizační výbor (30 členů), volební výbor (15 členů) a výbor pro evropské záležitosti (15 členů). Dále poslanci založili hospodářský výbor (30 členů), ústavně-právní výbor (15 členů), výbor pro obranu a bezpečnost (30 členů), výbor pro sociální politiku (18 členů), výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj (23 členů), výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu (23 členů), výbor pro zdravotnictví (23 členů), výbor pro životní prostředí (18 členů), zahraniční výbor (18 členů) a zemědělský výbor (15 členů).
