Praha - Vládní zmocněnec pro radar Tomáš Klvaňa strávil ve funkci necelý rok. S dubnovým summitem NATO v Bukurešti ve své roli končí. Jeho hlavním úkolem bylo podávat veřejnosti co nejkompletnější informace o chystané protiraketové základně v Brdech. Podle výsledků CVVM ale s umístěním základny nesouhlasí dvě třetiny občanů České republiky a většina obyvatel také postrádá dostatečné množství informací. Do konce loňského roku stála celá kampaň 15 milionů korun.
Zájem o problematiku základny s postupem času neustále upadá. Vláda přitom zveřejnila údaje na několika nosičích. Kromě webu vydala i DVD a informační brožury. „Za částečně nesplněný úkol považuji sám pro sebe to, že se nám nepodařilo vysvětlit, jak důležitá věc pro republiku to je. Za tu krátkou dobu jsme ale udělali maximum,“ uvedl Klvaňa. Informace jsou k dispozici na mnoha místech. Lidé, kteří o ně zájem projeví, je mohou podle něj bez problémů získat.
Výstavba radaru vzbuzuje v Česku řadu rozporuplných reakcí. Některým sociálním demokratům a ministru školství Ondřeji Liškovi vadil celý vládní přístup k radarové informační kampani. Podle Klvani ale nešlo o žádnou marketingovou propagaci. „Nikoho jsme nepřesvědčovali, že se jedná o nejlepší produkt na trhu. Opravdová přesvědčovací kampaň by nestála 15 milionů, ale 150 milionů,“ vysvětlil.
Kritikům radaru také vadí, že vláda při měření jeho škodlivosti převzala data naměřená na americkém atolu a nezohlednila prostředí v Brdech. „Kritici vycházejí z dat, která se netýkají tohoto radaru,“ uvedl Klvaňa. Pokud parlament schválí protiraketovou základnu v Brdech a radar bude převezen do Čech, nastane podle něj další měření podle českých hygienických norem, ke kterému budou přizváni i současní kritici. „Teprve po splnění všech norem by pak základna mohla být postavena,“ upřesnil Klvaňa.
Podobně nepopulární jako radar byl například i vstup ČR do NATO. To dnes patří k nejpopulárnějším organizacím.
