Ústavní soud zamítl stížnost ženy, která se neúspěšně domáhala provedení umělého oplodnění spermatem zemřelého manžela. Žena si stěžovala na rozhodnutí soudů nižších instancí, podle kterých právní předpisy umožňují oplodnění pouze páru, muž navíc podepsal, že v případě jeho smrti budou spermie zničeny. Právník ženy zváží podání stížnosti k Evropskému soudu pro lidská práva.
Ústavní soud se zabýval případem ženy, která v roce 2014 společně s tehdejším manželem zahájila proces umělého oplodnění, manželovo sperma bylo za tím účelem zmraženo. Muž však o rok později zemřel a z toho důvodu nebylo umělé oplodnění dokončeno. Stěžovatelka požádala kliniku, u které se léčba odehrávala, o dokončení oplodnění. Společnost to ale odmítla s tím, že neexistuje souhlas manžela stěžovatelky ne starší než šest měsíců.
Spermie měly být po smrti muže zničeny
Žena se proto obrátila na Okresní soud v Plzni, který však její žalobu na dokončení umělého oplodnění zamítl. Umělé oplodnění lze podle soudu učinit pouze v páru, nezbytný byl i souhlas muže. Rozhodnutí potvrdil plzeňský krajský soud. Nejvyšší soud následně zamítl dovolání ženy, poukázal i na to, že manžel stěžovatelky podepsal v rámci informovaného souhlasu i ustanovení, že v případě jeho smrti budou spermie zničeny.
Stěžovatelka podala ústavní stížnost, namítala, že rozhodnutími obecních soudů bylo zasaženo do jejího práva na rodinný život a respektování soukromého života. Ústavní soud stížnost zamítl jako nedůvodnou. „Ústavní soud si je vědom toho, že popsaná životní situace, do níž se stěžovatelka dostala, je pro ni více než citlivá. Nicméně závěry obsažené v rozhodnutích obecních soudů považuje za ústavně konformní,“ uvedl v odůvodnění nálezu soudce zpravodaj Tomáš Lichovník.
Žena se chce obrátit na Evropský soud
Žena zváží podání stížnosti k Evropskému soudu. „Klientka jistě nebude spokojena se závěry Ústavního soudu, nicméně to rozhodnutí respektujeme a po bližším seznámení se s důvody zvážíme další postup ve věci, což může být případné podání stížnosti k Evropskému soudu pro lidská práva,“ řekl advokát Lukáš Janák.
V jiném případě soud umělé oplodnění povolil
Případy žen, které usilují o oplodnění spermatem zemřelého manžela, řeší soudy v evropských zemích i v USA. Tato praxe je podmíněna příslušnou legislativou jednotlivých zemí, která se různí. V České republice se podobný případ udál před 17 lety. V březnu 2001 rozhodl soud, že lékaři hloubětínského Centra asistované reprodukce Iscare IVF oplodní ženu spermatem jejího zemřelého manžela.
Soud dospěl k závěru, že nezadatelné právo ženy rozhodnout se pro tento zákrok nemůže omezovat žádná instituce, tedy ani etická komise ministerstva zdravotnictví. Toto právo jí podle soudu zaručují Ústava a Listina základních práv a svobod. Tím, že manžel sperma za života pro umělé oplodnění poskytl, je platný i jeho souhlas s tímto oplodněním. První takto zplozené dítě se narodilo 11. června 2002.
