Je možné odebrat rodiči dítě jen proto, že je handicapovaný? Paní Šárka Minaříková je na invalidním vozíku a už dva roky se soudí o dceru, o kterou přišla. Poradna pro občanství a lidská práva řeší podobných sporů desítky ročně, tento však považuje za výjimečný.
Paní Minaříková se o dceru Nikolu starala od narození - s občasnou pomocí asistentky. Pak získala práci v Praze, kam se chtěla z Mikulova s téměř ročním dítětem odstěhovat. Prarodiče ale požádali o pěstounskou péči a Šárka Minaříková během měsíce předběžným opatřením soudu o dceru přišla. „Bylo to překvapující a občas mě to překvapuje i teď, jak je jednoduché dítě odebrat,“ řekla zpravodajce ČT.
Zpátky do péče se snaží dceru získat dva roky. Zatím Nikolu vídá zhruba jednou měsíčně pod dohledem prarodičů, kteří odkazují na soudní verdikty. Kolizní opatrovník nezletilé v podaném odvolání uvedl, že matka je trvale upoutána na invalidní vozík, takže adaptace její dcery na nové prostředí u matky může být značně komplikovaná. Krajský soud v Brně vycházel z informací sociálního odboru v Mikulově. Ten rovněž ve svém dokumentu uvádí, že matka je zdravotně postižená a o dceru se nemůže dostatečně postarat.
„Musí tam být třeba alkoholismus nebo jiné sociální patologie. Pokud je důvodem pro odebrání dítěte pouze zdravotní postižení, je takovýto krok státu protiprávní,“ soudí ředitel Poradny pro občanství, občanská a lidská práva Miroslav Dvořák. Také podle Národní rady osob se zdravotním postižením je běžné, že se o děti starají rodiče na vozíku nebo třeba sluchově postižení.
Šárka Minaříková proto podává stížnost k Ústavnímu soudu. Také on už v minulosti řekl, že nelze rozdělit rodinu jen kvůli tomu, že má rodič zdravotní handicap.
