Pražský arcibiskup Dominik Duka dostal dopis, ve kterém se skupina věřících ohradila proti páteční mši za prezidenta a za vlast. Ačkoli pražské arcibiskupství odmítlo, že by měla bohoslužba v Lánech politický význam, autoři dopisu ji tak přesto vnímají. Kardinálův tajemník Milan Badal tlumočil Dukův postoj ke kritice, který ji považuje za neoprávněnou. Bohoslužba byla prý jen součástí dlouho předem domluvené schůzky prezidenta s kardinálem.
Signatáři dopisu dali najevo nespokojenost především s tím, že kardinál Duka sloužil mši, ve které se mimo jiné přimluvil za prezidenta, krátce po kontroverzním vystoupení hlavy státu 17. listopadu na shromáždění za přítomnosti představitelů Bloku proti islámu.
„Arcibiskupství už sice ujišťovalo veřejnost, že odsloužená mše neměla být politickým gestem. To nás ale příliš nepřesvědčuje. Ve světle posledních událostí lze tento symbolický akt těžko chápat jinak než jako podporu prezidenta a jeho politiky,“ napsaly iniciátorky dopisu Ludmila Böhmová a Anna Remešová.
Lánskou bohoslužbu dávají do souvislosti s memorandem o převodu některých budov na Pražském hradě ze státu na církev, na kterém se v létě prezident Miloš Zeman s Dominikem Dukou dohodli.
„Je proto velmi těžké se zbavit dojmu, že se spíše než o přímluvnou modlitbu jedná o prapodivný kalkul,“ stojí v dopise, který také připomíná, že od roku 1921, kdy stát zakoupil lánský zámek, se v něm žádná podobně významná bohoslužba neuskutečnila.
Vedle mše s přímluvou za prezidenta kritizují autorky dopisu, který podepsali i křesťané z jiných církví, účast Dominika Duky na některých dalších akcích, například zahájení provozu v tunelovém komplexu Blanka.
Mše za Zemana byla součástí dlouho připravované schůzky a snahou o dobré sousedské vztahy
Podle Badala se schůzka Duky se Zemanem týkala hlavně dvouapůlleté snahy o dohodu v rámci majetkového vyrovnání státu a církve. „Je zřejmé, že schůzku na této úrovni nelze domluvit ze dne na den,“ vzkázal Badal kritikům, kteří poukazují na to, že se schůzka i bohoslužba konala jen několik dní po prezidentově kontroverzním vystoupení na Albertově. „Lidé, kteří méně přemýšlejí, si to spojují s kritikou prezidenta,“ řekl Badal s odkazem na dopis.
Mši nelze vnímat jako podporu Zemanovy politiky, ale jako projev snahy o dobré sousedské vztahy, podotkl Badal. To, že při schůzce v Lánech došlo i na bohoslužbu, byla pouhá „třešnička na dortu“ - využití možnosti k tomu, aby kardinál poznal tamní farnost a lidé se mohli přijít podívat do kostela. Podobně významná bohoslužba se v lánském kostele konala poprvé od roku 1921, kdy ho stát zakoupil. Badal připomněl, že byla veřejně přístupná a prezident se jí zúčastnil v tomto duchu.
Návrh na bohoslužbu v kostele Nejsvětějšího jména Ježíš vzešel podle šéfa prezidentova protokolu Jindřicha Forejta od katolické církve a prezidentská kancelář jej přivítala jako přátelské gesto.
Kardinál Vlk nechce přes média svému předchůdci nic vzkazovat
Páteční mše v Lánech byla jedním z témat pořadu Interview ČT24, jehož hostem byl kardinál Miloslav Vlk, předchůdce Dominika Duky ve funkci pražského arcibiskupa. Vlk na otázku, jestli by mši také sloužil, reagoval: „Přes média nebudu svému spolubratrovi panu kardinálovi Dukovi vzkazovat, co měl nebo neměl, a nebo jaký já mám na to názor,“ uvedl Vlk.
Podle Vlka „nebyly dostatečně zveřejněny opravdu důvody, pro které to bylo. V médiích se říkalo, že byla potom večeře, debata o té restituci na Hradě,“ konstatoval Vlk.
Doplnil, že k dohodě, kterou před časem podepsali kardinál Duka a Miloš Zeman, se on už nesouhlasně vyslovil na své webové stránce.
Tam mimo jiné píše: „V restitučním zákoně č. 428/2012 Sb. je stanoveno v §3, kdo jsou oprávněné osoby, a v §4, kdo jsou povinné osoby, které mají „povinnost“ církvím znárodněný nebo jinak neprávem odebraný majetek na požádání vrátit. V dalších § jsou uvedeny výjimky a různá omezení restitucí, ale nic z toho nelze aplikovat na líčení procesů uváděných v Prohlášení. Pokud se tak děje, pak je to protizákonné a protiústavní,“ napsal 31. 7. 2015 kardinál Vlk.
