Praha - Nejvýše 35 minut jízdy to lidé mají mít k praktickému lékaři, zubaři, gynekologovi a do lékárny. Vláda schválila nařízení o dostupnosti zdravotních služeb, které předložil ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09).
Pojišťovny by se novým nařízením měly řídit od ledna 2013, schválený čas je o deset minut kratší než původně Hegerem navrhovaná maximální doba. Přesto jeho návrhy už kritizovaly odbory, rada postižených i svaz pacientů. Síť lékařů dle nich není v odlehlých oblastech tak hustá, aby se časy podařilo naplnit. Nařízení však vláda přijala a parlament se jím tak už nebude zabývat. Pojišťovny tak budou mít povinnost vytvořit síť takovou, aby bylo možné ve stanoveném čase k lékaři dojet.
V nyní schváleném nařízení se řada čekacích dob zkrátila, například na náhradu kyčelního nebo kolenního kloubu ze 78 na 52 týdnů, na mamografický screening z osmi na šest týdnů a na endoskopické a artroskopické vyšetření z osmi na čtyři týdny. Naopak bylo prodlouženo čekání na operaci šedého zákalu z 26 na 30 týdnů. Na seznamu přibyla biologická léčba roztroušené sklerózy, pacienti na ni nemají čekat déle než čtyři týdny.
Legislativní náměstek Martin Plíšek nedávno řekl, že je to zcela poprvé, kdy vláda pacientům čekací doby garantuje. Čekací a dojezdové doby se podle něj časem mohou změnit, až se vyhodnotí jejich „fungování“. Pokud vláda nařízení schválí, budou mít zdravotní pojišťovny i poskytovatelé péče čtyři měsíce na přípravu. Aktuálně jednají pojišťovny s nemocnicemi o nových smlouvách, staré vyprší na konci roku.
„Vláda tady říká, že něco garantuje, ale v podstatě podle mého názoru není schopná ty časy garantovat,“ domnívá se stínová ministryně zdravotnictví Soňa Marková (KSČM). Odbory nebo rada postižených se zase obávají, že změny otevřou dveře pro rušení nemocnic, kterým pojišťovny údajně díky prodloužení některých specializovaných čekacích dob nepodepíšou smlouvy na klíčovou péči. „Ředění sítě zdravotnických zařízení jednoznačně povede k nedostupnosti zdravotní péče,“ řekl ČT předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása. Podle Hegera ale teprve realizace vládního nařízení ukáže, kde nastanou problémy a kde ne.
Návrh dojezdových dob vybraných oborů:
Ambulantní péče
35 minut: praktik, zubař, lékárna,
45 minut: chirurgie, neurologie, ortopedie, traumatologie,
60 minut: kardiologie, psycholgie, psychiatrie, hematologie a transfúzní lékařství,
90 minut: alergologie, klinická onkologie, dětská chirurgie a neurologie, počítačová tomografie
120 min: radiační onkologie, magnetická rezonance, kardiochirurgie, neurochirurgie, sexuologie.
Lůžková péče
60 minut: anesteziologie, gynekologie a porodnictví, chirurgie, dlouhodobá péče,
75 minut: neurologie, ortopedie, urologie,
120 minut: traumatologie, klinická onkologie, psychiatrie, následná lůžková péče,
180 minut: kardiochururgie, neurochirurgie, radiační onkologie.
Zdroj: Ministerstvo zdravotnictví
Vláda schválila národní akční plán pro vzácná onemocnění
Vládou schválený akční plán pro vzácná onemocnění na léta 2012 až 2014 se zaměří na zlepšení diagnostiky a dostupnosti léčby. Vzácným onemocněním, které má méně než pět lidí z 10 tisíc, trpí v ČR na 20 tisíc osob. Nejčastěji jde o vrozené vývojové vady, dědičné poruchy metabolismu a vzácné nádory. Celkem je těchto onemocnění 8 tisíc, většina má genetický původ. Rozvíjejí se před narozením, tři čtvrtiny se projeví v dětství. Asi 30 procent pacientů umírá před pátým rokem života. „U většiny těchto onemocnění není možná léčba příčiny. Kde už existuje, je důležité co nejdřív vzácné onemocnění správně diagnostikovat. Tak je možné prodloužit délku i kvalitu života pacienta,“ uvedl ministr Heger. Jeho náměstek pro zdravotní péči Ferdinand Polák doplnil, že brzkým zachycením choroby lze uspořit peníze veřejného zdravotního pojištění, protože v raných stádiích je možné lépe, účinněji a také levněji léčit.
