V Senátu se začaly rodit návrhy na úpravu systému voleb do horní komory, jejichž cílem je zvýšit zájem voličů. Jedním z nich je zavedení jednokolového systému voleb podle australského vzoru. Lidé by si pak nemuseli vybrat jediného adepta na senátora, ale stanovili by pořadí všech uchazečů podle svých preferencí. Střídmější návrh počítá s odkladem druhého kola voleb o týden s tím, že by lidé dostali hlasovací lístky se jmény finalistů do schránek.
Návrhy, jimiž se zabývala senátní ústavní komise, by podle její předsedkyně Elišky Wagnerové (za Zelené) mohl Senát nabídnout až Poslanecké sněmovně po říjnových volbách poslanců.
Variantu, podle níž by se senátní finále konalo dva týdny po kole prvním podobně jako u prezidentských voleb, inicioval předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD). Wagnerová zapochybovala, zda by samotný odklad i s doručováním lístků nějak znatelně účast zvýšil, má ale šanci na schválení. „Asi to nebude nijak závratné, ale nakonec tento pokus je možná rozumnější,“ uvedla.
Místopředseda Senátu Jiří Šesták z klubu Starostů navíc doporučoval senátní finále spojit s krajskými či obecními volbami, které se nyní konají zpravidla souběžně s kolem prvním. Výjimkou byl rok 2002, kdy se první kolo senátních voleb konalo samostatně a účast v něm byla o zhruba třetinu vyšší než při následném finále.
Australský model by vyžadoval další změny
Nízkou účast voličů ve druhém kole senátních voleb zdůvodnil exministr pro legislativu Jiří Dienstbier (ČSSD) tím, že k finále často nedorazí voliči, jejichž kandidáti vypadli v kole prvním. Proto chce do léta navrhnout upravený australský model jednokolových senátních voleb, který by podle něj zaručil velkou účast voličů. Vyhrál by totiž ten kandidát, který by dostal nejvíce preferenčních hlasů.
„Když máte například pět kandidátů do Senátu, tak je označíte pořadovými čísly od 1 do 5. V jednom kole odvolíte a pak už se jenom dopočítává. Je to v podstatě vícekolový systém, ale lidé jdou volit jenom jednou,“ popsal v ČT24 senátor Jiří Dienstbier (ČSSD).
„Což by samozřejmě mohlo být atraktivní tím, že by nevybírali jednoho, ale mohli by si zvolit pořadí. Zároveň by to nebyl prostý většinový systém, jaký známe z Británie, kdy vítěz prvního kola – i kdyby měl třeba jen 12 procent – bere vše,“ uvedl. Senátní volby by probíhaly zároveň s krajskými, nebo komunálními volbami, což by podle něj mohlo zájem voličů zvýšit.
Zavedení této varianty by však vyžadovalo další změny. Okrskové volební komise by totiž zřejmě nebyly schopny hlasy voličů pro jednotlivé kandidáty ručně propočítávat, podotkl ústavní právník Jan Kysela. Podle dalšího právního experta Jana Wintra by komise mohly lístky jen shromažďovat a posílat ČSÚ k propočítání výsledků.
Dienstbier zmínil možnost elektronického hlasování nebo převod hlasovacích lístků do elektronické podoby jejich oskenováním. Wagnerová podotkla, že takový systém hlasování by bylo třeba voličům zřetelně osvětlit, ale neodmítla jej. „Zvládli to jinde, zvládli bychom to také,“ dodala.
Účast byla loni rekordně nízká
Druhé kolo senátních voleb se opakovaně potýká s nízkou volební účastí. V posledních volbách loni na podzim byla dokonce historicky nejnižší – hlasovat přišlo 15,4 procenta voličů. Nejvyšší byla v roce 2002, kdy druhé kolo probíhalo spolu s volbami do zastupitelstev obcí a účast dosáhla rekordních 32,6 procenta.
Podle řady politologů by účast zvýšila právě změna volebního systému na jednokolový, někteří se kloní i ke změně pravomocí Senátu. Prezident Miloš Zeman se opakovaně vyslovil pro povinnou volební účast pod hrozbou pokuty, loni po volbách zapochyboval i o samotném smyslu existence Senátu.
