Druhé kolo senátních voleb provázela doposud nejnižší volební účast. Hlasovat přišlo jen 15,38 procenta voličů, což je o 1,31 procentního bodu méně než při dosavadní nejnižší účasti v roce 2014. Petr Fiala (ODS) a Miroslav Kalousek (TOP 09) v nezájmu voličů vidí ohrožení demokracie. Podle politologů by účast zvýšila změna volebního systému na jednokolový.
Zájem o druhé kolo senátních voleb bývá tradičně nižší. Zatímco v prvním kole volilo přes 33 procent voličů, ve druhém jejich počet klesl na méně než polovinu.
Politolog Josef Mlejnek vyzval poslance a senátory, aby se nad rekordně nízkou účastí zamysleli a případně upravili volební systém nebo pravomoci Senátu.
Za malým počtem voličů do Senátu může stát přímá volba prezidenta
Ústavní právník Marek Antoš zastává opačný názor. „Myslím, že by bylo ukvapené posilovat pravomoci Senátu kvůli nízké volební účasti,“ řekl. Zároveň ale nepopírá, že za malým počtem voličů může stát přímá volba prezidenta, kvůli které přišel Senát právě o jednu ze svých výsad.
Jako další z příčin nezájmu voličů o senátní volby označil politolog Pavel Šaradín fakt, že po nich nevidí reálný výsledek. „Zvolením kandidáta to končí. Po komunálních, krajských nebo sněmovních volbách vznikají vlády, zastupitelstva nebo rady, které pak určují politiku,“ upřesnil.
Posílení pravomocí Senátu by podle politologa Milana Znoje trvalo dlouho. „Problém je, že navrhované změny se týkají ústavy,“ vysvětlil. „Jakmile se začne měnit ústava, začne se probírat i celá řada dalších zájmů a představ politiků a ta diskuse je bezbřehá.“ Uvažovat podle něj lze o malé změně, například o zavedení jednokolového systému volby.
Souhlasí s ním i Marek Antoš: „Když se ustavoval Senát poprvé, některé osobnosti říkaly, že by byl vhodnější systém alternativního hlasování, který dokáže v jediném kole zohlednit další preference. Myslím, že by byl lepší i při volbě prezidenta.“
Jednokolové volby by podle něj zabránily polarizaci společnosti, ke které dochází při výběru ze dvou kandidátů. Při jednokolovém systému by volič očísloval kandidáty podle svých priorit. Následně by se pomocí matematické operace vygeneroval nejúspěšnější kandidát.
Další z možností zvýšení volební účasti je pořádat druhé kolo senátních voleb souběžně s jinými volbami, míní politoložka Vladimíra Dvořáková. Jako příklad uvedla rok 2002, kdy druhé kolo probíhalo spolu s volbami do zastupitelstev obcí a volební účast dosáhla rekordních 32,6 procenta.
Uvažovat o zavedení povinné volební účasti, jak již dříve navrhl prezident Miloš Zeman, podle Milana Znoje zatím není nutné. Navíc by se u řady voličů mohla setkat s odporem kvůli povinným volbám za komunistického režimu.
„U voleb do Senátu není taková tragédie, že v prvním kole je účast 35 procent a v druhém třeba dvacet. Ve výsledku vidíme, že senátoři fungují dobře a rozumně,“ řekl. K omezení práva občanů nevolit by se přiklonil až v případě, že by podobné výsledky přinesly i volby do Poslanecké sněmovny.
Podle Fialy ohrožuje nízká volební účast demokracii. Lidovcům ale pomohla
Nízká volební účast představuje podle předsedy ODS Petra Fialy nebezpečí pro demokracii, přesto pro něj nebyla překvapením. „Demokracie je postavená na tom, že ji lidé svým rozhodnutím ovlivňují a udržují,“ řekl. „Jestli nemají dojem, že je pro ně důležité jít k volbám a rozhodovat o tom, kdo je bude reprezentovat, je to problém nás všech.“
Demokracii do jisté míry ohrožuje i podle Miroslava Kalouska, předsedy TOP 09. Zároveň ale podle něj nahrála lidovcům, kteří mají věrnou členskou základnu. „KDU-ČSL dala zprávu celé politické scéně, co při nízké volební účasti znamená široká a věrná voličská základna. Každý politický soupeř si z toho musí vzít ponaučení,“ řekl na tiskové konferenci k výsledkům senátních voleb.
Nízká volební účast lidovcům pomohla i podle politologů Josefa Mlejnka a Pavla Šaradína. „Zásadním způsobem to bylo vidět především na Moravě. Strana nemusí voliče ani nijak mobilizovat, protože jsou zvyklí chodit,“ míní Šaradín. Podle Mlejnka se díky disciplinované voličské základně lidovci projevili silnější, než ve skutečnosti jsou.
