Praha - Církevní restituce, které mají církvi vrátit majetek v celkové hodnotě 134 miliard korun, po víc než šestihodinovém jednacím maratónu prošly sněmovnou. Na jasná pravidla církevních restitucí čekaly dvacet let taky obce. Kvůli zablokovaným pozemkům se totiž nemohou mnohdy rozvíjet tak, jak by chtěly. Problémy s restitucemi má až pětina obcí v Česku. Odblokování pozemků ale neznamená jen rozvoj obcí, přinese jim totiž i peníze do rozpočtu. Ať už prodejem parcel nebo následně daněmi, které s sebou do obcí přinesou noví obyvatelé.
Například pro obec Červená Ředčice na Pelhřimovsku je vyrovnání s církvemi klíčové. Až 90 procent pozemků v jejím okolí blokují právě restituce. I přesto, že je obec může využívat, stavět na nich nesmí. A právě to se s přijetím zákona změní.
„Věříme, že je to pro dobro, jak působení církví ve prospěch společnosti, tak i jednotlivých občanů, kteří nebudou muset na církev platit, když nebudou chtít,“ komentuje situaci Tomáš Holub, generální sekretář České biskupské konference.
V Horní Jelení na Pardubicku kvůli nedořešeným církevním restitucím zatím zarůstá pole trávou, město ale věří, že tady vzniknou do pěti let nové rodinné domy. Obec bude moci začít vyjednávat o směně nebo odkoupení těchto pozemků.
Podobně mají problémy s pozemky v Rovensku pod Troskami. Nemohou totiž nechat postavit nové rodinné domky pro mladé rodiny s dětmi, aby naplnili místní školu a školku. Osm let přitom leží na radnici projekt, který počítá s tím, že pole nahradí 18 domů.
Církevní restituce budou řešit ještě během léta senátoři. Na programu by je měli mít v srpnu. Očekává se ale, že horní komora parlamentu zákon vrátí sněmovně. A ta by se k němu mohla vrátit už na zářijové schůzi.
A jaký majetek by měly církve od státu dostat?
Stát církvím hodlá vydat majetek celkem za 75 miliard korun. Dalších 59 miliard korun, které se budou navyšovat o inflaci, jim bude splácet po dobu příštích třicet let. Celkem tak církev dostane v dnešních cenách 134 miliard korun.
Osmdesát procent finančních náhrad dostane od státu během příštích třiceti let katolická církev. Zbylých 20 procent potom vyplatí vláda ostatním církvím a náboženským společnostem.
Stát začne postupně církvím snižovat roční jedenapůlmiliardový příspěvek o pět procent ročně. V roce 2030 tak stát přestane vyplácet peníze církvím úplně.
