Praha - Odmítnutí Lisabonské smlouvy v irském referendu znamenalo její konec. Nyní už nejde o její ratifikaci, ale o nemístný, brutální nátlak na Irsko. V pořadu ČT Otázky Václava Moravce to uvedl tajemník prezidenta republiky Ladislav Jakl na dotaz, zda by prezident Václav Klaus podepsal Lisabonskou smlouvu, pokud by ji ratifikovaly obě komory českého parlamentu. Jakl rovněž uvedl, že by prezident měl Ústavnímu soudu podat vlastní žádost o posouzení Lisabonské smlouvy a že mu to doporučí. Jakl také souhlasil s varováním místopředsedy ODS Petra Bendla, že by Lisabonská smlouva mohla prolomit Benešovy dekrety.
Jakl v OVM: Lisabonská smlouva je mrtvá, prezident by ji měl napadnout u Ústavního soudu
„Lisabonská smlouva je mrtvý kůň a politici si myslí, že čím více na ní budou rajtovat, tím rychleji pojede,“ prohlásil Jakl. Znovu zopakoval, že ústavněprávní posouzení smlouvy u soudu nenahrazuje proces ratifikace ani proces jejího posouzení. Jakl navrhuje ukončení procesu ratifikace a zahájení diskuse o nějakém jiném dokumentu.
Bendl: ČR by měla do Lisabonské smlouvy prosadit důležité dodatky
63 minut
Otázky Václava Moravce
Česká republika by neměla promarnit šanci prosadit do Lisabonské smlouvy pro Česko důležité dodatky. V OVM to řekl místopředseda ODS Petr Bendl. Zásadní je podle něho například zachování Benešových dekretů, které by smlouva mohla prolomit. Podle místopředsedy sociálních demokratů Davida Ratha ale neexistuje žádný signál, že by Lisabonská smlouva platnost dekretů ohrožovala. „Sociální demokracie by nikdy nesouhlasila s nějakým zpochybněním Benešových dekretů,“ zdůraznil Rath. Ohrožení Benešových dekretů si neumí představit ani Jakl.
Ústavní soud ve středu rozhodl, že Lisabonská smlouva v šesti bodech, jichž se týkala stížnost, není v rozporu s českým ústavním pořádkem. Dokument podle soudu v případě schválení neoslabí svrchovanost země. Vzhledem k tomu, že soud nezkoumal dokument jako celek, v průběhu ratifikace tak bude zřejmě možné smlouvu znovu soudně napadnout.
Proces schvalování Lisabonské smlouvy v Česku tak může pokračovat. Poslanci by se ke smlouvě mohli dostat na mimořádné schůzi, nejdříve však příští týden.
Česko je v EU poslední zemí, která o smlouvě dosud nehlasovala. Čekalo se právě na stanovisko ústavních soudců, aby mohl proces pokračovat. Lisabonská smlouva má unii přinést potřebné reformy institucí a rozhodování. Důležitost českého stanoviska zvyšuje ještě skutečnost, že ČR bude od ledna předsedat Evropské unii. Dosud ve všech zemích našla smlouva podporu, jen v Irsku ji občané odmítli v referendu.
GALERIE
David Rath v OVM
