Obří dotační kauza na severozápadě Čech, kdy podle policie byly zmanipulovány dotace za zhruba 14 miliard korun z evropských peněz, získává další rozměr. Vyplývá to z výslechu jednoho ze šestadvaceti obviněných - bývalého úředníka ROP Severozápad Petra Kušnierze.
Detektivové ho vyslýchali v druhé polovině července pět dní. Údajně se nepodvádělo jen při přerozdělování peněz, ale rovněž se mohlo manipulovat s termíny, kdy se konkrétní dotační program spustí či ukončí. Nové detaily, které popisují, jak měl „mafiánský“ systém fungovat, mohou znamenat posun v kauze, v níž jsou obviněni bývalí vysocí regionální politici či úředníci.
Termíny se měly měnit zejména z obav, aby do systému nevstoupili cizí lidé – zjistili to redaktoři ČT ze psaného záznamu Kušnierzova výslechu, do něhož měli možnost nahlédnout. Kušnierz před detektivy konkrétně hovořil o požadavku jednoho z obviněných karlovarských politiků Jakuba Pánika, aby se posunul termín vypsání dotací pro města a obce. Blížily se totiž komunální volby a prý hrozilo, že se na příslušné radnice dostane starosta, který již nebude chtít spolupracovat.
„Protože nevěděli, jak dopadnou komunální volby, a nebudou nikomu dávat pod nos peníze,“ uvedl při výslechu Kušnierz.
„Stávající politici nevěděli, jestli budou mít vliv i po volbách, oni měli své lidi na radnicích. Kdyby to schválili před komunálními volbami a byl by tam po volbách jiný starosta, tak by se nemusel dělit,“ doplnil svědectví.
Dělím se, dělíš se
„Dělení“ se pak podle Kušnierzova tvrzení mělo týkat peněz, o které se mezi sebou podělila vítězná firma či člověk, jenž se o konkrétní projekt takříkajíc postaral.
„Na papíru formátu A4 byla rozdělena alokace (vyčleněná částka z dotací, pozn. red.) mezi Karlovarský a Ústecký kraj a v té alokaci měly ty jednotlivé osoby své podíly a staraly se, aby byly přiděleny projektům, které preferovaly a o které se staraly od samého začátku. Měly získat peníze od těch, kdo realizovali ten projekt, buď pro sebe nebo pro politickou stranu. Například firma, která projekt realizovala, poslala příspěvek té politické straně, za kterou stála ta osoba, která za projekt lobbovala,“ popsal policistům Kušnierz mechanismus rozdělování dotací.
- Zmíněnou „spolupráci se starosty“ posléze u výslechu popsal bývalý úředník ROP Severozápad Petr Kušnierz na modelovém příkladu.
- „Je tam padesát milionů na dotaci, máš zájem? Mám je k dispozici, přihlas se, nestarej se o nic, o žádost, o organizaci, o výběrové řízení, prostě o nic. Já ti tady postavím domov pro seniory.“
- Jinými slovy spolupráce měla spočívat zejména v tom, že vedení města nemělo do ničeho mluvit, o nic se zajímat a organizaci výběrových řízení přenechat předem vybrané firmě. Ta pak dle svědectví měla zakázku přiklepnout „zájmové“ stavební firmě.
„Některé informace, které pan Kušnierz říká, jsou pro nás i našeho klienta rozhodně novinkou. Zkrátka s tím nesouhlasíme. Navíc oni spolu téměř nekomunikovali, oni se téměř neznali,“ říká k údajnému Pánikovu požadavku jeden z jeho obhájců Blend Raji.
Petr Kušnierz ve své obsáhlé výpovědi detektivům také popsal, že vliv na rozhodnutí, kdy se výzva k čerpání dotací vyhlásí a ukončí, měl také jeden z hlavních obviněných, podnikatel Daniel Ježek. Ten přitom neměl s dotačním úřadem oficiálně nic společného. „Nemám informační kancelář. Děkuji za pochopení,“ napsal ČT v SMS zprávě Michael Kis, obhájce podnikatele Daniela Ježka, jenž již dříve odmítl jakoukoliv vinu.
Města na výsluní, města na černé listině
Kušnierz zároveň při červencovém výslechu detektivy upozornil, že velkou roli při získání dotace hrál i fakt, jaká města o peníze žádala. Například severočeské Teplice byly na černé listině, ty se k evropským penězům a priori nedostaly, „i kdyby je přinesly ve zlatých deskách“.
A s nimi po určitý čas i nedaleký Most, dokud zde nedošlo ke změně politických poměrů. Na to detektivy při výsleších upozornil právě bývalý ředitel dotačního úřadu. Naopak několik dalších měst v Ústeckém a Karlovarském kraji bylo při žádostech o dotace de facto stoprocentně úspěšných. Kušnierz to na dotaz policisty vysvětlil tím, že za nimi stáli právě ti lidé, kteří se o to takříkajíc postarali.
Obvinění jakoukoliv vinu na machinacích popírají a jejich advokáti svědectví Petra Kušnierze zpochybňují. „Pokládám osobu pana Kušnierze za nedůvěryhodnou. Postavit závěr o trestně právní odpovědnosti na výslechu jedné osoby v tak složité kauze pokládám trošku za nesprávné,“ míní Josef Lžičar, advokát obviněného exhejtmana Karlovarského kraje a poslance Josefa Novotného.
„Pan doktor Novotný naprosto popírá jakoukoliv trestnou činnost,“ doplňuje Lžičař s tím, že prý byl jeho klient do kauzy vtažen jen jako nějaká třešinka na dortu, aby v ní figurovali hned dva hejtmani.
Vedle Novotného je totiž obviněna i bývalá hejtmanka Ústeckého kraje Jana Vaňhová. Každopádně je na policii, aby dokázala, zda Kušnierz ve své výpovědi mluvil pravdu.
Ve hře jsou i odposlechy
Policisté nyní nepracují jen se svědectvím bývalého úředníka, ale rovněž třeba s telefonními odposlechy, s nimiž Kušnierze při výslechu opakovaně konfrontovali.
Z telefonátů vyplývá, že na severu Čech panovala přísná hierarchie, na jejímž vrcholu měl údajně stát bývalý senátor Alexandr Novák – rovněž obviněný – a již zmíněný podnikatel Ježek.
Ti si Kušnierze pravidelně ve středu volali na „raport“ do svých soukromých kanceláří v pátém patře budovy v Ústí nad Labem, kde sídlil i dotační úřad. Co se zde probíralo, však policisté nahrané zřejmě nemají. Podle Kušnierze byla v těchto kancelářích nainstalovaná rušička a v oknech dálkově ovládané žaluzie. „Měli tam stínící žaluzie, dále rušičku. Jak to vypadalo, nevím, šli někam dozadu do jiné místnosti a zapnuli něco,“ popsal běžnou praxi při poradách.
