Jak na strašidelné domy ve městech? Vyvlastněním i finanční kompenzací za památkovou ochranu

V průzkumu pro ČT se přes 90 % respondentů domnívá, že by měl stát podporovat rekonstrukci památkově chráněných objektů, jako jsou hrady či zámky nebo památkově chráněné vily. Jenže realita je pak jiná: v řadě měst takto památkově chráněné budovy chátrají a úředníci na jejich vlastníky nedosáhnou. Jak tuto situaci změnit, to bylo téma pro deset zástupců politických stran v předvolební debatě ČT.

Většina diskutujících se shodla, že by situaci pomohl vyřešit nový památkový zákon, který sice Sobotkova vláda slibovala v programovém prohlášení vlády, ale který se v tomto volebním období nestihl prohlasovat ve sněmovně. Respektivě pro něj nezvedlo ruku dost poslanců. 

Tento zákon do sněmovny předkládal ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL), lidovci však do předvolební debaty k tématu kultura nominovali Pavlu Golasowskou, která vede kandidátku v Moravskoslezském kraji. To, že není v debatě Herman, někteří diskutující kritizovali.

Zákon tak zřejmě bude schvalovat až nová sněmovna. „Ministerstvo kultury musí být schopno definovat jasnými úředními postupy památkové hodnoty,“ apelovala v debatě Milena Bartlová, která kandiduje za Stranu zelených v Praze.

„Strašidelné domy“ trápí Olomouc i hlavní město

Diskutující řešili hypotetický příklad, který ovšem zná řada měst i jejich obyvatel velmi dobře. Všem na očích dlouhodobě chátrá památkově chráněný objekt a jeho majitel s úřady odmítá komunikovat.

„Já se podělím o zkušenost z Olomouce, máme tam dva strašidelné domy, které ve městě straší už tak 10–15 let, a nejsme schopni s tím nic udělat. Řeší to stavební úřad, řeší to památkáři, ale to řešení je vždycky bezzubé,“ popisoval Aleš Jakubec (TOP 09), lídr olomoucké kandidátky.

Podle něj jsou nedostatečné finanční postihy. „Pokuta musí být taková, aby toho vlastníka donutila s domem něco udělat – buď ho prodat, nebo opravit,“ apeloval Jakubec.

Průzkum pro ČT
Zdroj: ČT24

 Podobný problém popisoval i zástupce STAN Jan Lacina, který kandiduje v Praze: „Na Praze 6 máme zkušenosti s vilami, které nechává jejich majitel zchátrat, aby je mohl zbourat a vytvořit si prostor pro komerční výstavbu. Obě památkovou ochranu mají, ale ten problém už se vleče strašně dlouho.“

Lacina upozorňoval na to, že je v Česku drtivá většina památkově chráněných objektů v soukromém vlastnictví: „Památkový zákon vás vlastně omezuje na tom vašem soukromém vlastnictví a zároveň vám zatím nikdo neposílá nic, co by to vyvážilo – nějaký finanční prostředek.“

Předvolební debata ČT
Zdroj: ČT24

 Lidovci by v podobných případech volili metodu postupných kroků: „Nejdřív komunikace s vlastníkem. Pokud by budova ohrožovala bezpečnost chodců, tak pokud by to zákon umožňoval, tak finanční sankce, a pak případně vyvlastnění, což je ale určitě zdlouhavý proces,“ zdůrazňovala Pavla Golasowská.

ODS u komplikovaných záchran navrhuje podíl státu

Pokud je budova památkově chráněná, pak je podle Mileny Bartlové nutno po delším nátlaku a jednání přistoupit k vyvlastnění, ovšem za finanční náhradu.

Lídr kandidátky ODS ve Zlínském kraji Stanislav Blaha v debatě zdůrazňoval, že vyvlastnění je až mimořádný nástroj, který zasahuje do vlastnických práv. Na záchraně takové památky by se ale podle něj mohl v některých případech podílet stát: „Pakliže se jedná o majitele, kterému třeba ze strany památkové péče byly nadiktovány takové podmínky, které prostě nemůže splnit, protože není tak finančně silný. V takovém případě by měla být pomoc státu či města.“

Diskutující se ale většinou shodovali, že jsou lepší peníze od státu, než kdyby takové památky spadly: „Vlastníky je nutné za prvé vyzvat a za druhé se s nimi dohodnout a převzít odpovědnost, protože kulturní památka může chátrat dál, nebo se o ni můžeme postarat,“ uvedla zástupkyně ČSSD v debatě Markéta Wernerová.

„S takovým vlastníkem bychom se pokusili spojit, a pokud by cesta nebyla, tak hledat způsob odkoupení. Ale určitě památky opravovat – pořád lepší, než aby objekty byly ještě více zničené,“ dodal lídr jihočeské kandidátky SPD Miloslav Rozner.

Zástupce hnutí ANO Roman Procházka zdůrazňoval, že je v takových případech nutné využívat veškeré zákonné postupy: „Nejprve pokutovat, pokud to nepomůže, tak nařídit opravy. Pokud to nepomůže, tak udělat vyvlastnění.“ Procházka kritizoval právě zastaralý památkový zákon, který podle něj nemá dostatečné páky, aby podobné případy řešil.

Podle Evy Valjentové (KSČM) by měl stát v případech, kdy vlastník nekomunikuje, postupovat tvrdě. „Spousta objektů ohrožuje své okolí. To není o tom, že chceme někomu něco vzít, ale o zabezpečení památky.“

V debatě pak zazněl také názor, že by se měla celkově změnit role ministerstva kultury: „Ministerstvo by muselo být jakýmsi mentorem, nemělo by být zaměřeno na represi. To znamená, že by muselo pomáhat získávat peníze,“ uvedl lídr zlínské kandidátky Pirátů Giuseppe Maiello. Také podle něj je nutný nový památkový zákon.  

Do Do předvolebních debat jsou představitelé politických stran a hnutí zváni na základě výsledků výzkumu, který pro Českou televizi vypracují agentury Median a Kantar TNS CZ. Klíčem k účasti hostů v předvolebních debatách je jejich pořadí v rámci výzkumu celostátního volebního potenciálu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sdílení elektřiny napříč republikou. Energetické seznamky spárovaly tisíce lidí

Přebytek ze solárních panelů na jedné straně, zájem o levnější proud na straně druhé. Platformy přezdívané energetické seznamky pomocí algoritmu propojují malé výrobce a odběratele elektřiny. Podle statistik oslovených provozovatelů seznamek a Elektroenergetického datového centra (EDC) už spárovaly přes čtyři tisíce lidí. Sdílet elektřinu mohou i domácnosti z opačných konců republiky.
před 8 mminutami

VideoZ demonstrace si beru poučení, říká Pospíšil. Vondráček nabízí referendum proti frustraci

Hosté Duelu ČT24 probrali demonstraci na pražské Letné, návrh zákona na registr zahraničního financování a vládní plány s financováním veřejnoprávních médií. Pozvání přijali místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) a člen tohoto výboru Jiří Pospíšil (TOP 09). Podle Vondráčka jsou lidé frustrování, proto na Letné demonstrují. „Naše vláda chce například zavedením veřejného referenda dát demonstrujícím řešení ke snížení občanské frustrace,“ míní. „Sobotní závěry a doporučení týkající se opozičních stran jsem si na demonstraci vyslechl a beru si z toho poučení,“ řekl Pospíšil. Diskuzí provázela Jana Peroutková.
před 1 hhodinou

Létání zdražuje. Aerolinky zvyšují ceny letenek i palivové příplatky

Kvůli konfliktu na Blízkém východě zdražuje cestování letadlem. Aerolinky ruší trasy, zvyšují ceny letenek a zavádějí palivové příplatky. Letecké palivo zdražilo v důsledku konfliktu na Blízkém východě v porovnání s loňským průměrem o 94 procent. Podle aerolinek ceny zvedá i vysoká poptávka po vybraných destinacích. Letenky tak můžou do léta ještě podražit.
před 2 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů týdne probrali požár zbrojovky v Pardubicích

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali vyšetřování požáru v pardubické zbrojovce, demonstraci na pražské Letné a geopolitickou situaci v Hormuzském průlivu. Tématem také byla otázka neshody premiéra Andreje Babiše (ANO) a prezidenta Petra Pavla o tom, kdo pojede reprezentovat Česko na summit NATO. Pozvání přijali bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer, bývalý místopředseda Evropského parlamentu Libor Rouček, autor komiksu Opráski sčeskí historje Jaz, komentátor Echo24.cz Ondřej Šmigol a komička Natálie „Tali“ Schejbalová. Debatou provázel Lukáš Dolanský.
před 2 hhodinami

VideoNová pražská nemocnice má vzniknout v Letňanech či Vysočanech

Vládní zmocněnec pro výstavbu nové pražské nemocnice Pavel Scholz chce mít do roka hotový investiční záměr projektu. Stát nyní vybírá vhodné pozemky, mezi zvažovanými lokalitami jsou Letňany a Vysočany. Nové zařízení má v budoucnu převzít akutní péči od tří stávajících zdravotnických zařízení, v jejichž areálech by tak vznikly kapacity pro následnou a dlouhodobou péči.
před 2 hhodinami

VideoOpravit nebo umístit značku. Železničáři se věnují rizikovým přejezdům

V tuzemsku zůstává přes čtyřicet špatně postavených železničních přejezdů. Problémy na nich můžou mít delší nákladní vozy. Po tragédii v Dolní Lutyni před dvěma lety železničáři zmapovali riziková místa. Našli 53 nevyhovujících. Dosud opravili čtyři; dalších devět mají v plánu. Před zbylými umístili dopravní značky zakazující vjezd některým vozidlům – například v Pečkách na Kolínsku, kde nyní platí zákaz pro soupravy delší než dvanáct metrů. Podle železničářů jde o maximum toho, co mohou udělat. Většinou se prý podobné nehody stávají v místech, kam kamiony zajíždí jen výjimečně.
před 3 hhodinami

Nejen řidiči a kurýři, ale i uklízečky či opraváři. Platformová práce je na vzestupu

Digitálním platformám v Česku každý rok přibývá zákazníků i míst, kde působí. Alespoň jednou měsíčně si takzvanou platformovou prací vydělává zhruba 145 tisíc lidí, vyplývá ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). A nejde už jen o kurýry či řidiče. V nabídce jsou i řemeslnické práce, úklid, opravy či hlídání dětí. Pravidla v EU upravuje směrnice, kterou má Česko převzít do 2. prosince. Resort práce a sociálních věcí už představil návrh příslušného zákona.
před 5 hhodinami

Vláda projedná svůj legislativní plán, probrat by mohla i požár v Pardubicích

Ke svým legislativním plánům na letošní rok se v pondělí vrátí vláda Andreje Babiše (ANO). Před měsícem ministři projednávání dokumentu přerušili, protože premiérovi vadilo, že ho kabinet dostal k projednávání s rozpory mezi jednotlivými připomínkovými místy. Vláda se pravděpodobně bude zabývat i pátečním požárem v pardubické hale firmy, která mimo jiné vyrábí drony pro Ukrajinu. Policie požár prověřuje pro podezření na teroristický útok, v pátek se kvůli němu sešla i Bezpečnostní rada státu.
před 5 hhodinami
Načítání...