V průzkumu pro ČT se přes 90 % respondentů domnívá, že by měl stát podporovat rekonstrukci památkově chráněných objektů, jako jsou hrady či zámky nebo památkově chráněné vily. Jenže realita je pak jiná: v řadě měst takto památkově chráněné budovy chátrají a úředníci na jejich vlastníky nedosáhnou. Jak tuto situaci změnit, to bylo téma pro deset zástupců politických stran v předvolební debatě ČT.
Jak na strašidelné domy ve městech? Vyvlastněním i finanční kompenzací za památkovou ochranu
Většina diskutujících se shodla, že by situaci pomohl vyřešit nový památkový zákon, který sice Sobotkova vláda slibovala v programovém prohlášení vlády, ale který se v tomto volebním období nestihl prohlasovat ve sněmovně. Respektivě pro něj nezvedlo ruku dost poslanců.
Tento zákon do sněmovny předkládal ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL), lidovci však do předvolební debaty k tématu kultura nominovali Pavlu Golasowskou, která vede kandidátku v Moravskoslezském kraji. To, že není v debatě Herman, někteří diskutující kritizovali.
Zákon tak zřejmě bude schvalovat až nová sněmovna. „Ministerstvo kultury musí být schopno definovat jasnými úředními postupy památkové hodnoty,“ apelovala v debatě Milena Bartlová, která kandiduje za Stranu zelených v Praze.
„Strašidelné domy“ trápí Olomouc i hlavní město
Diskutující řešili hypotetický příklad, který ovšem zná řada měst i jejich obyvatel velmi dobře. Všem na očích dlouhodobě chátrá památkově chráněný objekt a jeho majitel s úřady odmítá komunikovat.
„Já se podělím o zkušenost z Olomouce, máme tam dva strašidelné domy, které ve městě straší už tak 10–15 let, a nejsme schopni s tím nic udělat. Řeší to stavební úřad, řeší to památkáři, ale to řešení je vždycky bezzubé,“ popisoval Aleš Jakubec (TOP 09), lídr olomoucké kandidátky.
Podle něj jsou nedostatečné finanční postihy. „Pokuta musí být taková, aby toho vlastníka donutila s domem něco udělat – buď ho prodat, nebo opravit,“ apeloval Jakubec.
Podobný problém popisoval i zástupce STAN Jan Lacina, který kandiduje v Praze: „Na Praze 6 máme zkušenosti s vilami, které nechává jejich majitel zchátrat, aby je mohl zbourat a vytvořit si prostor pro komerční výstavbu. Obě památkovou ochranu mají, ale ten problém už se vleče strašně dlouho.“
Lacina upozorňoval na to, že je v Česku drtivá většina památkově chráněných objektů v soukromém vlastnictví: „Památkový zákon vás vlastně omezuje na tom vašem soukromém vlastnictví a zároveň vám zatím nikdo neposílá nic, co by to vyvážilo – nějaký finanční prostředek.“
Lidovci by v podobných případech volili metodu postupných kroků: „Nejdřív komunikace s vlastníkem. Pokud by budova ohrožovala bezpečnost chodců, tak pokud by to zákon umožňoval, tak finanční sankce, a pak případně vyvlastnění, což je ale určitě zdlouhavý proces,“ zdůrazňovala Pavla Golasowská.
ODS u komplikovaných záchran navrhuje podíl státu
Pokud je budova památkově chráněná, pak je podle Mileny Bartlové nutno po delším nátlaku a jednání přistoupit k vyvlastnění, ovšem za finanční náhradu.
Lídr kandidátky ODS ve Zlínském kraji Stanislav Blaha v debatě zdůrazňoval, že vyvlastnění je až mimořádný nástroj, který zasahuje do vlastnických práv. Na záchraně takové památky by se ale podle něj mohl v některých případech podílet stát: „Pakliže se jedná o majitele, kterému třeba ze strany památkové péče byly nadiktovány takové podmínky, které prostě nemůže splnit, protože není tak finančně silný. V takovém případě by měla být pomoc státu či města.“
Diskutující se ale většinou shodovali, že jsou lepší peníze od státu, než kdyby takové památky spadly: „Vlastníky je nutné za prvé vyzvat a za druhé se s nimi dohodnout a převzít odpovědnost, protože kulturní památka může chátrat dál, nebo se o ni můžeme postarat,“ uvedla zástupkyně ČSSD v debatě Markéta Wernerová.
„S takovým vlastníkem bychom se pokusili spojit, a pokud by cesta nebyla, tak hledat způsob odkoupení. Ale určitě památky opravovat – pořád lepší, než aby objekty byly ještě více zničené,“ dodal lídr jihočeské kandidátky SPD Miloslav Rozner.
Zástupce hnutí ANO Roman Procházka zdůrazňoval, že je v takových případech nutné využívat veškeré zákonné postupy: „Nejprve pokutovat, pokud to nepomůže, tak nařídit opravy. Pokud to nepomůže, tak udělat vyvlastnění.“ Procházka kritizoval právě zastaralý památkový zákon, který podle něj nemá dostatečné páky, aby podobné případy řešil.
Podle Evy Valjentové (KSČM) by měl stát v případech, kdy vlastník nekomunikuje, postupovat tvrdě. „Spousta objektů ohrožuje své okolí. To není o tom, že chceme někomu něco vzít, ale o zabezpečení památky.“
V debatě pak zazněl také názor, že by se měla celkově změnit role ministerstva kultury: „Ministerstvo by muselo být jakýmsi mentorem, nemělo by být zaměřeno na represi. To znamená, že by muselo pomáhat získávat peníze,“ uvedl lídr zlínské kandidátky Pirátů Giuseppe Maiello. Také podle něj je nutný nový památkový zákon.
Do Do předvolebních debat jsou představitelé politických stran a hnutí zváni na základě výsledků výzkumu, který pro Českou televizi vypracují agentury Median a Kantar TNS CZ. Klíčem k účasti hostů v předvolebních debatách je jejich pořadí v rámci výzkumu celostátního volebního potenciálu.