Jak na strašidelné domy ve městech? Vyvlastněním i finanční kompenzací za památkovou ochranu

V průzkumu pro ČT se přes 90 % respondentů domnívá, že by měl stát podporovat rekonstrukci památkově chráněných objektů, jako jsou hrady či zámky nebo památkově chráněné vily. Jenže realita je pak jiná: v řadě měst takto památkově chráněné budovy chátrají a úředníci na jejich vlastníky nedosáhnou. Jak tuto situaci změnit, to bylo téma pro deset zástupců politických stran v předvolební debatě ČT.

Většina diskutujících se shodla, že by situaci pomohl vyřešit nový památkový zákon, který sice Sobotkova vláda slibovala v programovém prohlášení vlády, ale který se v tomto volebním období nestihl prohlasovat ve sněmovně. Respektivě pro něj nezvedlo ruku dost poslanců. 

Tento zákon do sněmovny předkládal ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL), lidovci však do předvolební debaty k tématu kultura nominovali Pavlu Golasowskou, která vede kandidátku v Moravskoslezském kraji. To, že není v debatě Herman, někteří diskutující kritizovali.

Zákon tak zřejmě bude schvalovat až nová sněmovna. „Ministerstvo kultury musí být schopno definovat jasnými úředními postupy památkové hodnoty,“ apelovala v debatě Milena Bartlová, která kandiduje za Stranu zelených v Praze.

„Strašidelné domy“ trápí Olomouc i hlavní město

Diskutující řešili hypotetický příklad, který ovšem zná řada měst i jejich obyvatel velmi dobře. Všem na očích dlouhodobě chátrá památkově chráněný objekt a jeho majitel s úřady odmítá komunikovat.

„Já se podělím o zkušenost z Olomouce, máme tam dva strašidelné domy, které ve městě straší už tak 10–15 let, a nejsme schopni s tím nic udělat. Řeší to stavební úřad, řeší to památkáři, ale to řešení je vždycky bezzubé,“ popisoval Aleš Jakubec (TOP 09), lídr olomoucké kandidátky.

Podle něj jsou nedostatečné finanční postihy. „Pokuta musí být taková, aby toho vlastníka donutila s domem něco udělat – buď ho prodat, nebo opravit,“ apeloval Jakubec.

Průzkum pro ČT
Zdroj: ČT24

 Podobný problém popisoval i zástupce STAN Jan Lacina, který kandiduje v Praze: „Na Praze 6 máme zkušenosti s vilami, které nechává jejich majitel zchátrat, aby je mohl zbourat a vytvořit si prostor pro komerční výstavbu. Obě památkovou ochranu mají, ale ten problém už se vleče strašně dlouho.“

Lacina upozorňoval na to, že je v Česku drtivá většina památkově chráněných objektů v soukromém vlastnictví: „Památkový zákon vás vlastně omezuje na tom vašem soukromém vlastnictví a zároveň vám zatím nikdo neposílá nic, co by to vyvážilo – nějaký finanční prostředek.“

Předvolební debata ČT
Zdroj: ČT24

 Lidovci by v podobných případech volili metodu postupných kroků: „Nejdřív komunikace s vlastníkem. Pokud by budova ohrožovala bezpečnost chodců, tak pokud by to zákon umožňoval, tak finanční sankce, a pak případně vyvlastnění, což je ale určitě zdlouhavý proces,“ zdůrazňovala Pavla Golasowská.

ODS u komplikovaných záchran navrhuje podíl státu

Pokud je budova památkově chráněná, pak je podle Mileny Bartlové nutno po delším nátlaku a jednání přistoupit k vyvlastnění, ovšem za finanční náhradu.

Lídr kandidátky ODS ve Zlínském kraji Stanislav Blaha v debatě zdůrazňoval, že vyvlastnění je až mimořádný nástroj, který zasahuje do vlastnických práv. Na záchraně takové památky by se ale podle něj mohl v některých případech podílet stát: „Pakliže se jedná o majitele, kterému třeba ze strany památkové péče byly nadiktovány takové podmínky, které prostě nemůže splnit, protože není tak finančně silný. V takovém případě by měla být pomoc státu či města.“

Diskutující se ale většinou shodovali, že jsou lepší peníze od státu, než kdyby takové památky spadly: „Vlastníky je nutné za prvé vyzvat a za druhé se s nimi dohodnout a převzít odpovědnost, protože kulturní památka může chátrat dál, nebo se o ni můžeme postarat,“ uvedla zástupkyně ČSSD v debatě Markéta Wernerová.

„S takovým vlastníkem bychom se pokusili spojit, a pokud by cesta nebyla, tak hledat způsob odkoupení. Ale určitě památky opravovat – pořád lepší, než aby objekty byly ještě více zničené,“ dodal lídr jihočeské kandidátky SPD Miloslav Rozner.

Zástupce hnutí ANO Roman Procházka zdůrazňoval, že je v takových případech nutné využívat veškeré zákonné postupy: „Nejprve pokutovat, pokud to nepomůže, tak nařídit opravy. Pokud to nepomůže, tak udělat vyvlastnění.“ Procházka kritizoval právě zastaralý památkový zákon, který podle něj nemá dostatečné páky, aby podobné případy řešil.

Podle Evy Valjentové (KSČM) by měl stát v případech, kdy vlastník nekomunikuje, postupovat tvrdě. „Spousta objektů ohrožuje své okolí. To není o tom, že chceme někomu něco vzít, ale o zabezpečení památky.“

V debatě pak zazněl také názor, že by se měla celkově změnit role ministerstva kultury: „Ministerstvo by muselo být jakýmsi mentorem, nemělo by být zaměřeno na represi. To znamená, že by muselo pomáhat získávat peníze,“ uvedl lídr zlínské kandidátky Pirátů Giuseppe Maiello. Také podle něj je nutný nový památkový zákon.  

Do Do předvolebních debat jsou představitelé politických stran a hnutí zváni na základě výsledků výzkumu, který pro Českou televizi vypracují agentury Median a Kantar TNS CZ. Klíčem k účasti hostů v předvolebních debatách je jejich pořadí v rámci výzkumu celostátního volebního potenciálu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěSenátními kandidáty na ombudsmana jsou Jirsa a Kostolanská

Především volbou kandidátů na funkci veřejného ochránce práv se ve středu zabývá Senát. Ze šesti nominovaných, mezi něž patřili zástupce současného ombudsmana Vít Alexandr Schorm nebo bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, měli sněmovně navrhnout dva adepty. Česká konference rektorů už navrhla Schorma a právničku z úřadu ombudsmana Evu Kostolanskou. V prvním kole Senát žádného z kandidátů nezvolil, ve druhém vybral za adepty na ombudsmana Jaromíra Jirsu a právě Kostolanskou.
03:06Aktualizovánopřed 1 mminutou

Policie našla v bytě útočníka z Chřibské další zbraně

Při prohlídce bytu útočníka v Chřibské na Děčínsku našla policie další dvě střelné zbraně včetně střeliva. Při pondělním útoku měl u sebe pachatel čtyři zbraně. Zastřelil zaměstnance městského úřadu a šest dalších lidí utrpělo zranění, z toho byli tři policisté. Motivem jednání útočníka, který se pak zastřelil, bylo podle policie řešení osobních problémů, směřovaly ke konkrétnímu člověku, který pracoval na městském úřadě. Vyšetřovatelé dodali, že samotný motiv činu dál prověřují.
před 5 mminutami

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 14 mminutami

Kauza Čapí hnízdo trvá dlouho, míní Válková. Podle Pospíšila to není důvod k nevydání Babiše

Mandátový a imunitní výbor sněmovny začal řešit žádost o vydání premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD) ke stíhání. Šéfka výboru Helena Válková (ANO) uvedla, že výpovědi aktérů kauz ji nepřekvapily a utvrdily ji v některých postojích. Člen sněmovního ústavně-právního výboru Jiří Pospíšil (TOP 09) očekává, že rozhodování bude asi „mnohem více stranické“ než v jiných kauzách z minulosti. Řekli to v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 3 hhodinami

Ministerstvo chce pomoci školám se sociálně znevýhodněnými dětmi

Skoro pět procent dětí na základních školách patří mezi sociálně znevýhodněné – ať už vyrůstají v chudších nebo jinak složitějších rodinných poměrech. Ukazují to nová data ministerstva. To vidí pomoc v cíleném financování škol s těmito žáky.
před 6 hhodinami

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 7 hhodinami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 7 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 7 hhodinami
Načítání...