Hrad potvrdil platy vedoucích pracovníků, Mynář má 119 tisíc čistého

Praha – Hrad zveřejnil platy a odměny vedoucích pracovníků prezidentské kanceláře. Informace ovšem nejsou konkrétně spojeny s funkcemi. Z tabulky, která uvádí čisté platy a odměny, vyplývá, že kancléř Vratislav Mynář průměrně dostává 119 636 tisíc korun měsíčně, podle doporučeného koeficientu 1,4 tedy přibližně 167 tisíc korun hrubého. Ředitelé odborů mají mezi 50 a 80 tisíci korun. Prezidentův kancléř se odtajnění platu dlouho bránil, kolik bere, řekl až na základě požadavků veřejnosti a po povolení Úřadu pro ochranu osobních údajů. V pátek v pořadu Interview ČT24 uvedl, že má každý měsíc na výplatní pásce zhruba 110 tisíc korun hrubého.

Tabulka s čistými mzdami, kterou dnes zveřejnila prezidentská kancelář, odpovídá té, kterou již v pátek zveřejnil server Lidovky.cz. Konkrétně z ní lze odvodit pouze platy kancléře Vratislava Mynáře a jeho zástupce Petra Mužáka. Další vedoucí zaměstnanci figurují pouze pod označením „Ředitel 1“ až „Ředitel 11“. Podle prezidentova mluvčího Jiřího Ovčáčka má tabulka takovou podobu, aby se kancelář nedostala do střetu s Úřadem pro ochranu osobních údajů. „Zároveň – a to zdůrazňuji – postupujeme obdobně jako vláda Bohuslava Sobotky,“ dodal. Všechny uvedené platy jsou čisté s doporučením „pro potřebu zjištění výše hrubého měsíčního příjmu cca je možnost použít koeficientu 1,4“. Nejvyšší plat má kancléř s 78tisícovým základem a více než 41tisícovou odměnou, jeho zástupce má obě položky o necelých dvacet tisíc nižší.

Částka, kterou vydělává prezidentův kancléř, je relativně vysoká, a to nejenom v rámci státní sféry. Podle Olgy Folkové ze společnosti Bubeník Partners je necelých 170 tisíc korun hrubého platu „pro většinu střední manažerské nebo vrcholové manažerské populace docela slušný příjem. Existují v privátní sféře i vyšší odměny, ale zdůraznila bych, že jakýkoliv plat v této zemi, který je nad 150 tisíc, už je považován za velmi slušný příjem“. Dodala, že poměrně vysoké jsou u kancléře či jeho zástupce zejména odměny. Ty se podle ní u vrcholných manažerů většinou pohybují mezi 20 až 35 procenty.

Mynář své kritiky neobměkčil, chybějí jim jména a vadí zdržení

Oldřich Kužílek z nevládní organizace Otevřená společnost kritizoval, že v přehledu chybějí jména, popř. funkce jednotlivých ředitelů. „U takto vysoce exponovaných osob to možné je. To, že neznáme jména těch osob, je komplikace,“ podotkl.

Vratislav Mynář se zveřejněním platů dlouho váhal. Odkazoval na potíže Vrchního státního zastupitelství v Praze, které dostalo za zveřejnění platů svých zaměstnanců pokutu od Úřadu na ochranu osobních údajů. Prezidentův kancléř ale obdržel od ÚOOÚ kladné stanovisko. Podle Oldřicha Kužílka na ně ale kancléř čekat nemusel. „Když byl pan Mynář desítkami žádostí dotazován na nejvýše postavené, odmítal to rok a vyvolal spoustu kauz, spoustu nákladů i trestní oznámení. Přesně věděl, že porušuje právo, a nepotřeboval se ptát Úřadu na ochranu osobních údajů,“ řekl Kužílek. Zdržení kritizovala také opoziční poslankyně Věra Kovářová (TOP 09), která se již dříve podivovala, že platy zveřejněné nejsou. „Mně šlo o to, aby pan kancléř dodržel svoji zákonnou povinnost, a jestliže dostane žádost o poskytnutí informace, aby v zákonné lhůtě na tuto žádost odpověděl,“ uvedla.

Vratislav Mynář, vedoucí Kanceláře prezidenta republiky:

„Já jsem chtěl, aby ta informace byla ucelená, aby se to netýkalo jenom Vratislava Mynáře – abych předešel dalším dotazům ze strany novinářů na toho či kterého. Samozřejmě hlavním důvodem toho bylo schválení Úřadu pro ochranu osobních údajů. V momentě, kdy jsem to měl všechno pohromadě, tak jsem zveřejnil, jak jsem říkal, do druhého dne.“

Kancléř prezidenta republiky Vratislav Mynář
Zdroj: Kateřina Šulová/ČTK

Kancléř prozradil svůj plat v pátek

Kolik bere on sám, prozradil kanceléř na konci minulého týdne. V rozhovoru pro Deník hovořil o 120 tisíci korunách včetně odměn. „Můj základní plat je necelých 80 000 korun, a když k tomu připočtu kvartální odměny, které jsou variabilní, dělá plat téměř 120 000 korun. Je to nejvyšší úřednický plat na Hradě,“ konstatoval. Jak ale vzápětí upozornil server Lidovky.cz, zapomněl dodat, že jde o čistý příjem. V Interview ČT24 potom uvedl, že jeho hrubý plat činí zhruba 110 tisíc korun.

Zveřejnění platů vrcholných zaměstnanců se ale Hrad bránil i za Václava Klause. Kancelář prezidenta republiky je v roce 2012 zveřejnila až poté, co prohrála soudní spor s Lidovými novinami, které tyto údaje požadovaly. Průměrný měsíční příjem vicekancléře Petra Hájka byl tehdy v prvním pololetí 111 666 korun, prezidentův tajemník Ladislav Jakl bral 103 786.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sněmovna odmítla senátní úpravy EET, například vynětí bezhotovostních plateb

Sněmovna ve středu přehlasovala Senát a stvrdila původní verzi zákona, který od příštího roku opět zavede elektronickou evidenci tržeb (EET). Sněmovna odmítla pozměňovací návrh Senátu, který chtěl kromě jiného zrušit limit pro osvobození od daně z příjmů u zaměstnaneckých zdravotních benefitů. Evidence se také podle Senátu neměla vztahovat ani na bezhotovostní převody nebo prodej zemědělských produktů přímo od farmářů. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) s návrhy Senátu nesouhlasila. Podle ní by úpravy snížily účinnost systému.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Sněmovna přehlasovala Senát a stvrdila koaliční novelu stavebního zákona

Sněmovna ve středu hlasy vládní koalice přehlasovala Senát a stvrdila koaliční novelu stavebního zákona, která především zavádí centralizovanou soustavu státních stavebních úřadů. Senát ji zamítl v srpnu. Podle kritiků z řad senátorů či opozičních poslanců návrh nahrává developerům, je prokorupční a jde proti veřejným zájmům i obcím. Mnozí z nich označili předlohu za paskvil. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident republiky Petr Pavel.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Policisté simulovali kontroly na hranici se Slovenskem. Do akce vyrazily stovky lidí

Bezpečnostní složky ve středu na česko-slovenské hranici nacvičovaly pro případ, že by vláda rozhodla o znovuzavedení hraničních kontrol. Do 24hodinového cvičení se zapojilo přibližně 750 policistů, celníků a příslušníků aktivních záloh, kteří prověřovali postupy na 27 bývalých přechodech i mimo ně. V Hodoníně policisté simulovali zadržení migrantů, kteří se pokoušeli překročit hranici přes řeku, nebo je převážel řidič v dodávce. Do akce se zapojily drony, vrtulník i čtyřkolky a policisté kontrolovali také takzvanou zelenou hranici a mezinárodní vlaky. Cvičení pokrývá celou hranici se Slovenskem a vychází ze zkušeností s kontrolami z krizových let 2015, 2022 a 2023. Podle ministra vnitra Lubomíra Metnara (ANO) má ověřování přímo v terénu odhalit případné nedostatky v krizových plánech dříve, než by na zavedení kontrol skutečně došlo.
před 3 hhodinami

VideoDistributoři elektřiny investují do rozvodných sítí rekordní částky

Do rozvodných sítí mají letos přijít rekordní investice v desítkách miliard korun. Kromě zajištění stabilních dodávek elektřiny jde i o investice do nového vedení, trafostanic a rozvoden. Peníze jdou i do digitalizace soustavy. Města se rozrůstají a zvyšuje se proto i počet odběrných míst. V některých lokalitách už teď může být problém nové zdroje do sítě připojit. Typicky jde třeba o jižní Moravu, ale i o některé lokality ve středních Čechách. Distributoři ročně na vedení vysokého napětí provedou zhruba patnáct tisíc plánovaných zásahů. Téměř polovina z nich však probíhá přímo pod napětím a zákazníkům se tak dodávky nepřeruší.
před 4 hhodinami

VideoZásoby malé, poptávka velká. Ropa zdražuje a Unie zvažuje dotace pro rafinerie

Nafta prudce zdražuje – její zásoby v Evropě jsou podle petrolejářů malé a poptávka zůstává naopak velká. Významně k tomu přispívají i vysoké ceny ropy. Barel ropy Brent po více než dvou měsících vystoupal nad sto dolarů a vzhledem k eskalaci konfliktu v Perském zálivu může dále růst. Zatímco situace s benzinem zůstává vzhledem k nižší poptávce klidnější, cena nafty se v Česku blíží padesáti korunám. Vláda se prozatím rozhodla, že zastropování cen pohonných hmot znovu nezavede. Podle ní je nutné situaci řešit na celoevropské úrovni. Drahé suroviny tak opět otevřely téma strategické ropné infrastruktury. Unie totiž v posledních letech dávala přednost dovozu paliv před jejich výrobou a rafinerií tak v EU výrazně ubylo. Zmiňují se proto možné dotační tituly, které by měly některé moderní rafinerie pomoci udržet.
před 4 hhodinami

Osobnosti, témata i strany, příběhů bude hodně, říkají experti o volbách

Čím menší obec, tím větší roli při rozhodování voličů hrají konkrétní kandidáti a jejich schopnost řešit místní problémy. Ve velkých městech se naopak výrazněji promítají stranické preference a celostátní politika. Podle sociologů Tomáše Kosteleckého a Martina Buchtíka i politologa Václava Šmatery budou letošní komunální volby testem také pro tradiční politické strany, které na lokální úrovni dlouhodobě oslabují.
před 7 hhodinami

Policie vyzývá uživatele systému Bakaláři, aby zkontrolovali zabezpečení účtů

Policie vyzvala uživatele informačního systému Bakaláři, který slouží ke komunikaci školy s žáky a rodiči, aby si zkontrolovali zabezpečení svých účtů. Reaguje tím na situaci z tohoto úterý, kdy neznámý pachatel pravděpodobně prolomil účet studenta a jeho jménem poslal do jedné pražské školy výhrůžnou zprávu. Společnost provozující systém Bakaláři uvedla, že situaci řeší a spolupracuje s policií i školami.
před 8 hhodinami

Obrana znemožnila Hlaváčovi první cestu na Ukrajinu, píší média

Náčelník generálního štábu Miroslav Hlaváč se mezinárodní bezpečnostní konference YES, která se v týdnu koná v Kyjevě a kterou chtěl navštívit, nezúčastní. Serveru Seznam Zprávy (SZ) to řekla mluvčí štábu Gabriela Kugler. Týdeník Respekt už dříve s odvoláním na své zdroje napsal, že Hlaváčovu cestu na Ukrajinu neschválilo ministerstvo obrany vedené Jaromírem Zůnou (za SPD).
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.