Praha - Nový trend ve výuce matematiky pod vedením profesora Milana Hejného už proniká i na druhý stupeň základních škol. Mezi prvňáky až páťáky už se s novou matematikou seznámily tisíce dětí na 350 školách. V šestých třídách ji učitelé začali testovat teprve letos. Hejného metoda má za cíl učit předmět zábavně, za pomoci logického uvažování. Snaží se tak prosadit neoblíbený předmět mezi ty vyhledávané. Najdou se ale děti, kterým nový systém nevyhovuje.
Zatímco běžně učitel nejdříve vyloží látku a poté ji ilustruje v praxi, nová výuková metoda tento postup obrátila. Žáci k pochopení dovádí od konkrétního příkladu. „My dáváme úlohy, děti úlohy řeší, o úlohách diskutují a krůček po krůčku budují matematiku,“ popisuje základní myšlenku své metody profesor Hejný. Učitelé by se podle něj neměli soustředit jen na obsah učebnic, ale měli by vědomosti i dobře předat a v dětech i při výuce matematiky rozvíjet zvídavost a objevování.
Na druhém stupni se nová metoda zatím testuje ve 12 školách a jen v šestých třídách. Učebnice pro šesťáky se ale musí ještě předělat, protože nevyhovují všem dětem. Žáci, kteří prošli novou výukou i na prvním stupni, jsou v matematice o hodně dál. „Děti, které přichází z tradičních škol, se například se zlomkem ještě nesetkali,“ uvedl Hejný.
Úspěch nové metody ukáže srovnávací studie
Novou metodu převzaly i některé školy v zahraničí. Podle psychologů ale není vhodná úplně pro všechny. Potíže mohou mít například děti s abstraktním myšlením. Metoda je může brzdit a bránit jim ve vytváření pojmu čísla a množství. S Hejného matematikou tak bojuje i třeťačka Anežka. Podle své matky Simony Zpěvákové potřebuje klidný začátek a upevnění základů. Rodiče jí přitom moc nepomohou, metoda je příliš odlišná od té, kterou se učili sami. „Ty děti neporozumí desítkové soustavě, nerozumí poziční hodnotě číslic v čísle, nerozumí tři, třicet,“ upozorňuje Renata Wolfová z Pedagogicko-psychologické poradny Praha 9.
Národní ústav pro vzdělávání se chce proto na novou výukovou metodu podívat. Chystaná srovnávací studie má ukázat i to, jestli za selhávání dětí nemohou třeba učitelé. Jejich role v hodině se totiž Hejného metodou zcela mění. Nositeli pravidel a vzorečků už nejsou jen oni, s jejich pomocí je objevují samotní žáci. „Nejtěžší věc je zlomit v sobě zažitý způsob, jak jsme to donedávna učili,“ dodala docentka Darina Jirotková z Pedagogické fakulty UK v Praze.
