Jsou mladí, jazykově vybavení a na Googlu najdou prakticky cokoliv - svým rodičům ale můžou připadat tak trochu jako z Marsu. Generace What? totiž získala vzdělání už v demokratické společnosti, zatímco rodiče těchto dětí jsou ještě vychovávaní v socialistickém zřízení. „To má za následek i jiný životní styl, cestování, znalost jazyků, ale také adaptaci technologií,“ vysvětloval v Hyde Parku Martin Buchtík ze Sociologického ústavu Akademie věd, hlavní sociolog projektu Generation What?
Těžko lze ale generaci What? přesně definovat: „To co mají společné, je především mnohost životních stylů, a to, jakým způsobem jsou rozdrobeni do různých způsobů života. A jak musí každý sám za sebe hledat svůj individuální životní styl,“ dodává Martin Buchtík.
Projekt vznikl před třemi lety ve Francii a nyní se k němu připojilo i Česko. Základem je anonymní průzkum, na kterém se podílí Česká televize a Český rozhlas, se 148 otázkami. Týkají se názorů na politiku, korupci, vztahu k vlasti, náboženství, rodině, intimitě, volnému času či přátelům. Generation What? se do jisté míry překrývá s termínem generace Y, zaměřuje se na lidi narozené mezi lety 1982 a 2000.
Peníze? V dnešní společnosti „až“ na prvním místě
Autoři se v průzkumu snaží najít třeba odpovědi na to, jak odlišně vnímají různě staří lidé například peníze a jejich hodnotu. S tvrzením, že dnešní společnost přikládá velký význam penězům, souhlasí podle průběžných výsledků drtivá většina dotázaných: ANO odpovědělo 92 % z nich. Většina z nich se také domnívá, že se v Česku zvětšuje propast mezi bohatými a chudými.
Autoři výzkumu se nevyhnuli ani aktuálnímu tématu migrace, zajímali se o to, zda by v období vysoké nezaměstnanosti měla být pracovní místa vyhrazena především občanům ČR. S tímto tvrzením souhlasí 53 % mladých Čechů, proti se vyslovilo 47 %.
Stejnou otázku dostali i mladí lidé z dalších evropských zemí, v zahraničí však dopadly odpovědi přesně opačně: výrazná většina lidí (68 %) odpověděla NE, zatímco s tvrzením souhlasilo jen 32 % dotázaných. Celkem odpovídalo bezmála 350 tisíc lidí.
Podle generální ředitelky Manpower Group Jaroslavy Rezlerové je generace Y náročnější než ty předchozí, protože má obrovský přístup k informacím. „V tom virtuálním internetovém světě oni vědí mnohem víc než všechny generace před nimi, a s tím je nutno počítat.“ Často prý ale mají ze škol nesprávnou představu, jak zaměstnání vypadá a co mohou požadovat. Navíc jsou prý uchazeči velmi otevření a ptají se velmi konkrétně, na což firmy u nás nejsou úplně připravené.
Jak vidíš svou budoucnost? Svatba i rozvod
Zpravodajský web ČT24 už před časem přinesl výsledky průzkumu, které se týkaly budoucnosti mladých. Většina lidí z generace What? počítá s tím, že se vdá, ožení nebo vstoupí do registrovaného partnerství (pakliže to ještě neučinila). Na otázku „když si představíš sebe samého v budoucnosti, jak se vidíš?“ odpovědělo 59 procent z více než osmi tisíc respondentů, že budou ženatí, vdaní nebo registrovaní. Navíc 54 procent respondentů považuje svatbu za „svůj sen“, naopak jen o málo více než čtvrtina ji vylučuje.
V žádném případě ale neplatí „co Bůh spojil, člověk nerozlučuj“. Většina mladých lidí, konkrétně 77 procent, míní, že rozvod „je někdy pro lidi nezbytný“.
Rozvody jsou v Česku skutečně velmi časté, nikoli však u lidí, které zkoumá Generation What. Manželé, kteří se rozvádějí, tak nejčastěji činí po čtyřicátém roce života, muži průměrně ve 44 letech, ženy v 41. V průměru tak činí po třinácti letech, nejčastěji kvůli rozdílným povahám, názorům a zájmům.
Dotazník obsahuje skoro 150 otázek
Projekt se ve spolupráci se Sociologickým ústavem Akademie věd snaží pomocí internetového dotazníku a sociologických dat vytvořit profil generace současných mladých lidí mezi osmnácti a čtyřiatřiceti lety. Dotazník ve 148 otázkách zjišťuje názory na politiku, společnost, náboženství, média, soukromý život i kariéru.
„Zanedlouho se z této generace budou rekrutovat ti, kteří budou určovat směřování naší země a tvořit většinu pracovní síly. Mnoho o nich nevíme. Cílem projektu Generation What? je tuto situaci změnit, umožnit vytvoření autoportrétu, nechat její příslušníky hovořit o sobě, rodině, přátelích, společnosti, budoucnosti, hrozbách a touhách,“ uvedla Alena Müllerová, jejíž tvůrčí producentská skupina projekt zaštiťuje.
