Praha – „Současný i předchozí prezident jsou technologové moci, kteří stát zredukovali na národně-hospodářský model. Ale prezident není jen nějaký ouřada. Je symbolem a hlavou státu, pojmenovává směřování a smysl země. Zeman by měl tento luxus využít,“ řekl v Interview ČT24 Vladimír Franz, vysokoškolský pedagog a bývalý prezidentský kandidát. Franz v Interview kritizoval Zemanovu nechuť jmenovat vysokoškolské profesory. „Zákon praví, že prezident jmenuje univerzitní profesory. Rozhodně nepraví, že se u toho má řídit pocitem osobní libosti či nelibosti. Hlava státu tím stvrzuje, že si stát role univerzitního profesora v celostátním měřítku váží,“ řekl Franz.
„Zeman je silný hráč, který uvažuje tři tahy dopředu, navzdory různým folklorním prvkům, kdy občas někde zakopne. Ostatně je v politice celý život. Je to technik moci a zajde tak daleko, kam mu ostatní dovolí. Je v pozici, že když si vzpomene, že chce jahůdky od dvanácti měsíčků, tak tam všichni poběží,“ komentoval Franz Zemanovo roční působení na Hradě – podle něj by mělo mít Zemanovo jednání stanovené určité mantinely.
Před rokem Česko prožívalo druhé kolo historicky první přímé prezidentské volby. Podle Franze byla přímá volba prezidenta dobrým tahem, protože lidé začali politiku více řešit. „Tato volba byla jako Česko hledá superstar, lidé se začali o situaci zajímat,“ řekl Franz, který se o prezidentský úřad pokoušel rovněž.
Jak známo, z voleb vyšel vítězně Miloš Zeman, který porazil Karla Schwarzenberga. (Více k výsledkům prezidentské volby ZDE). Vladimír Franz ve druhém kole hlasoval pro Zemana. Přesně před rokem pro Týden cz. uvedl: „Chcete opravdu vědět, komu dám nakonec hlas? Miloši Zemanovi. Jeví se mi – se všemi chybami i přednostmi – přece jen čitelnější.“ O protikandidátovi Franz prohlásil, že za dvacet let Schwarzenbergova působení v politice nijak nezaregistroval, že kdy něco pro občany udělal.
Podle Franze ani jedna varianta nebyla dobrá. „Ale člověk by měl nést zodpovědnost za zemi v dobrém i ve zlém. A jen proto, že se mi nelíbí, jak dopadlo první kolo, nebudu strkat hlavu do písku a alibisticky říkat, že se mi to nelíbí,“ uvedl. Kritiky, které následovaly ihned po zvolení Zemana prezidentem, odsoudil. „Cesta k demokracii je pomalá, říkám si, jestli v USA poté, co vyhraje republikánský kandidát, také 150 milionů příznivců demokratického kandidáta čtyři roky vytváří dusno,“ dodal.
Franz: Zeman je takový zvláštní Mínotaurus
Zeman se ve svém inauguračním projevu zavázal, že se pokusí spíš sjednocovat, než rozdělovat. Podle Franze se to ale Zemanovi příliš nedaří. „Pražský hrad vypadá jako knósský labyrint nad Prahou, kde bloudí takový zvláštní Mínotaurus. Je to něco společnosti dost vzdáleného, takže bych o sjednocení společnosti nemluvil,“ uvedl. O Zemanovi prohlásil, že je solitérem, který spoléhá pouze sám na sebe. „To má své výhody, ale má to především tu nevýhodu, že není kolem sebe schopen postavit dobrý tým, včetně mluvčího a člověka, který mu říká, co má dělat – například mu řekne: 'Máš zrovna virózu, nikam nechoď.'“
Nevylučuji, že do voleb nepůjdu znovu
Franz v Interview ČT24 nevyloučil, že pokud by se objevila nabídka, šel by do prezidentských voleb znovu. „Zjistil jsem, co to obnáší. Nemohl jsem v tom ostrém tempu pochytit všechno, ale teď vím, co je vysoká politika, média, stát, role prezidenta a tak dále. Uvědomil jsem si, že to bohužel bez peněz asi nejde, přestože jsem toho velkým odpůrcem, protože si myslím, že stát si člověk nemá kupovat.“
Franz: Prezident se při jmenování profesorů nemá řídit svými sympatiemi
Vladimír Franz se v Interview ČT24 vyjádřil rovněž ke kauze jmenování vysokoškolských profesorů. Miloš Zeman se pravomoci vzdal po vlně protestů, která se zvedla, když nechtěl jmenovat profesorem Martina C. Putnu, oficiálně kvůli jeho vystupování na pochodu homosexuálů Prague Pride. V současné chvíli desítky lidí na jmenování čekají.
Nejmenování profesorů je podle Franze ostudou pro prezidenta. „Profesorské řízení je subtilní sofistikovaný proces, o kterém rozhoduje asi padesát lidí z oboru – vědců a pedagogů. Ti dávají návrh ministerstvu, které zkoumá náležitosti. Hlava státu oficiálně stvrzuje to, že stát si role univerzitního profesora v celostátním měřítku váží,“ uvedl Franz.
Vladimír Franz:
„Zákon praví, že prezident jmenuje univerzitní profesory. Rozhodně nepraví, že se prezident u toho má řídit pocitem osobní libosti či nelibosti. To je oficiální akt, nikoliv pozvání na soukromý večírek. Anglická královna také uvádí do šlechtického stavu různé rockery, s nimiž rozhodně nemá společný modus vivendi a nestěžuje si, že je pouze věšákem na korunovační klenoty.“
Podle Franze se touto kauzou otevřela diskuse o autonomii vysokých škol. „Česká republika má nejstarší univerzitu ve střední, východní a severní Evropě. Zakládal ji římský král v konsenzu s papežem, takže se nejedná o dřevozpracující družstvo na Vysočině. Vysoké školy by měly být autonomnější,“ dodal.
Vladimír Franz získal v prvním kole přímé prezidentské volby 6,8 procenta hlasů. Z devíti kandidátů se umístil na pátém místě. Volební účast činila 61,31 procenta. Výsledky prvního kola voleb podrobně ZDE.
Vladimír Franz (nar. 25. května 1959) je český hudební skladatel a malíř, který se zaměřuje především na komponování scénické hudby. Přednáší také na Divadelní fakultě AMU, na které je vedoucím Kabinetu scénické hudby. Vedle uměleckých oborů vystudoval práva na Karlově univerzitě, v letech 1981 až 1984 byl spoluzakladatelem, scénografem, výtvarníkem a skladatelem autorského divadla Kytka. Je šestinásobným držitelem Ceny Alfreda Radoka (1998, 2000, 2002, 2005, 2006 a 2007), Ceny Divadelních novin (2001) a Ceny OSA (2012).
Franzovy výroky:
- „Kdyby se premiéře opery či symfonie věnovala stejná péče jako tlachům kdejakého šíbra z politiky, měli bychom právo nazývat se civilizací.“
- „Tetování je projevem svobodné vůle, nikomu druhému nezasahující do jeho svobod. Jde o výraz trvalého a neměnného rozhodnutí stát si za svým, a to v dobrém i zlém. Vím, že otázek na toto téma je mnoho a jistě jich bude mnoho i nadále. Chci však dodat, že moje tetování je výsledkem dlouhodobě promýšlené koncepce, nikoli náhlého hnutí mysli.“
- „Jsem zastáncem odluky církví od státu. K církevním restitucím se nestavím negativně. Církev obecně vnímám prizmatem kulturním a historickým jako fenomén neoddělitelně spjatý s evropskou kulturou, myšlením a civilizací.“
- „Prezident by měl umět pojmenovávat věci, jevy, protože je institucí, a proto má také pojmenování obecnou váhu. Měl by být záštitou občanů a jejich hlubinou bezpečí. Stejně jako když si děti hrají v parku a vědí, že jejich rodiče jsou opodál,“ předložil svou představu o prezidentské úloze.
