Exúřednice Komerční banky amnestii nepřijaly, chtějí se očistit

Praha - Bývalé úřednice Komerční banky Jiřina Kaplanová a Eva Žižková byly spolu s několika dalšími kolegy před necelým půlrokem odsouzeny v kauze úvěrových podvodů spojených s firmami Františka Chvalovského. Šlo o jednu z největších kauz devadesátých let, na níž se nyní vztahuje novoroční amnestie prezidenta republiky. Odsouzené s rozsudkem ovšem nesouhlasí, a i přestože by jim amnestie vzhledem k jejich věku a délce trvání procesu ušetřila další strádání, rozhodly se amnestii nepřijmout a za očištění svého jména dál bojovat. Na kauzu se zaměřili Reportéři ČT.

Úředníci Jiřina Kaplanová, Ivana Neuhäuslová, Klaudie Nerglová, Eva Žižková a Zdeněk Husar v letech 1998 a 1999 na příkaz nejvyššího vedení Komerční banky půjčovali peníze skupině firem podnikatele a fotbalového funkcionáře Františka Chvalovského. Tyto půjčky byly podle obžaloby pro banku ztrátové a přišla kvůli nim skoro o půldruhé miliardy korun.

Dnes dvaasedmdesátiletá Jiřina Kaplanová je v procesu hlavní obžalovanou. Od soudu odešla s podmíněným trestem. Ostatním jejím bývalým kolegům byl trest odpuštěn. Osmašedesátiletou Evu Žižkovou, která bývala podřízenou Jiřiny Kaplanové, soud loni označil za spolupachatelku úvěrových podvodů. Obě bývalé úřednice nejsou schopny se s tímto verdiktem sžít, a proto trvají na projednání své věci i přes vyhlášenou novoroční amnestii prezidenta Václava Klause, kterou obě odmítají.

Chvalovský: S úředníky jsem se osobně nikdy nesetkal

Již před soudním líčením svědčil ve prospěch obžalovaných i sám František Chvalovský. Potvrdil, že při vyjednávání a sjednávání půjček nepřišel s obžalovanými úředníky osobně vůbec do styku. Jmenoval naopak vysoké manažery Komerční banky včetně tehdejšího předsedy představenstva a generálního ředitele Jana Kollerta. Kollert a tři další manažeři byli před šesti lety krátce trestně stíháni, nakonec ale státní zástupce jejich stíhání zastavil. Zdůvodnil to tím, že jim neprokázal úmysl poškodit banku.

Bývalý šéf Českomoravského fotbalového svazu František Chvalovský stanul 28. června u Městského soudu v Praze.
Zdroj: Michal Doležal/ČTK

Ústřední postava celého případu František Chvalovský byl předloni odsouzen na 10 let vězení. Loni sice pražský Vrchní soud tento rozsudek zrušil, než se ale případ vrátil před Městský soud, přišla amnestie. Městský soud se proti ní však ohradil a věc předložil Ústavnímu soudu k posouzení, zdali amnestie je, či není v souladu s ústavou. Amnestie proto doposud nebyla aplikována. Soud navíc Chvalovskému zajistil majetek jakožto náhradu škody. Kvůli zastavení trestního stíhání se ale nyní spekuluje o jeho navrácení.

Bývalým úředníkům Komerční banky pak hrozily původně vysoké nepodmíněné tresty od pěti do deseti let. Ty jim soud nakonec neuložil. Kaplanová ale byla odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání dvou let s tříletým podmíněným odkladem. U zbylých čtyř obžalovaných soud od potrestání upustil. Všechny je ale označil za spolupachatele úvěrových podvodů. A právě to teď amnestie zrušila.

Proč se úřednice rozhodly vrátit před soud?

Podle právníka Jiřiny Kaplanové jde jeho klientce zejména o to, obhájit svoji čest, svoje jméno, ale i čest svých podřízených, kteří jsou v této trestní věci stíháni spolu s ní. Podle něj prý navíc ani nebyl u obžalovaných zjištěn jakýkoliv majetkový prospěch. „Rozsudek Městského soudu v Praze - byť byl odsuzující - konstatoval, že paní Kaplanová a její podřízení plnili toliko příkazy a přání svých nadřízených, tedy zejména představenstva Komerční banky,“ uvedl obhájce Vladimír Dvořáček.

Proti amnestii ale podal stížnost žalobce. Pokud s touto stížností uspěje, bude se všech pět obžalovaných muset před soud ještě vrátit. Pokud neuspěje, půjdou znovu před soud už jen Jiřina Kaplanová a Eva Žižková, které o to požádaly samy. Do vězení už je soud teď po amnestii poslat nemůže, kromě viny a neviny jde ale také o hodně peněz. Obžalovanému, je-li v trestním řízení uznán vinným, může být totiž uložena povinnost k náhradě škody, jakož i k náhradě nákladů trestního řízení.

Od všech pěti obžalovaných dohromady žádala loni Komerční banka za ztrátové půjčky firmám Františka Chvalovského více než miliardovou náhradu škody. Je proto možné, že tuto částku bude banka nově vyžadovat už pouze po Jiřině Kaplanové a Evě Žižkové. Ostatní tři bývalí podřízení Jiřiny Kaplanové totiž z důvodu únavy z 12 let trvajícího soudního sporu a pokročilého věku amnestii přijali.

Jiřina Kaplanová, obžalovaná, bývalá ředitelka odboru Komerční banky:

„Já jsem o milost nikdy nežádala. A žádat nebudu, protože je to šílená nespravedlnost.“

Eva Žižková, obžalovaná, bývalá úřednice Komerční banky:

„Já bojuju za spravedlnost už dvanáctým rokem a pro mě je pouze přijatelný výrok nevinná. Proto jsem samozřejmě nemohla amnestii přijmout, protože sama před sebou bych se necítila dobře a určitě je otázka, jak by se na mě dívali i jiní lidé.“

Na Kaplanovou se vztahuje ještě další amnestie

Hlavní obžalovaná Jiřina Kaplanová kromě toho, že odmítla amnestii v případu Františka Chvalovského, jinou amnestii naopak přijala. A to v případu firmy B.C.L. Trading izraelsko-rakouského podnikatele Baraka Alona. Tomu měli podle obžaloby manažeři a úředníci Komerční banky napomoci k tomu, že tuto banku připravil zhruba o osm miliard korun. A v tomto případě se Jiřina Kaplanová rozhodla s amnestií souhlasit. Jednak proto, že v kauze B.C.L. Trading soud dosud neřekl, že je vinná, a jednak proto, že má zdravotní problémy a už nechce vést další dlouhý právní boj.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nejen powerbanky a tekutiny. Cestující se pokoušeli vzít do letadla i meč nebo vzduchovku

Bezpečnostní kontrolou na letišti lidé nejčastěji neprojdou kvůli powerbankám s příliš vysokou kapacitou nebo tekutinám, které překračují povolený objem. Při letošních letních kontrolách ale objevili zaměstnanci letišť i kurióznější předměty – například meč, šavli, vodní pistoli nebo vzduchovku. České televizi to řekli oslovení mluvčí letišť v Praze, Brně a Ostravě.
před 5 hhodinami

VideoDuševní potíže se týkají až každé páté rodičky, ministerstvo chce plošný screening

Až každá pátá rodička zažívá duševní potíže a u každé osmé je zvýšené riziko příznaků deprese, vyplynulo ze screeningu, do kterého se loni zapojilo osmnáct tisíc žen. Pilotní program Národního ústavu duševního zdraví má být součástí všech porodnic. Jeho zavedení teď připravuje mezioborová skupina na ministerstvu zdravotnictví. Dosud se zapojila téměř padesátka porodnic, přičemž v patnácti mají i koordinátorku podpory, která nabízí konzultace.
před 7 hhodinami

Nevystavil jsem se nebezpečí, řekl Macinka k rozhovoru s přestrojenými aktivisty

Nemám pocit, že bych se vystavil nebezpečí, řekl v Interview ČT24 ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v souvislosti s poskytnutím rozhovoru aktivistické skupině Detektivní parta. Ta se před ministrem vydávala za publicistu vystupujícího pod pseudonymem Thomas Paukner a maskovaného kuklou. Podle skupiny i opozice ministr podcenil bezpečnost. Ministr se vyjádřil i k návrhu státního rozpočtu. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 16 hhodinami

Transformační plán Volkswagenu nemá na Škodu Auto přímý dopad, uvádí česká firma

Nový transformační plán koncernu Volkswagen (VW) nemá žádný přímý dopad na aktivity Škoda Auto, uvedl mluvčí mladoboleslavské automobilky za výrobu a personalistiku Martin Vejdělek. Firma tak zopakovala své stanovisko z července, kdy uvedla, že se jí restrukturalizační plán koncernu přímo netýká.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Za zapálení partnerky a další činy uložil soud mladíkovi výjimečný trest

Soud v pátek uložil výjimečný trest 21 let vězení a následnou zabezpečovací detenci Jiřímu Junkovi, který se přiznal k tomu, že po několikaměsíčním týrání polil benzinem a zapálil v pražském bytě svou přítelkyni. Nepravomocný rozsudek ho uznal vinným i z týrání zvířat, ze znásilnění, nebezpečného vyhrožování nebo ze zdrogování nezletilé dívky. Podle znalkyň i soudu je náprava čtyřiadvacetiletého mladíka se sadistickými sklony téměř nemožná.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Poukazuje na proceduru přijetí zákona i jeho obsah – nové kompetence vlády a omezení parlamentní kontroly nad rozpočtem.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
včera v 13:15

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
včeraAktualizovánovčera v 12:43

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.