Olomouc – Vrchní státní zastupitelství neobnoví trestní stíhání tří bývalých poslanců, kteří před dvěma lety čelili obvinění v jednom z případů Jany Nečasové, tzv. kauze trafik. Soud tehdy exposlance vyňal z pravomoci orgánů činných v trestním řízení s tím, že se na jejich konání vztahuje poslanecká imunita. Ústavní soud sice nedávno vydal rozhodnutí, které by mohlo imunitu snížit, podle deníku Právo ale vyplynulo z analýzy případu, že ho na případ nelze použít zpětně.
Podle analýzy, kterou zadal olomoucký vrchní státní zástupce Ivo Ištvan, přineslo sice rozhodnutí Ústavního soudu o poslanecké imunitě zúžení jejího využití, ale verdikt nelze použít zpětně proti někdejšímu rozhodnutí Nejvyššího soudu. "Rozhodnutí Nejvyššího soudu nelze žádnými právními prostředky změnit a nález Ústavního soudu tak má význam jen pro budoucí rozhodování v obdobných věcech," řekl Ištvan deníku.
Nejvyšší soud v případě Marka Šnajdra, Ivana Fuksy a Petra Tluchoře prohlásil, že jednání poslanců na půdě Poslanecké sněmovny chrání imunita, a jsou tedy z trestního řízení vyjmuti. Projevem zákonodárce nejsou jen slovní výroky, ale také gesta, písemná podání, návrhy a jiné projevy vůle v souvislosti s výkonem mandátu. Ústavní soud se tehdy k věci nevyjadřoval, letos ale rozhodl, že imunitu nelze použít v případě poslance Otto Chaloupky na výroky o Romech na sociální síti. Beztrestnost poslanců se má podle ÚS týkat jen jejich projevů k ostatním zákonodárcům, například při schůzích sněmovny a jejích orgánů. Soudci konkrétně uvedli, co nepatří mezi chráněné projevy: například uzavření smlouvy mezi dvěma lidmi či nabídnutí nebo přijetí úplatku. "Ani vzdání se mandátu není projev poslance," uvedla soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková.
Server Neovlivní.cz poté uvedl, že z toho vyplývá, že stíhání zmíněné trojice v kauze Nagyová nemělo být zastaveno, a že si vrchní žalobce Ivo Ištvan nechá rozklad analyzovat s ohledem na to, jestli je možné ho obnovit.
Poslanci ODS Petr Tluchoř, Marek Šnajdr a Ivan Fuksa se v roce 2012 po sporu o daňové změny vzdali mandátů, čím umožnili jejich schválení. Za odměnu dosali pozice ve státních firmách. Policie je o půl roku později zadržela a obvinila, že si nechali slíbit lukrativní místa jako úplatek za složení mandátů. Exposlanci skončili ve vazbě, odkud mohli odejít, když je Nejvyšší soud vyňal z trestního řízení. Všichni tři exposlanci žádali za nezákonné stíhání a vazbu omluvu a milionové odškodné. Koncem března se ale dohodli s ministerstvem spravedlnosti na smírném řešení, podle kterého dostanou odškodnění v rozmezí 500–850 tisíc korun.
