Po sérii předvolebních debat, v nichž se představili lídři politických sil v jednotlivých krajích, nabídla ve čtvrtek večer Česká televize superdebatu. O vztahu národní a krajské politiky v ní diskutovalo devět předsedů nejsilnějších stran a hnutí zastoupených v Poslanecké sněmovně. Zásadním tématem druhé části debaty byly ekonomické dopady pandemie nového koronaviru.
Vojtěch Filip (KSČM) v debatě hájil „vypnutí“ ekonomiky během jarní vlny pandemie. „To udělala většina států, a ty státy, které to neudělaly, například Švédsko, měly tu krizi mnohem hlubší, delší, větší smrtnost, takže je evidentní, že to vypnutí ekonomiky mělo nějaký smysl,“ uvedl. Na řešení krize se podle něj musí podílet nejen stát, ale také kraje, obce i občan jako zaměstnanec i zaměstnavatel.
„Ve chvíli, kdy stát vypne ekonomiku, tak samozřejmě má povinnost pomoci podnikatelům a všem zaměstnancům, kterých se to dotýká,“ uvedl Petr Fiala (ODS). Opozice podle něj na jaře přinesla řadu podpůrných opatření, která fungují. Některé programy, jako takzvaná pětadvacítka, by měly být znovu nastartovány, doplnil.
Andrej Babiš (ANO) se ohradil proti tvrzení, že vláda krizi nezvládla. „Zvládli jsme perfektně první vlnu. Co je kritérium? Kritérium bude zadlužení, nezaměstnanost, propad HDP a počet zemřelých,“ prohlásil. „My to zvládáme a také to zvládneme,“ dodal. Zmínil, že vláda vytvořila řadu ekonomických programů, včetně chystaného kurzarbeitu.
„Česká republika nejsou jenom velké průmyslové firmy, zemědělské firmy a těžba,“ uvedl v debatě Ivan Bartoš (Piráti). Připomněl těžkou situaci lidí působících v kultuře. „To je zásadní kritérium, nenechat padnout toho člověka na dno,“ dodal a kritizoval, že vládní opatření jsou pomalá. Na „pětadvacítku“ se podle něj čekalo dva měsíce.
Podle Jana Hamáčka (ČSSD) na podzim nenastane takové omezení ekonomiky jako na jaře. „Nikdo nechce vypnout ekonomiku. Proto jsou opatření tak razantní v oblasti shromažďování, proto se uvažuje o tom, že se budou zavírat školy,“ uvedl. „Nehrozí opakování vypnutí, kdy jsme museli plošně do ekonomiky cpát peníze,“ dodal. Pokud se podle něj ukáže, že nějaké segmenty, jako pohostinství, jsou postiženy, tak dostanou pomoc.
„Pan ministr Hamáček říká, že nehrozí vypnutí ekonomiky, ale vždyť vy už jste vypnuli spoustu lidí. Nemají peníze, nemůžou platit nájem a podobně,“ prohlásil Tomio Okamura (SPD). Uvedl, že jeho hnutí připravilo desítky návrhů, z nichž některé si vláda osvojila, jiné ale odmítá, kritizoval.
„Předložil jsem tento týden návrh na ošetřovné. To je dneska nejvíce postižená skupina osob, takže za KDU-ČSL my se opravdu snažíme fungovat,“ uvedl Marian Jurečka (KDU-ČSL). Ve volební debatě také prohlásil, že vláda dostatečně neřeší problémy sucha nebo ochrany půdy.
Vít Rakušan (STAN) kritizoval nedostatečné kompenzace krajům. „V debatě jsme slyšeli, že všichni se musí podílet. Jistěže ano. Ale v případě, že kraje, města a obce nebudou mít peníze, tak nedojde k té mantře, o které mluví pan premiér, že se z krize proinvestujeme. Ty peníze naopak musíme nechat samosprávám a krajům,“ uvedl.
Také Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) se domnívá, že krajům je třeba pomoci nahradit výpadek příjmů tak, aby měly možnost investovat. „A aby mohly tím pádem těmi investicemi dát práci lidem. Protože na zakázkách se pak samozřejmě podílejí živnostníci a malé firmy a střední firmy,“ uvedla. Lidé v kultuře nebo gastronomii, pokud byla jejich činnost omezena, by měli dostat pomoc od státu.
Andrej Babiš (ANO) uvedl, že není pravda, že vláda nepodpořila kraje. „Kraje tento rok dostanou 260 miliard, to je o 24 miliard víc než minulý rok,“ řekl v debatě. Ohradil se také proti tvrzení, že vláda zanedbala problém sucha a zmínil projekty ministerstva zemědělství a životního prostředí proti suchu nebo proti kůrovcové kalamitě.
„Nedá se přejít věta vládních představitelů, že stát nevypíná ekonomiku,“ prohlásil v debatě Petr Fiala (ODS). „Co se vlastně děje? Omezování pohybu osob, regulace všech možných odvětví, ta přece má závažné ekonomické dopady,“ upozornil. Doplnil, že i kraje budou mít výpadky příjmů a proto je třeba jim pomoci.
„To je totální farizejství od těch, kteří říkají, že je něco zanedbáno. Všechny strany opozice předkládají lecjaké návrhy, ale když bylo nutné hlasovat o tom, že se to zafinancuje, že podpoří státní rozpočet, tak to odmítly,“ kritizoval Vojtěch Filip (KSČM). „My jsme tu odpovědnost na sebe vzali, že jsme podpořili státní rozpočet, včetně jeho deficitu,“ dodal.
Jan Hamáček (ČSSD) uvedl, že vláda dala krajům dost peněz. „Dostaly víc peněz, než byl daňový výpadek, takže si stěžovat nemohou,“ prohlásil. Pokud opozice navrhuje větší odškodnění a víc peněz pro kraje, je třeba se bavit o tom, jak posílit příjmovou stránku státního rozpočtu, uvedl s tím, že navrhuje například zdanit velké banky a část financí poslat krajům.
Ivan Bartoš (Piráti) uvažoval o tom, co je potřeba, aby nenastal lockdown, tedy hromadné omezení pohybu. Podle něj je potřeba, aby lidé, kteří mají příznaky, zůstali doma, ale také musí fungovat testování, aby měli brzy výsledky. „Ale podívejte se, co provázelo první vlnu a co už teď kvůli tomu chaosu tak moc není. Solidarita lidí, vzájemná, celorepubliková k těm lidem,“ upozornil.
Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvedl, že by byl rád, kdyby se sportovní a volnočasové aktivity lidí omezovaly co nejméně. To platí i pro podporu těchto aktivit od státu, krajů nebo obcí. „Odrazí se to na fyzickém i psychickém zdraví,“ varoval. Dále kritizoval, že vláda podle něj nevyužívá nabídku lidí z byznysu, kteří nabízejí svoje projekty v boji proti pandemii.
Tomio Okamura (SPD) se vyjádřil k tématu možného vzniku vyšetřovací komise. V prvé řadě podle něj musí Nejvyšší kontrolní úřad došetřit zakázky na ochranné prostředky, které se dělaly v nouzovém stavu na jaře. Kromě toho vyzval vládu, aby „dala na stůl jasná data, kdo skutečně zemřel na covid, protože to není jasné a ta data nejsou“.
Vznik vyšetřovací komise podpořila i Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). „TOP 09 byla navrhovatelem takové vyšetřovací komise už na jaře, protože opravdu tady v tom jarním nouzovém stavu létaly miliardy,“ uvedla. Ministerstvo se podle ní nyní některých ochranných prostředků zbavovalo, když je poštou rozesílalo seniorům.
Vít Rakušan (STAN) se vyjádřil také k situaci nových krajských vedení v pokračující pandemii. „Určitě noví hejtmani budou mít nejtěžší situaci za historii krajů. Nástup bude velmi ostrý,“ zdůraznil. Vláda by s nimi měla efektivněji komunikovat, uvedl.
