Praha – Nový dokumentární snímek o odbojové skupině bratří Mašínů Svědomí hrdinů, na který finančně přišpěl mimo jiné předseda KSČM Vojtěch Filip, se stal předmětem sporů dokumentaristů i historiků. Zatímco režisér Svědomí hrdinů Miroslav Kačor považuje svůj snímek za objektivní, řada jeho kolegů a historiků zabývajících se obdobím komunistické totality se domnívá, že film straní kritikům bratrů Mašínových a jejich společníků.
Ve filmu Svědomí hrdinů vypovídají na jedné straně pozůstalí po lidech, které skupina bratrů Mašínů zabila – policisty Jaroslava Honzátka a účetního Josefa Rošického – na straně druhé předseda Senátu Přemysl Sobotka nebo starosta města Sadská. Zatímco ti hovoří o činnosti skupiny bratrů Mašínových, příbuzní zabitých lidí přispívají také osobními vzpomínkami. Zaznívá od nich také hodnocení, které není k odbojářům vstřícné. „Oni teď udělají z Mašínů hrdiny, ale vždyť to byl teror,“ říká ve filmu syn policisty Honzátka Karel. Samotní členové odbojové skupiny ve Svědomí hrdinů nevystupují.
Film se nelíbí Martinu Vadasovi, chválí ho Vojtěch Filip
Postup, který při tvorbě snímku zvolil Miroslav Kačor, kritizuje dokumentarista Martin Vadas: „Je povinností nás dokumentaristů zjišťovat skutečnosti a ne vše založit na subjektivnosti.“ Vadas rovněž vytvořil film o skupině bratrů Mašínových Země bez hrdinů, země bez zločinců…
Pochybnosti o objektivnosti Kačorova snímku vyvolává fakt, že ho financoval mimo jiné předseda komunistické strany Vojtěch Filip a někteří jeho spolustraníci. Miroslav Kačor ale odmítá, že by byl jeho snímek vytvořen na zakázku. Politici prý do scénáře nehovořili.
Vojtěch Filip snímek chválí a považuje ho za první objektivní dokument o činnosti odbojové skupiny bratrů Mašínových. „Já je považuji za lidi, kteří spáchali teroristický trestný čin,“ dodává šéf KSČM svůj názor na činnost odbojářů.
Mašínové – teroristé nebo partyzáni?
Jinak ale interpretuje jejich konání například ředitel Ústavu pro výzkum totalitních režimů Pavel Žáček: „My aplikujme dnešní pohled na terorismus, na něco, co je nesrovnatelné, protože dnes jsme si velmi obtížně schopni vybavit tlak komunistické moci.“ Historici činnost odbojářů většinou hodnotí jako vynucenou, jejich oběti byli totiž členové represivních složek komunistického státu.
Skupina bratří Mašínů se na přelomu 40. a 50. let minulého století pokoušela o odboj proti nastupující komunistické diktatuře. Na podzim 1953 se její členové rozhodli uprchnout do Západního Berlína. Během příprav útěku zabili dva policity a jednoho člena Lidových milicí. Další policisté přišli o život ve Východním Německu. Za železnou oponu se nakonec dostali Ctirad a Josef Mašínovi společně s Milanem Paumerem. Další dva členové jejich skupiny byli ve Východním Německu zajati a později popraveni.
