Lucemburk – Neformální schůzka ministrů vnitra členských zemí EU dohodu nepřinesla, stále tak není jasné, jak si jednotlivé země EU v příštích dvou letech rozdělí 40 tisíc žadatelů o azyl z Řecka nebo Itálie. Podle informací ČTK do potřebného počtu 40 tisíc v této chvíli chybí ze strany členských zemí slib přijmout okolo 13 tisíc osob. Některé státy daly najevo, že by se na celém plánu nejraději nepodílely vůbec. Jean Asselborn z předsednického Lucemburska je ale přesvědčen, že k dohodě dojde na červencovém jednání, i když dnešní diskuzi označil za složitou.
Vedle zmíněných 40 tisíc žadatelů z Řecka nebo Itálie se navíc státy EU zavázaly přijmout dalších 20 tisíc lidí s právem na mezinárodní ochranu, kteří teď ještě v Unii nejsou. Podle německého ministra Thomase De Maziera se tuto část dohody podaří naplnit – tento počet byl prý dokonce překročen.
„V cíli ale ještě nejsme,“ řekl ovšem také De Maziere k diskusi o „relokaci“, tedy o tom, jaké počty uprchlíků státy EU dobrovolně převezmou od Itálie a Řecka. Německo podle něj tímto způsobem přijme 9000 osob.
Český ministr vnitra Milan Chovanec při jednání s unijními kolegy představil český záměr do roku 2017 přijmout 1500 uprchlíků. „Jsme ve fázi, kdy některé státy sdělily svá čísla, své pozice. Některé je ještě budou definovat. Teď se bude sčítat. Uvidíme, jak to dopadne,“ řekl český ministr. Podle něj některé země dnes oznámily čísla, která v zásadě odpovídají těm navrženým Evropskou komisí a někdy jsou i vyšší. Francouzský ministr Bernard Cazeneuve sdělil, že jeho země v rámci přesídlení přijme 2375 lidí. V programu relokace, tedy právě z Itálie a Řecka pak dalších 6750.
Jiné státy podle Chovance zatím nenabídly konkrétní údaj. Několik zemí řeklo, že se zapojit nechce; Chovanec ale neuvedl, které to byly. „Atmosféra je z mého pohledu nervózní,“ řekl ministr o jednání. V dohodu všech států EU nicméně stále věří.
Možná opatření: Uprchlické tábory mimo EU nebo hotspoty v Itálii či Řecku
Česko a další země dnes zdůrazňovaly otázku posílení návratové politiky týkající se migrantů bez nároku na mezinárodní ochrany či potřebu pokračování evropské vojenské operace proti lodím pašeráků lidí ve Středozemním moři.
Evropská komise by podle Chovance měla také hledat bezpečné země mimo EU, kde je možné vytvořit uprchlická zařízení tak, aby se migranti odkláněli mimo Unii. V minulosti bylo v této souvislosti zmiňováno například Tunisko nebo Egypt. Ministři dnes hovořili i o zřízení „hotspotů“ a míst v Itálii, Řecku a případně v Maďarsku, kde by bylo možné žadatele o azyl rychle registrovat.
Podle premiéra Sobotky má vláda v souvislosti v migrační vlnou bezpečnostní situaci pod kontrolou. Kabinet posílí výkon policie v terénu i nasazení cizinecké policie. „V tuto chvíli realizujeme záchyty ilegálních migrantů, kteří neoprávněně vstupují na území České republiky a postupujeme podle příslušné legislativy,“ uvedl premiér při interpelacích ve sněmovně. Dodal také, že ministerstvo vnitra připravuje plán na posílení kapacit policie. „Naším cílem je zvýšit během několika let počet policistů o zhruba 4000,“ uvedl. Stejně tak chce o několik tisíc zvýšit naplnění tabulkových stavů v armádě.
Vláda chce přijmout 1500 uprchlíků
Na červnovém summitu sice státy Unie odmítly povinné kvóty, podle kterých mělo být rozděleno asi 40 tisíc uprchlíků z Itálie a Řecka, Česko mělo podle tehdejšího plánu povinně přijmout 1238 uprchlíků. Státy se nakonec zavázaly přijmout tyto uprchlíky na dobrovolném základě. Navíc by měly přijmout dalších 20 tisíc lidí s právem na mezinárodní ochranu, které jsou nyní mimo evropské území, například v uprchlických táborech v Libanonu.
Česká vláda ve středu schválila, že letos přijme 400 běženců, příští rok 700 a o rok později další čtyři stovky. Celkem 1100 by byli lidé, kteří už v EU jsou, tedy právě z Itálie a Řecka, a 400 mají být lidé z táborů z Jordánska, Sýrie a kurdských území.
V případě uprchlíků z Itálie a Řecka si chce Česko prosadit právo veta, aby při výběru migrantů mohlo ty rizikové odmítnout. „Pokud by některý ze žadatelů a azyl skýtal bezpečnostní rizika a my se o nich dověděli, tak chceme mít možnost takového uchazeče nepřijmout,“ uvedl premiér Sobotka.
Prezident Zeman na rozhodnutí vlády reagoval tím, že jsou syrští křesťané Česku kulturně blízcí a jejich přijetí do země proto podporuje. Dál ale trvá na tom, že uprchlíci z kulturně zcela odlišného prostředí by po přijetí v Česku nebyli ve šťastné situaci.
