Do Senátu dorazila petice za odchod Zemana. Má 11 tisíc podpisů

Senátoři převzali občanskou petici Prezidente, odejděte, která horní komoru žádá, aby se zabývala kroky Miloše Zemana a státníka případně pohnala před Ústavní soud. Petiční výbor petici posoudí nejspíš v dubnu, později může přijít na řadu i plénum. Organizátoři podpisové akce Zemana podezírají z vlastizrady.

Nahrávám video

Podle petentů prezident svými výroky k sankcím proti putinovskému režimu v Rusku zadal důvodné podezření, že jedná spíše v zájmu nepřítele než v zájmu Česka a jeho spojenců. Zemana podezírají z velezrady a navrhují ústavní žalobu, kterou autor petice Michal Majzner opírá o tři důvody: Zeman prý soustavně šíří ruskou propagandu, útočí na ústavní pořádek v Česku a údajně nerespektuje ústavní hodnotový systém ohledně ochrany lidských práv. Majzner v tomto ohledu poukazuje na prezidentovy výroky při návštěvě Pekingu, kde prohlásil, že nepřijel Čínu o lidských právech poučovat.

Senát bude podle místopředsedy Přemysla Sobotky postupovat podle jednacího řádu: „Nebudu komentovat obsah petice, s detaily nejsem seznámen.“ Petiční výbor podle jeho předsedy Jaromíra Jermáře prověří náležitosti, petici projedná a případně předá i plénu. Rozhodnutí ale předjímat nechtěl. Jakkoliv se ale signatářům podařilo překonat desetitisícovou hranici podpisů potřebnou pro to, aby se Senát peticí zabýval, podání ústavní žaloby patrně velkou šanci nemá. Podle nynější úpravy by tento krok musely schválit Senát i sněmovna. V obou komorách by se musela navíc najít ústavní většina.

„Náš ústavní pořádek vypadá tak, že prezidenta nelze odvolávat za to, že se nám nelíbí jeho poltické názory. Tak to není. Je možné vyjádřit nesouhlas jiným způsobem. Tohle ale neodpovídá tomu, co prezident dělá,“ zmínil v Událostech, komentářích Miloš Vystrčil (ODS). Podle Jiřího Dolejše (KSČM) je v případě této petice ústavní stížnost prakticky nereálná. „Někdo může takový názor mít, ale pokud mu vytýkají, že prezident nesouhlasí s hospodářskými sankcemi, tak to je nejen legitimní názor, ale má i své racionální jádro, protože účinnost sankcí je sporná,“ uvedl Dolejš.

Velezradou se rozumí jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu. Podle zákona o Ústavním soudu musí žaloba obsahovat přesné vylíčení jednání, kterým se měl prezident republiky dopustit velezrady nebo hrubého porušení ústavy, a to včetně důkazů.

V souvislosti s prezidentem se o velezradě nemluví poprvé, před Ústavní soud se kvůli amnestii pokusila skupina senátorů pohnat Václava Klause. Se zavedením přímé volby se žaloba prezidenta zkomplikovala; za Klause stačilo, aby ji podala minimálně třetina Senátu, nyní je potřeba souhlas tří pětin členů obou komor Parlamentu.

Senátoři si chtějí promluvit se Zemanem - kvůli hladovění

„Je to účelové, a vím, jak se to shánělo. Shánělo se to zejména v pražském metru,“ reagoval na petiční akci senátor za Stranu práv občanů a Zemanův stoupenec Jan Veleba. „My máme přes 30 tisíc podpisů na podporu prezidenta a zatím jsme to nemedializovali.“ Negativně se k ní staví i hradní mluvčí Jiří Ovčáček: „Svými vyjádřeními pouze petice nahrává ruské propagandě a znovu se pozastavuji nad výrazem prošetřit výroky. Myslím, že každý bytostný demokrat měl takovou věc odmítnout.“

Podle webových stránek iniciativy se k petici dosud připojili třeba studentský vůdce z listopadu 1989 a politik Martin Mejstřík, místostarosta Prahy 7 Ondřej Mirovský a bývalý spolumajitel a zakladatel portálu Centrum.cz Ondřej Tomek. Michal Majzner se mimo jiné podílel loni na organizaci takzvaného Pražského Majdanu na Staroměstském náměstí či na organizaci prosincové demonstrace ke Dni lidských práv. 

Někteří senátoři podle Sobotkových informací žádají, aby Zeman přišel své výroky do horní komory vysvětlit; sledují ale primárně státníkova slova o Senátu. Zeman totiž při nedávné návštěvě Krnova na dotaz týkající se údajné zbytečnosti Senátu řekl, že horní komoru lze „vyhladovět“. „Myslím si, že ta věta o vyhladovění Senátu mnoho senátorů velmi podráždila,“ reagoval Sobotka. Za iniciativou, která volá po prezidentské návštěvě Valdštejnského paláce, prý stojí kluby lidovců a Starostů, je teprve v počátcích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ve druhém kole se v senátním obvodu Česká Lípa střetnou Volfová (ANO) a Půta (SLK)

Jiří Vosecký (nez.) neobhájil pro třetí volební období svůj mandát v senátním obvodu Česká Lípa, který zahrnuje Českolipsko a část Liberecka a Mělnicka. O senátorské křeslo se tak utká poslankyně a dřívější starostka České Lípy Jitka Volfová (ANO) a hejtman Libereckého kraje Martin Půta (SLK). Volfová získala 35,05 procenta hlasů, Půta 32,66 procenta. Voleb se zúčastnilo 38,38 procenta voličů.
včeraAktualizovánopřed 8 mminutami

V Praze 9 o senátorské křeslo zabojují Smoljak (za STAN) a Pecková (za ODS)

Senátor David Smoljak (za STAN), který obhajuje mandát v senátním obvodu Praha 9, se ve druhém kole voleb za týden utká o Senát s operní pěvkyní Dagmar Peckovou (za ODS). Smoljak získal 48,92 procenta hlasů, Pecková 23,06 procenta hlasů. Voleb se zúčastnilo 44,77 procenta voličů, o hlasy usilovalo pět kandidátů. Smoljak řekl, že je vděčný, že nezklamal důvěru voličů, protože pro něho hlasovalo ještě více lidí než před šesti lety. Pecková sdělila, že ať volby dopadnou jakkoliv, bude v Senátu za Prahu 9 zástupce opozice.
02:59Aktualizovánopřed 20 mminutami

V Kolíně se o Senát střetnou Kašpar (STAN) a Brzobohatá (ANO)

Do druhého kola senátních voleb v obvodu Kolín postoupil starosta Kolína Michael Kašpar (STAN), který se za týden utká s Andreou Brzobohatou (ANO). Kašpar, který získal 45,26 procenta hlasů, chce před druhým kolem oslovit také voliče dalších kandidátů a získat podporu starostů větších měst v obvodu. Brzobohatá, která získala podporu 25,54 procenta voličů, řekla, že je s výsledkem prvního kola spokojená. Voleb se zúčastnilo 43,97 procenta voličů.
včeraAktualizovánopřed 36 mminutami

Na Žďársku se o Senát utkají Šmarda (za Volt) s Klementem (KDU-ČSL), který postoupil o pouhý hlas

Do druhého kola senátních voleb v obvodu Žďár nad Sázavou postoupil bývalý předseda SOCDEM Michal Šmarda (ze Volt) a dosavadní senátor Josef Klement (KDU-ČSL), který postoupil o jediný hlas. Šmarda získal 27,6 procenta hlasů, Klement 25,62 procenta, stejně jako Radek Černý (za ODS). Klement nicméně získal 11 373 hlasů a Černý 11 372. Voleb se zúčastnilo 50,14 procenta voličů.
včeraAktualizovánopřed 51 mminutami

Minutu po minutěV prvním kole senátních voleb zvítězilo pět kandidátů, nejúspěšnější byl STAN

Občané ve 27 volebních obvodech napříč Českem rozhodovali o obměně třetiny horní parlamentní komory. V posledním z nich, na Praze 5, komise hlasy sečetla v neděli před sedmou hodinou ráno. V prvním kole volby uspělo pět kandidátů, o zbývajících dvaadvacet křesel se v druhém kole utkají nejsilnější kandidáti v duelech, které se uskuteční v pátek a sobotu 16. a 17. října. První kolo letos po šesti letech opět vyhráli Starostové.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

V Praze 5 se v druhém kole senátních voleb utkají Láska (SEN 21) a Sáblík (ODS)

Do druhého kola senátních voleb v obvodu Praha 5 postoupil obhajující senátor Václav Láska (SEN 21). Za týden se utká s Radkem Sáblíkem (ODS). Láska získal 32,54 procenta hlasů, druhý Sáblík má 27,1 procenta hlasů. Voleb se zúčastnilo 45,41 procenta voličů, o hlasy usilovalo sedm kandidátů.
01:42Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Praze vyhrálo hnutí STAN, druhé je SPOLU pro Prahu

Obecní volby v Praze vyhrálo hnutí STAN, má po sečtení všech okrsků 23,17 procenta hlasů. Druhé SPOLU pro Prahu získalo 22,05 procenta, třetí Praha sobě 17,91, čtvrté ANO 14,36 procenta, plyne z dat. Sečteno bylo v hlavním městě až jako poslední v republice kolem sedmé ráno v neděli. Volební účast dosáhla 46,04 procenta.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

V obvodu 78 Zlín se o Senát střetnou senátor Goláň (ODS) a Mitáček (za STAN)

Do druhého kola senátních voleb v obvodu 78 Zlín postoupil obhajující senátor Tomáš Goláň (ODS) a Ivo Mitáček (za STAN). Goláň získal 33,54 procenta hlasů, druhý Mitáček má 22,83 procenta hlasů. Voleb se zúčastnilo přibližně 45,49 procenta voličů, o hlasy usilovalo šest kandidátů. S postupem do druhého kola je Mitáček spokojený. Důležité podle něj bude zaktivizovat voliče, aby nezůstali doma. Goláňovu reakci se nepodařilo získat.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.