Není jim ještě osmnáct, přesto putují sami nebo se ztratili – dětští migranti. České úřady mají s dětmi a mladistvými mezi běženci víc práce, celý proces je totiž komplikovanější než u dospělých. Zainteresované instituce se ale shodují, že děti jsou bezproblémové a po vyčerpávající cestě často vděčné za péči ve výchovných ústavech, kde jejich cesta Evropou dočasně končí.
„Matka žije v Sýrii, otec mi pomohl utéct, protože je tam válka,“ svěřil se na začátku září sedmnáctiletý Mohameda. Jeho cesta za vizí lepší budoucnosti skončila na nádraží v Břeclavi, kde ho zadržela cizinecká policie.
Protože cestoval bez rodičů a není plnoletý, musela policie hned kontaktovat sociální pracovníky. Ti jsou na telefonu 24 hodin denně a se zadrženými dětmi jsou pak po celou dobu v kontaktu. „Jsou milí, ale vyčerpaní,“ popsala malé uprchlíky vedoucí břeclavského Odboru sociálně právní ochrany dětí (OSPOD) Dagmar Gasnárková.
Podle ní je nejdůležitější, aby děti věděly, co s nimi bude. Proto jim přes tlumočníka hned vysvětluje, co je v dalších hodinách čeká. Standardem je třeba lékařská prohlídka. „Ta je nutná, protože jdou potom do školského zařízení, kde jsou v kolektivu dalších dětí,“ vysvětlila Gasnárková.
Soudy mají o víkendu víc práce
Než mohou být malí uprchlíci umístění do některého z výchovných zařízení, musí soud vydat takzvané předběžné opatření. Pro justici v příhraničních regionech to znamená mimořádné nasazení. „Od ledna jsme řešili 32 nezletilých uprchlíků. Řízení často připadá na víkend, do práce tak musí přijít soudce, zapisovatelka, justiční stráž, řidič, soudní vykonavatel, případně i policisté,“ vyjmenovala mluvčí Okresního soudu v Břeclavi Lucie Laudová.
Teprve pak získají malí uprchlíci provizorní domov, předběžné opatření totiž platí jen jeden měsíc. Ten většina dětí stráví v Praze, ve speciálním zařízení pro malé běžence. Jeho kapacita je ale naplněná, proto je na příjem připravený i ústav ve Višňovém.
„Máme tu bydlení pro osm chlapců. Nebývají s nimi žádné problémy, jsou rádi, že tady mohou trošku nabrat dech, a mají snahu pokračovat ve své cestě. Normálně komunikují s ostatními dětmi, sportují, v podstatě všichni znají základy angličtiny,“ popsal ředitel Výchovného ústavu Višňové Zdenek Vichta.
Jeho ústavem prošlo od začátku roku už 18 dětských běženců. V péči ústavu ale nezůstávají dlouho. Když si odpočinou, často utečou a pokračují na své cestě za německým snem nebo za rodinou, která na ně v zahraničí čeká.
V azylových zařízeních je přes 180 dětí
Statistiky uvádějí, že bylo u nás k 15. září v azylových zařízeních přes 180 dětí. Podle cizinecké policie se totiž postupně mění struktura uprchlíků, kteří jsou u nás zadrženi. Zpočátku převažovali muži ve středním věku, ve druhé vlně se prý ale přidaly i ženy včetně malých dětí. „Přibývá malých dětí - jednoročních, často ty ženy na cestě porodí," potvrzuje Kateřina Šimonová z Organizace pro pomoc uprchlíkům. Kromě Syřanů patří k nejčastějším migrantům lidé z Ukrajiny, Afgánistánu, Pákistánu, Iráku nebo Bangladéše.
