Proti poplatku za podání podnětu k antimonopolnímu úřadu jsou žaloby zbytečné, protože desetitisícový poplatek je zakotven v zákoně. Takový vzkaz vyslal Městský soud v Brně aktivistům ze sdružení Oživení, jejichž žalobu zamítl. Informaci ČT získala od právníka spolku Marka Zelenky.
Žalobu sdružení podalo vloni v prosinci kvůli novele zákona o zadávání veřejných zakázek. Podle ní každý, kdo chce upozornit ÚOHS na nezákonnost v zadávacím řízení, musí nejdříve zaplatit deset tisíc korun. Zavedení poplatku ale způsobilo 95% propad v počtu podaných podnětů.
„Můžeme celý poplatek za podnět vnímat jako nespravedlivý, ale je to tak. Sama soudkyně při jednání řekla, že je zakotven přímo v konkrétním zákoně a ona s tím tedy nemůže nic dělat. Proti poplatku ale budeme ještě bojovat. Podáme ústavní stížnost,“ řekl ČT pravník spolku Oživení Marek Zelenka.
O poplatek se soudí i Transparency International
Stejný poplatek napadla už dříve také organizace Transparency International (TI). Krajský soud v Brně v červnu vyhověl antimonopolnímu úřadu a správní žalobu TI zamítl. Nezisková organizace v reakci na to podala na začátku prázdnin kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. „Po vyjádření antimonopolního úřadu nyní čekáme na rozhodnutí,“ řekla ČT vedoucí právní poradny TI Martina Kotouček Mikolášková.
Celá kauza je důsledkem nového zákona o zadávání veřejných zakázek účinného od října loňského roku. Zpoplatnění podnětu se přitom v zákoně objevilo z iniciativy poslanců a nebylo součástí původního vládního návrhu zákona.
„Vybírání poplatku ze strany úřadu považujeme za protiústavní, neboť je v rozporu s článkem 18 Listiny základních práv a svobod i článkem 1 odst. 1 Ústavy ČR,“ uvedla už dříve k žalobě advokátka Andrea Kohoutková, která Oživení v tomto sporu zastupuje.
Podle Oživení je zpoplatnění podnětu porušení ústavou garantovaného petičního práva, které občanům zaručuje právo obrátit se ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu na státní orgány a orgány územní samosprávy s žádostmi, návrhy a stížnostmi.
„Ústavní soud již dříve judikoval, že výkonem petičního práva je například podání trestního oznámení. Rozdíl mezi podáním trestního oznámení a podnětu k prošetření spáchání správního deliktu lze vidět pouze v míře společenské škodlivosti. Jen stěží si lze představit situaci, kdy by poplatkovou povinností bylo zatíženo podávání trestních oznámení,“ dodala Kohoutková.
10 tisíc se zdálo moc i ministryni
Novela zákona o veřejných zakázkách začala platit vloni v říjnu. Poslanci ji schválili na začátku března 2016, o měsíc později zákon podepsal prezident. A to i přes výhrady nejenom opozičních politiků. Například s výší správního poplatku měla problém i předkladatelka novely ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová.
„S částkou deset tisíc korun za podání podnětu k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zásadně nesouhlasíme, vnímáme ji jako enormní. Může být napadena u ústavního soudu. S principem souhlasíme, ale s výší ne,“ uvedla loni v únoru pro ČTK Šlechtová.
Stalo se tak poté, co se na částce deset tisíc shodl sněmovní výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Její koaliční kolega František Adámek (ČSSD) poplatek hájil. „Pokud si je nějaká organizace svým podnětem jistá, tak ji částka na úrovni minimální mzdy nemůže zruinovat,“ řekl v minulosti místopředseda sněmovního výboru Adámek.
