Praha - Sokolové si při příležitosti Památného dne sokolstva připomínají ty, kteří za jeho hodnoty obětovali i svůj život. Akce se koná v den výročí rozpuštění České obce sokolské 8. října 1941, kdy o tom svým výnosem rozhodl zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich. Její majetek byl z moci úřední zabaven a všechny sokolské činovníky tehdy gestapo deportovalo do koncentračních táborů.
Heydrichově výnosu o rozpuštění České obce sokolské a zabavení veškerého jejího majetku předcházela tzv. sokolská akce: V noci ze 7. na 8. října 1941 gestapo zatklo všechny sokolské činovníky z ústředí, žup i větších jednot, kteří byli ještě dosud na svobodě. Němci je nejprve mučili a následně odvezli do koncentračních táborů. Téměř 93 procent z nich se již na svá místa po skončení války nikdy nevrátilo.
Současní sokolové by si chtěli tragické osudy svých předchůdců každoročně připomínat. Události z doby druhé světové války totiž bezprostředně ovlivnily existenci celého sokolského hnutí. „Památným sokolským dnem bychom měli uctít památku všech sokolů, kteří ve více než 150leté dramatické historii sokolského hnutí v boji za demokracii, národní samostatnost a svobodu přinesli oběti nejvyšší,“ píší sokolové na svém webu.
Vlastenci založili Sokol v roce 1862
Sokol jakožto první česká tělocvičná organizace v Rakousku-Uhersku byl založen za účasti českých vlastenců 16. února 1862. V ten samý rok vzniklo osm jednot na venkově. U kolébky vzniku stáli Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner, navazovali tak na své vlastní zkušenosti z revolučního roku 1848 a možná, že právě zde se zrodila Tyršova myšlenka založit tělovýchovný spolek, který bude vychovávat český národ ke zdatnosti a ukázněnosti.
Název Sokol vymyslel pedagog Emanuel Tonner, Josef Mánes navrhl kroj a namaloval i sokolský prapor, jehož matkou se při jeho prvním rozvinutí stala Karolína Světlá. Fügner navrhl tykání a oslovování „bratře“ a „sestro“, Josef Barák pak zase stál za rozšířením pozdravu „Nazdar!“. Tyrš se mimo jiné zasloužil o tvorbu sokolských zásad. O sedm let později byl založen Tělocvičný spolek paní a dívek pražských, jehož vedoucí osobností byla Tyršova žákyně Klemeňa Hanušová.
V období první světové války působili sokolové jako „národní strážci“ a měli velký podíl na vzniku československých legií. Ve chvílích převratu v říjnu 1918 udržovali pořádek ve městech a fungovala jako polovojenský sbor.
Členství bývalo zasloužené
Zlatý věk Sokol prožíval v meziválečném období, kdy se hlásila řada rolníků, živnostníků a místní honorace. Avšak stát se členem nebylo jednoduché, žadatelé museli projít určitou zkušební dobou, během které se sledovala pravidelnost návštěvnosti. Poté přišlo na řadu ideové školení a museli se zavázat, že budou povinně odebírat sokolský tisk a že ho budou číst. Zájemci mladší třiceti šesti let se museli také zavázat, že budou mít pravidelnou docházku.
Jestliže zájemce prošel kladně zkušební lhůtou a vykonal kladně ideové zkoušky, mohlo se přejit ke složení slibu. Až teprve v tento moment se stal právoplatným členem. Sokol se stal milionovou organizací a v jeho řadách byli i významní politici včetně prezidentů Masaryka a Beneše. Sokolníci reprezentovali úspěšně Československo na olympiádách a mezinárodních přeborech a vrcholem činnosti se staly všesokolské slety.
Sokol si ovšem prošel i těžkými chvílemi, a to v podobě likvidací, které nastaly celkově třikrát, když se stal nepohodlným pro všechny totalitní režimy. Prvně byl zakázán za první světové války, v roce 1941 se o likvidaci postarali nacisté v čele s Heydrichem, potřetí ho pohltila „sjednocená tělovýchova“ po roce 1948. O dvacet let později proběhly snahy o vzkříšení, opět ho však udusila normalizace.
Teprve po převratu v lednu 1990 byl původní Sokol obnoven. Ale ani to nebyl všem dnům konec, jeho návrat nezačal lehce. Přišlo období bojů o navrácení majetku a objevily se i generační problémy. K dnešku sdružuje Česká obec sokolská přibližně 1 100 tělovýchovných jednot a zhruba 200 tisíc členů, kdy skoro polovina z nich dochází do sportovních oddílů, které mají přispět k omlazení sokolských řad.
