Praha – Příštího českého prezidenta si voliči vyberou sami. Po pětihodinové debatě schválila večer horní komora Parlamentu ústavní novelu, která to umožní poprvé v historii země. Ze 75 přítomných pro přímou volbu hlasovalo 49 senátorů, především z ČSSD a také z ODS. Naopak 22 zákonodárců nejzásadnější změnu ústavy v posledních dvaceti letech nepodpořilo.
Sociální demokraté v čele s předsedou Senátu Milanem Štěchem výsledek hlasování ocenili a zdůraznili, že je to hlavně jejich zásluha. „Už po několikáté tady v Senátu zachraňujeme vládní návrhy,“ uvedl místopředseda ČSSD Jiří Dienstbier. Z 21 přítomných občanských demokratů bylo pro změnu ústavy jen 11, zatímco ze 39 sociálních demokratů jich pro bylo 36. "Bez našich hlasů by přímá volba neprošla, podotkl šéf socialistických senátorů Petr Vícha. Proti návrhu se spolu s deseti senátory ODS vyslovili všichni lidovci a řada zástupců z ostatních frakcí. Z TOP 09 novelu podpořil jen Jan Horník.
Zastánci přímé volby její prosazení zdůvodňovali přáním občanů, svými volebními závazky i snahou zabránit excesům, které provázely poslední prezidentskou volbu. Podle kritiků prý stačilo vyjasnit parlamentní pravidla pro výběr hlavy státu. Na tom se ale Parlament za čtyři roky neshodl. Část senátorů usilovala o úpravy ústavní novely, z nichž část měla posílit postavení Senátu. „Kdybychom vrátili tento návrh s pozměňovacími návrhy, tak v Poslanecké sněmovně by asi neměl šanci třípětinovou většinou projít,“ uvedl Vícha.
Prezident Václav Klaus zavedení přímé volby svého nástupce tvrdě odsuzuje, změnu ústavy označil za fatální chybu. Nemůže proti tomu však nic dělat, ústavní novelu vetovat nemůže. „Poláci i Slováci to mají a demokracii to neublížilo, takže se neobávám, že by byl zvolen nedemokratický prezident,“ odmítá kritiku senátor občanských demokratů Přemysl Sobotka. Změna nabude účinnosti k 1. říjnu.
Hlavu státu budou lidé volit podobně jako senátory, tedy ve dvou kolech. Kandidát bude muset mít podporu petice podepsanou alespoň 50 tisíci občany nebo minimálně 20 poslanci či 10 senátory. Podle ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila nový výběr hlavy státu představuje největší změnu ústavy za dobu její existence. „Teď je třeba připravit zákon, který přesně upraví průběh voleb,“ dodal.
Poprvé si lidé zvolí prezidenta v březnu 2013. Parlamentní strany ale zatím s určením svých kandidátů na prezidenta váhají. Pouze TOP 09 už nominovala svého předsedu Karla Schwarzenberga. V ODS se mluví o předsedkyni sněmovny Miroslavě Němcové a místopředsedovi Senátu Přemyslu Sobotkovi, v ČSSD znovu o ekonomovi Janu Švejnarovi. Lidovci by chtěli svou europoslankyni Zuzanu Roithovou. Zájem mají expremiéři Miloš Zeman a Jan Fischer, který bývá médii řazen mezi případné favority, stejně jako podnikatel Tomio Okamura.
Na odvolání prezidenta se budou muset shodnout obě komory Parlamentu
Ústavní změna rozšiřuje důvody pro odvolání přímo voleného prezidenta. Pokud by Ústavní soud uznal, že hrubě porušil ústavu, mohl by být zbaven funkce. Žalobu k Ústavnímu soudu by mohly podat Senát a sněmovna, pokud by se v nich k tomu našla ústavní většina. Nyní může prezidenta zažalovat pro velezradu pouze Senát. Podle kritiků to znamená oslabení Senátu a ztíží to možnost prezidentova odvolání. "Prezident bude neodvolatelný, to já považuji za fatální chybu, prohlásil v Hyde Parku ČT24 místopředseda horní komory Petr Pithart (KDU-ČSL).
Novela omezuje prezidentovu pravomoc rozhodnout o nezahájení nebo přerušení trestního stíhání. Nově k tomu bude potřebovat podpis premiéra nebo pověřeného ministra. Jen na dobu výkonu funkce bude omezena prezidentova imunita. Sněmovna schválila stejnou změnu ústavy pro zákonodárce a ústavní soudce.
