Lobbista Marek Dalík odsouzený kvůli korupci při nákupu armádních vozidel pandur k čtyřletému vězení a čtyřmilionové pokutě nenavrhl obnovu trestního řízení, jak ve čtvrtek informovala ČTK. Chybnou informaci sdělil soud, kterému zaslal právník v jiné kauze omylem návrh pod Dalíkovou spisovou značkou.
Dalíkův trestní spis je v tuto chvíli u Nejvyššího soudu, který bude v kauze pandurů rozhodovat o podaných dovoláních.
„K chybě došlo bohužel původně ze strany jiného obhájce, který ve zcela jiném případu zaslal k našemu soudu návrh na povolení obnovy řízení svého klienta, ovšem nedopatřením pod spisovou značkou právě pana odsouzeného Mgr. Dalíka. Proto se tato chyba objevila i na veřejně dostupném portálu www.justice.cz pod informacemi o řízení pod spisovou značkou pana odsouzeného Mgr. Dalíka,“ vysvětluje mluvčí pražského městského soudu Markéta Puci.
Marek Dalík nastoupil do ruzyňské věznice loni 1. září kvůli tendru na armádní vozidla. Nákup pandurů v celkové hodnotě 20,8 miliardy korun schválila v roce 2006 vláda Jiřího Paroubka (tehdy ČSSD). Koncem roku 2007 kabinet Mirka Topolánka od zakázky ustoupil kvůli porušení smluvních podmínek ze strany dodavatele – firmy Steyr. O půl roku později ale rozhodl o nové zakázce, kdy Česko koupilo 107 transportérů za 14,4 miliardy korun.
Topolánkova poradce Dalíka policisté vyšetřovali na základě svědectví bývalého zaměstnance firmy Steyr Stephana Szücse. Svědek v březnu 2011 uvedl, že lobbista požadoval 18 milionů eur (půl miliardy korun) za pokračování v nákupu pandurů.
Za mříže soud Dalíka poslal za to, že podváděl, když předstíral, že může zakázku ovlivnit a pokusil se tím od zbrojařů vylákat peníze. Neprokázalo se naopak, že by šel pro úplatek na žádost někoho z vlády. Dalíkovou kauzou se ještě bude zabývat už zmíněný Nejvyšší soud, kam podal dovolání.
Marek Dalík, někdejší poradce premiéra Mirka Topolánka, se v minulosti zapletl do několika kauz. Vlivný lobbista se v zákulisí české politiky pohybuje již od roku 1999, v té době se seznámil s Topolánkem.
V letech 2006 až 2009, kdy byl Topolánek premiérem, stál Dalík často po jeho boku, dokonce si koupil byt ve stejném domě. Podle médií měl výrazný podíl na Topolánkově politické strategii, zároveň však během jeho éry nebyl v ODS příliš populární. V době jeho angažmá v českém veřejném prostoru se novináři pozastavovali nad Dalíkovými vysokými příjmy.
Dalíkovo jméno se začalo v médiích více objevovat od srpna roku 2004 v souvislosti s kauzou údajného uplácení exposlance Unie svobody Zdeňka Kořistky. Ten tehdy obvinil Dalíka, že mu společně s Janem Večerkou nabízeli deset milionů korun, když nepodpoří vládu Stanislava Grosse (ČSSD). Policie obvinila oba lobbisty z podplácení, obvinění se ale neprokázalo, případ byl odložen.
Na přelomu let 2006 a 2007 se Dalík podílel na vyjednávání podpory Topolánkově koaliční vládě, kterou nakonec podpořili dva sociální demokraté Miloš Melčák a Michal Pohanka. Zapleten byl také v takzvané Toskánské kauze, která vznikla v létě 2009 po zveřejnění tajně pořízených fotografií z Topolánkovy dovolené v Itálii, kde byl zachycen ve společnosti lobbistů a podnikatelů.
V roce 2009 se Dalík údajně pokoušel jménem premiéra přesvědčit redaktora České televize, aby stáhl reportáž o policejním vyšetřování bývalého poslance ČSSD Petra Wolfa.
Odsouzen byl v souvislosti s nákupem Pandurů. Kontrakt v hodnotě 20,8 miliardy korun schválila v roce 2006 vláda Jiřího Paroubka (tehdy ČSSD). Koncem roku 2007 Topolánkův kabinet od zakázky ustoupil kvůli porušení smluvních podmínek ze strany dodavatele. O půl roku později ale rozhodl o nové zakázce, v níž Česko koupilo 107 transportérů za 14,4 miliardy korun.
Dalík původně dostal čtyři roky vězení za to, že si při neformální schůzce ohledně nákupu Pandurů řekl v roce 2007 o úplatek pro někoho z české vlády. Po zástupci firmy Steyr, která obrněné vozy dodávala, žádal podle trestního spisu půl miliardy korun. Tento rozsudek ale soud zrušil.
Po zásahu Nejvyššího soudu ovšem padl nový rozsudek, který Dalíkovi o rok přitížil. Soud dospěl k názoru, že podváděl, když se pokusil ze zbrojařů vylákat peníze. Uvedl je v omyl tím, že předstíral svůj vliv na ministry. Nejvyšší soud později odmítl Dalíkovo dovolání a Ústavní soud jeho ústavní stížnost.
