Sociální demokracie trvá na tom, aby se lidem proplácely první tři dny nemocenské. Před čtvrtečním jednáním sněmovního sociálního výboru to řekly její poslankyně Kateřina Valachová a Alena Gajdůšková. Poukázaly na to, že se zrušením karenční doby počítá programové prohlášení vlády, kam ho prosadila ČSSD. Ve středu ale změnu odmítl hospodářský výbor, což podpořili i poslanci z koaličního hnutí ANO.
ČSSD trvá na proplácení prvních tří dnů nemocenské, ANO není jednotné
ČSSD trvá na proplácení prvních třech dnů nemocenské (zdroj: ČT24)
Návrh na opětovné proplácení prvních tří dnů nemoci ve čtvrtek projednával také sněmovní sociální výbor, ten návrh ČSSD podpořil. Pro předlohu hlasovali členové za ANO, ČSSD a KSČM.
Opoziční ODS neprosadila doporučení, aby plénum obnovu proplácení prvních tří dnů nemoci zaměstnancům zamítlo. Neuspěly ani návrhy občanských demokratů a lidovců na přerušení debaty, například do doby, než bude o zrušení karenční doby dohoda se zaměstnavateli.
Události ČT: ČSSD trvá na proplácení prvních tří dnů nemocenské (zdroj: ČT24)
Zrušení takzvané karenční doby naopak ve středu doporučil odmítnout hospodářský výbor – i díky hlasům některých poslanců z hnutí ANO. A to přesto, že jde o součást programového prohlášení vlády.
Několik poslanců ANO se totiž obává, že by toho lidé mohli zneužívat, a dělat si tak například delší víkendy. Na druhou stranu členové sociálního výboru za hnutí ANO pro Českou televizi ve čtvrtek uvedli, že chtějí dodržovat koaliční smlouvu a programové prohlášení a budou ve čtvrtek pro návrh ČSSD o zrušení karenční doby hlasovat.
„Věřím, že s kolegy koaličními partnery si sedneme ke stolu a budeme věcně debatovat, mrzelo by mě, kdyby se z toho dělalo politické téma,“ uvedl ve vysílání České televize místopředseda hospodářského výboru Martin Kolovratník (ANO).
Místopředseda hospodářského výboru PS Martin Kolovratník (ANO) (zdroj: ČT24)
ČSSD se odvolává na koaliční smlovu. Chceme ji respektovat, říká Babiš
„Rozhodnutí výboru není hlasování o zákonu, určitě chceme respektovat koaliční dohodu,“ uvedl premiér Babiš s tím, že se o tom bude klub hnutí ANO ještě radit v příštím týdnu, aby bylo jasné, jak se k tomu celá strana postaví.
„Přijde nám to přirozené, přijde nám to důstojné, přijde nám to fér. Naopak nám přijde nespravedlivé, že lidé, z jejichž práce se odvádí pojištění, a připravují se tak pro situaci, že budou nemocní a budou mít výpadek příjmu, nedostávají první tři dny nemoci vůbec nic,“ řekla poslankyně ČSSD Kateřina Valachová. Poukázala na to, že se zrušením karenční doby počítá programové prohlášení koaliční vlády ANO a ČSSD.
Předpokládá, že zástupci ANO v sociálním výboru nenapodobí své kolegy z hospodářského výboru, který obnovu proplácení nemocenské v prvních dnech ve středu zamítl.
„Hospodářský výbor slyšel pouze zaměstnavatele a jejich ekonomické argumenty,“ uvedla Valachová. Sociální výbor by měl podle ní více přihlédnout k právům zaměstnanců, sociálním parametrům a makroekonomickým dopadům. „Že lidé přecházejí nemoc, to nás také něco stojí,“ dodala poslankyně.
„Po zavedení karenční doby velmi klesla fiktivní nemocnost a já myslím, že pokud se kdokoliv baví s malými, středními, nebo velkými zaměstnavateli, ví, že toto opatření uvítali a funguje. Změna nás znovu vrátí do stavu, kdy nemocenská bohužel byla zneužívána,“ uvedl protiargumenty místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček (ODS).
Politolog Milan Znoj: Sociálních sporů se v koalici bude klubat víc (zdroj: ČT24)
Podle první místopředsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové je karenční doba formou spoluúčasti člověka, který je nemocen a měl by mít motivaci, aby systém nezneužíval. „Když ještě neplatila, bylo z čísel patrné, že velmi často si lidé berou tímto způsobem volno a nemoc pouze předstírají,“ dodala Pekarová-Adamová.
„Chceme, aby se proplácely první tři dny nemocenské, ale chceme, aby je proplácel stát, nikoliv podnikatel,“ řekl předseda hnutí SPD Tomio Okamura.
Roční náklady přes dva a půl miliardy
Zaměstnanci by podle novely ČSSD dostávali i v prvních třech dnech 60 procent platu, náklady by nesl zaměstnavatel. Zaměstnavatelům i osobám samostatně výdělečně činným by se podle návrhu snížily o 0,2 procentního bodu odvody na nemocenské pojištění.
Rozpočtové dopady autoři novely odhadli zhruba na 2,6 miliardy korun ročně. Hnutí ANO dávalo přednost variantě, podle níž by nemocní dostali první tři dny 30 procent platu a zaměstnavatelé by propláceli první až 11. den stonání místo nynějšího čtvrtého až 14. dne.
90’ ČT24: Koaliční spor o nemocenskou (zdroj: ČT24)
Předloha se týká nejen zaměstnanců, ale také například vojáků, policistů, hasičů a příslušníků dalších bezpečnostních sborů. Proplácení by mělo začít od července příštího roku.
V minulém volebním období zanesla tehdejší vláda ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL obnovu náhrady mzdy v prvních třech dnech nemoci do koaliční smlouvy. Podmínkou byla shoda v tripartitě, která nenastala. Sněmovna tehdy nakonec zamítla návrh na zrušení karenční doby, jak jej sepsali poslanci KSČM. Zamítnutí prosadily kluby ANO a ODS. Obdobná senátní předloha s říjnovými sněmovními volbami takzvaně spadla pod stůl.
Karenční dobu zavedla v úsporném balíčku vláda Mirka Topolánka (ODS). Ústavní soud ji k pololetí 2008 zrušil, kabinet neproplácení prosadil znovu, ale snížil odvody firmám. Ústavní soudci poté tuto úpravu nechali v platnosti.
Lidový dům trvá na zálohovaném výživném
V programovém prohlášení vlády je i návrh, aby za neplatiče alimentů poskytoval výživné na děti stát, který by pak dlužnou částku vymáhal zpět do rozpočtu. „Nedopustíme, aby institut zálohovaného výživného opět padl pod stůl,“ prohlásila Gajdůšková.
O státní alimenty by mohl rodič žádat podle návrhu ČSSD po dvou měsících, v nichž nedostane alimenty vůbec, nebo dostane jen jejich část. Podle Gajdůškové by měl pak stát zpětně vymáhat po neplatičích i náklady na administraci vyplacení zálohovaného výživného, tedy částku o deset procent vyšší, než je dlužné výživné. Sociální demokraté podle Valachové počítají také s opatřením pro vymáhání výživného v řízení o oddlužení neplatiče alimentů.
Poslankyně tak chce otupit kritiku zejména pravice, že zálohované výživné by zvýšilo náklady státu. Sociální demokraté odhadli, že stát by ročně na náhradním výživném vyplatil kolem 700 milionů korun, zpět by vymohl až pětinu částky.