ČSSD má zaplatit svému bývalému advokátovi téměř 320 milionů za spor o Lidový dům

Zdeněk Altner vysoudil na České straně sociálně demokratické 18,5 milionu korun, které žádal za své služby v někdejším sporu o Lidový dům. Navíc má podle pravomocného rozsudku největší vládní strana zaplatit smluvní pokutu, která po šestnácti letech, kdy se spor vlekl, přesáhla 300 milionů korun.

Městský soud v Praze ukončil letité přetahování, které začalo v době, kdy v čele ČSSD byli Miloš Zeman s Vladimírem Špidlou, Stanislavem Grossem a Petrou Buzkovou. Advokát Zdeněk Altner, který straně poskytl právní pomoc při sporu o Lidový dům, dostane požadovaných 18,5 milionu korun a navíc smluvní pokutu, která vzhledem k délce sporu vystoupala na více než 300 milionů korun. „Jsem spokojený, protože jsme uspěli se žalobou,“ řekl Altnerův advokát Václav Veselý.

Verdikt je pravomocný a ČSSD se proti němu nemůže odvolat. Může se sice obrátit na Nejvyšší soud, dovolání však nemá odkladný účinek. „Informaci jsme od Městského soudu v Praze obdrželi, nicméně vyčkáváme na doručení písemného vyhotovení rozhodnutí,“ uvedla mluvčí strany Eva Gregorová. Dodala, že ČSSD využije dovolání. „Využijeme všech opravných prostředků, které budou k dispozici,“ řekla.

Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka je přesvědčen, že strana zvládne zaplatit 300 milionů korun. „Sociální demokracie se za svoji více než 130letou historii vypořádala s celou řadou vážných problémů. Jsem přesvědčen, že zvládneme i tento problém,“ uvedl. Přiznal však, že půjde o „výrazný zásah do hospodaření sociální demokracie“. Místopředsedu pro hospodaření Martina Starce už požádal o návrh úsporných opatření. Ty by se mohly podle některých hlasů týkat jak omezení volebních výdajů, tak mzdových či personálních škrtů uvnitř strany.

Spor je neblahé dědictví z 90. let, z doby, kdy ve vedení sociální demokracie byli Ivo Svoboda a Miloš Zeman. Tehdy byly podepsány příslušné smlouvy, na základě těch smluv rozhodovaly soudy.
Bohuslav Sobotka

V pozdních večerních hodinách se pak ve čtvrtek sešlo grémium ČSSD, aby řešilo, jak k věci přistoupit.

Analytik Hospodářských novin Václav Dolejší zmínil v pořadu Události, komentáře tři možné varianty řešení. První - okamžitě zaplatit celou částku. Druhá - přít se jen o navýšení smluvní pokuty, zbytek zaplatit. Třetí - neplatit nic a pokračovat ve sporu, kam až to půjde. Poslední varianta má podle něj ve straně nejméně příznivců.

Politický analytik Masarykovy demokratické akademie, která má blízko k ČSSD, Lukáš Jelínek řekl, že nyní se ukáže, zda strana dokáže mobilizovat v nadcházejících volbách své členy a dělat kampaň i bez velkých částek.  

Vše začalo v roce 1997

Zdeněk Altner se domluvil na právní pomoci se sociální demokracií v roce 1997, kdy s ním smlouvu podepsal tehdejší předseda strany Miloš Zeman. Podle vyjádření ČSSD dojednal Altnerovy služby tehdejší místopředseda ČSSD a pozdější ministr financí Ivo Svoboda. Smlouva advokátovi zaručovala odměnu z vysouzeného majetku.

Poté, co v roce 2000 ČSSD získala Lidový dům zpět, dostal právník 17 milionů. Šlo o třetinu částky, kterou byla strana ochotná zaplatit. Protože se k Altnerovu úspěchu hlásili ještě další dva právníci, uložila strana zbytek peněz do úschovy.

Zdeněk Altner poté podal několik žalob. S nárokem na 72 milionů neuspěl, nyní ale k pravomocnému rozsudku dotlačil spor o 18,5 milionu korun. Sumu vypočítal jako desetinu částky, kterou ČSSD získala na nájemném. V minulosti se Altner také neúspěšně pokoušel poslat sociální demokracii do insolvence. Po komunálních a senátních volbách v roce 2010 se obrátil na Ústavní soud, tvrdil, že strana neměla nárok na půjčku, ze které hradila svoji kampaň.

Miloš Zeman kvůli kauze vystoupil z ČSSD

Stovkami milionů pro Zdeňka Altnera přitom spory o odměny za někdejší soud o Lidový dům nekončí. Dalších 17 milionů ze zmíněné úschovy žádá Václav Halbich, který tvrdí, že ke smlouvě s Altnerem později také přistoupil, a má tak spolu s ním a Zdeňkem Hájkem zásluhu na návratu Lidového domu sociální demokracii. Sám Altner ale uvedl, že Halbich poskytoval jen dílčí konzultace. Soud předvolal jako svědka i Miloše Zemana, který je nyní prezidentem republiky.

Miloš Zeman z ČSSD vystoupil v roce 2007, zdůvodnil to právě sporem strany se Zdeňkem Altnerem. Tehdejší předseda sociální demokracie Jiří Paroubek totiž prohlásil, že je Zeman za kauzu zodpovědný. Naopak mluvčí prezidenta republiky Jiří Ovčáček nyní zdůraznil, že jde o záležitost ČSSD a advokáta Altnera.

Paroubek: Je to likvidační rozhodnutí

Bývalý předseda ČSSD Jiří Paroubek se domnívá, že odpovědnost mají ti, kteří připravili špatnou smlouvu Zemanovi. Politickou a morální odpovědnost má však podle něho v plném rozsahu právě Zeman. Rozhodnutí soudu považuje za kuriózní, protože smluvní pokutu by podle něho měly zaplatit spíše soudy za svojí neschopnost to řešit rychleji. 

Paroubek považuje rozsudek pro ČSSD za zcela likvidační, pokud jej po dovolání další soud nezmění. Zdůraznil také, že o sám „u těch věcí nebyl“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Poukazuje na proceduru přijetí zákona i jeho obsah – nové kompetence vlády a omezení parlamentní kontroly nad rozpočtem.
11:02Aktualizovánopřed 14 mminutami

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
před 23 mminutami

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
09:23Aktualizovánopřed 55 mminutami

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 1 hhodinou

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 6 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 7 hhodinami

Vojtěch chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Může to ohrozit dostupnost péče, říkají menší nemocnice

Ministerstvo zdravotnictví chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Ministr Adam Vojtěch (nestr. za ANO) plánuje nejtěžší operace, zejména onkologické, do roku 2030 postupně přesunout do specializovaných center, která jsou většinou ve větších městech. Zástupci menších nemocnic se obávají o dostupnost péče a rovněž poukazují na potenciální problém se zaměstnáváním nových lékařů. V pořadu 90´ČT24 o tématu s Vojtěchem diskutovali přednosta Urologické kliniky 2. lékařské fakulty UK Marek Babjuk a předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.
před 7 hhodinami

VideoKrizové situace nanečisto. Virtuální realita naučí správně poskytnout první pomoc

Vytrénovat milion Čechů, aby dokázali poskytnout první pomoc a zasáhnout v případě ohrožení lidského života. To je cíl nového projektu Českého červeného kříže. Iniciativa #MocPomoc chce zapojit širokou veřejnost s pomocí moderních technologií. Konkrétně jde o virtuální realitu. Dobrovolníci si díky ní můžou vyzkoušet scénáře, které věrně kopírují reálné situace.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.