Ministr pro lidská práva a legislativu Jan Chvojka (ČSSD) chce ještě během září připravit věcný záměr zákona o lobbingu a do konce mandátu vlády paragrafované znění zákona o sociálním podnikání. Uvedl to po schůzce s premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD), na které hodnotili práci úřadu. Oba mrzí, že vláda ve sněmovně neprosadila zákon o sociálním bydlení – viní z toho pravici, která podle Sobotky ukázala, že takovou normu nechce.
„My jsme ho předložili. Byli jsme jediná vláda, která dokázala předložit paragrafované znění zákona o sociálním bydlení do parlamentu. Ale bohužel tam to narazilo na zlou vůli pravicové opozice, která prostě ten zákon nechce,“ uvedl Sobotka.
Zákon nicméně existuje a kterákoli příští vláda si ho může osvojit, doplnil. Česko podle něj takový zákon potřebuje, aby mohlo zavést systém regulovaného nájmu pro mladé rodiny, osamělé seniory či lidi se zdravotním postižením.
Pro další vládu by měl být připraven i zákon o sociálním podnikání. „Sociální podnikání může být velmi užitečné pro vytváření pracovních příležitostí pro lidi, kteří nejsou schopni se dlouhodobě udržet na standardním trhu práce. Je to šance, jak vytvářet účelná společensky prospěšná místa na delší období, než to dnes nabízí standardní programy Úřadu práce,“ uvedl Sobotka k tomu, že by bylo velmi důležité, aby příští vláda navázala na připravovaný návrh.
Sobotka ocenil dohodu na koupi vepřína
Za úspěch končící vlády Sobotka naopak označil přijetí služebního zákona, novely zákona o střetu zájmů, zavedení pravidel pro financování politických stran, zvýšení ochrany zdravotně postižených či dohodu na výkupu vepřína v Letech u Písku, který stojí na místě bývalého protektorátního koncentračního tábora pro Romy.
„Jsem rád, že vláda ukončila tuto mezinárodní ostudu. Na místě, kde zemřelo několik set obyvatel, z toho dvě třetiny dětí, kojenců, nemluvňat, nemůže stát prasečák,“ uvedl Chvojka a poděkoval ministrovi kultury Danielu Hermanovi (KDU-ČSL) za koordinaci vyjednávání i svému předchůdci Jiřímu Dienstbierovi (ČSSD). Ten podle něj začal desítky let starý problém opravdu řešit.
Chvojkovi, který převzal funkci po Dienstbierovi před devíti měsíci, je líto, že se nepodařilo rozvolnit institut oddlužení tak, aby se možnost oddlužení mohla týkat i důchodců či žen samoživitelek. Velká novela insolvenčního zákona podle něj přišla se zpožděním z dílny ministerstva spravedlnosti a narazila na tlaky z finančního sektoru. Ve sněmovně se Chvojka bude snažit ještě prosadit novelu antidiskriminačního zákona, který se týká ochrany zahraničních pracovníků.
Premiér po Chvojkově nástupu do úřadu řekl, že by ministr měl dokončit i úpravu ochrany oznamovatelů korupce. Návrh normy vláda sice schválila, ale sněmovna se jím nezabývala, protinávrh připravilo i koaliční hnutí ANO. Také naděje, že poslanci přijmou kabinetem prosazované změny v rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu na hospodaření krajů a obcí, je mizivá.
Sobotka s ministry bilancuje už potřetí. Nejprve hodnotil práci vlády v polovině roku 2014, podruhé loni v listopadu a prosinci. Tehdy také vyměnil dva členy vlády – post ministra zdravotnictví převzal po Svatopluku Němečkovi Miloslav Ludvík, agendu lidských práv a legislativy po Jiřím Dienstbierovi získal Jan Chvojka.
(*1980) Rodák z východočeského Hlinska vystudoval brněnská práva a před vstupem do vrcholné politiky pracoval na sekci evropských fondů Pardubického kraje. Do sociální demokracie vstoupil v roce 2007 a o tři roky později se v jejích barvách dostal i do Poslanecké sněmovny – a to díky kroužkování, protože na krajské kandidátce měl až 19. místo. Od říjnových krajských voleb je také zastupitelem Pardubicka.
V dolní komoře na sebe dosud upozornil zejména jako předkladatel ustanovení zákona o střetu zájmů („lex Babiš“), který ministrům přikazuje do dvou měsíců od nástupu do kabinetu ukončit provozování televize a rozhlasu nebo vydávání periodického tisku, případně společnost opustit. Pokud by z firmy neodešel, ztratil by v ní hlasovací práva.
