Česko odkoupí od firmy Agpi vepřín v Letech na Písecku, který stojí na místě protektorátního koncentračního tábora pro Romy. Jednomyslně to schválila vláda. Cenu zatím neuvedla, chce ji zveřejnit později. Chov by měl v areálu skončit do února 2018.
Vepřín v Letech bude zbourán. Vláda definitivně schválila jeho odkup
2 minuty
Události: Vláda schválila odkup vepřína v Letech
České vlády uvažovaly o odkupu vepřína přibližně dvacet let, ale nikdy se nenašel na obchod dostatek peněz. Vleklá jednání nakonec zřejmě dotáhne do konce až Sobotkova vláda, která chce vepřín odkoupit a následně zbourat a postavit na jeho místě památník.
Stát však dosud nezveřejnil částku, na které se domluvil se současným vlastníkem vepřína, společností Agpi. Firma přijala nabídku na odkup před dvěma týdny. Ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) k tomu dodal, že stát podepíše kupní smlouvu s majitelem vepřína zřejmě během září, pak bude cena zveřejněna.
„Cena je neměnná, vláda schválila a akcionáři nám odsouhlasili, že tato cena je pro ně přijatelná. Je to otázka veřejného zájmu, je to krok dopředu. Kupní smlouva by měla být podepsána během příštího měsíce,“ řekl Herman.
Letos ale ke zbourání vepřína určitě nedojde, chov prasat by tam měl skončit do února 2018. Podle ministra Chvojky mají současní majitelé do té doby ještě nasmlouvané kontrakty.
Společnost Agpi preferovala převod vepřína na jiné místo, nakonec souhlasila s finanční kompenzací. Vláda o přesunu vepřína jinam nechtěla jednat, protože bývalý ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier upozornil, že vyřízení povolení pro tuto operaci by mohlo trvat až deset let.
„Je to dobře, že po 20 letech bylo možno dokončit záležitost, která je velice citlivá. A jsme rádi, že budou ukončeny všechny diskuse a různé spory, připomínky a demonstrace, které se k tomu problému vážou a že vláda bude moci tak, jak si plánuje, udělat na místě vhodný památník nebo připomenutí problémů a mrtvých, kteří zde zemřeli za druhé světové války,“ uvedl místopředseda představenstva společnosti Agpi Jan Čech.
„Nejdříve budeme chtít vidět usnesení vlády, potom by měla následovat jednání a podpis kupní smlouvy,“ dodal Čech. Společnost podle něj prodá vládě pouze areál, zvířata a zaměstnance si ponechává.
Česko už dříve kvůli vepřínu čelilo kritice z řad domácích i mezinárodních institucí včetně Evropského parlamentu. Proti zbourání vepřína se naopak na konci června vyslovil prezident Miloš Zeman, protože by to podle něj znamenalo ztráty pro státní rozpočet.
Podle ředitelky Muzea romské kultury Jany Horváthové vnímají romské komunity plánovaný odkup jako úlevu a zadostiučinění. „Řeší se to od roku 1995 a ne-li dříve. Už od té doby jsme říkali, že je nepřijatelné, aby byl na takovém místě vepřín. Kazí to důstojnost toho místa a odkup vnímáme jako napravení starých hříchů.“
Tábor Lety začal fungovat v roce 1940 formálně jako kárný pracovní a určený byl pro osoby, které se – dobovým slovníkem – štítily práce. Romové tvořili necelých deset procent vězňů, dále šlo o tuláky nebo bezdomovce.
Změna nastala v roce 1942, kdy Lety změnily své určení na sběrný tábor (židovským ekvivalentem sběrného tábora byl na českém území Terezín). Od srpna 1942 se hovoří o táboře určeném pro „potírání cikánského zlořádu“. Dozor zde po celou dobu nevykonávali nacisté, ale dozorci z řad českého četnictva.
Do května 1943 táborem prošlo 1308 Romů, 327 z nich v něm zahynulo a přes pět stovek bylo převezeno do Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne šest set romských vězňů. Do druhé světové války žilo na území dnešního Česka odhadem do deseti tisíc českých Romů; nacisté podle odhadů zavraždili devadesát procent jejich populace.
Romský koncentrační tábor v Letech
