Praha – V Česku narůstá počet rodin, které se ocitají na hranici chudoby. Řada z nich přijde i o střechu nad hlavou. Nejvíce jsou ohroženi rodiče samoživitelé s jedním či více dětmi nebo vícečetné rodiny. Rodina ohrožená chudobou je letos hlavním tématem Mezinárodního dne za vymýcení chudoby, který každoročně připadá na 17. říjen.
Ztráta bydlení a neschopnost platit nájem patří k nejčastějším důvodům, proč se lidé obracejí s prosbou o azyl na Armádu spásy. Do problémů je dostane ztráta zaměstnání, ale i příliš drahé nájemní bydlení. Není totiž výjimkou, že si majitelé ubytoven řeknou i o 16 tisíc korun za jeden pokoj. „Výpadek příjmu ze zaměstnání je problém skoro pro každou rodinu, v případě samoživitelů je to ale téměř tragické. Chybějící příjem může roztočit spirálu zadlužení, kdy se půjčuje na nemateriální věci, ale na běžný provoz,“ konstatuje mluvčí Armády spásy Pavla Vopeláková. Do potíží může samoživitele dostat ale i neplacení alimentů nebo nemožnost sehnat práci na zkrácený úvazek.
Problém by pomohlo vyřešit sociální bydlení, jenže to v Česku chybí. Za to sklidilo kritiku i od Social Watch. Její studie poukazuje zejména na nedostatek bytů určených sociálně slabým a ohroženým skupinám a také na potřebu jednotné legislativní úpravy sociálního bydlení, která by jasně stanovila, kdo má na sociální bydlení nárok a jaké podmínky musí poskytnuté přístřeší splňovat.
Příjmovou chudobou je ohrožen milion lidí
Podle Armády spásy je chudobou ohrožena třetina samoživitelů s dětmi a pětina rodin s víc než třemi dětmi. Zhoršuje se i postavení důchodců, hlavně žen, které žijí samy.
Expremiér Vladimír Špidla (ČSSD), který se dlouhodobě věnuje sociálním otázkám, připomněl, že takzvanou příjmovou chudobou je v ČR ohrožen jeden milion lidí, extrémní chudobou pak 400 000. Na 650 000 lidí podle něj trpí „materiální deprivací“, která nastává, když si člověk nemůže dovolit čtyři z devíti vybraných výdobytků. Špidla uvedl, že mezi chudými důchodci se dokonce objevilo úmrtí v důsledku hladovění.
Armáda spásy provozuje už od roku 1993 azylové domy celkem v šesti městech. Jejich kapacita je kolem 250 lůžek a kromě toho disponuje 80 tréninkovými byty. Jenže poptávka převyšuje nabídku. „Maminka přijde, dostane se do azylového domu a v momentě, kdy je soběstačná, může jít do tréninkového bytu. Tam může žít rok až dva a když funguje bez problémů a platí nájem, tak na byt získá dekret. Armáda spásy pak získá od obce jiný byt,“ popsala systém Vopeláková.
Nejlepší je ale prevence. Armáda spásy pomáhá totiž i rodinám, kterým exekuce teprve hrozí. „Pracujeme s nimi, aby se srovnali a nevystěhovali se. Návrat zpátky je až sedmkrát dražší než účinná prevence,“ uvedla Vopeláková.
Mezinárodní síť Social Watch vznikla v roce 1995. Dohlíží na dodržování závazků, které státy přijaly na konferencích OSN týkajících se chudoby a rovnoprávnosti pohlaví. Zastřešuje 700 organizací a institucí ze 70 zemí.
