Oproti roku 1990 snížila Česká republika emise skleníkových plynů o třetinu. Všechny mezinárodní závazky tak plní s předstihem, především díky porevoluční přeměně hospodářství a investicím do nových technologií. Ekologické iniciativy ale chtějí, aby vláda přijala antifosilní zákon, který závazně naplánuje snižování emisí v dalších desetiletích.
Elektrárna Tušimice vyrábí elektřinu pro desetinu Česka. Za hodinu zpracuje asi 200 tun hnědého uhlí, které si bere z vedlejšího dolu. „Účinnost spalování v naší elektrárně je 91 procent. To je vysoká účinnost,“ chlubí se Pavel Nezbeda, jeden z vedoucích elektrárny.
Ta prošla před třemi lety modernizací včetně odsíření a odprášení. Protože je účinnější, vypouští i méně oxidu uhličitého. „Jedna tuna spáleného uhlí znamená jednu tunu vyprodukovaného CO2. Snížili jsme produkci CO2 o 850 tisíc tun ročně,“ říká ředitel elektrárny Otakar Tuček. Tušimice plánují provoz ještě asi na 30 let. Pak jim dojde uhlí.
Antifosilní zákon vláda slíbila
Emisní cíl pro rok 2020 ale má Česko splněný už teď. „Máme nový cíl, do roku 2030 snížit emise o 40 procent. Česká republika k plnění cíle velice přispívá,“ říká Pavel Zámyslický z ministerstva životního prostředí. Ten povede tým českých vyjednavačů na pařížském klimatickém summitu. Evropskou unii bude zastupovat v diskuzích s Japonskem nebo Gruzií.
Do Paříže se chystá i aktivista Josef Patočka. Podle toho by Česká republika měla být ambicióznější. „Česká vláda by měla schválit antifosilní zákon, který stanoví závazné tempo snižování emisí, jak přislíbila ve svém programovém prohlášení,“ soudí.
Čtvrtina Čechů prý pozoruje změnu klimatu
Podle nedávného průzkumu veřejného mínění se více než polovina Čechů domnívá, že dochází ke globální změně klimatu. Čtvrtina ji už dokonce pozoruje. Většina lidí cítí v souvislosti s oteplováním planety obavy a bezmoc. Necelá pětina si připouští vinu.
V ohrožení jsou podle respondentů ale spíš příští generace a svět jako celek, nikoliv jejich domovina. „Když se ptáme na pocit ohrožení, tak jsou Češi poměrně optimističtí a věří, že klimatická změna na ně nedopadne tak silně,“ komentuje průzkum jeden z jeho autorů Jan Krajhanzl z Katedry environmentálních studií Masarykovy univerzity.
