Česko má prostřednictvím společných smluv Evropské unie objednanou vakcínu proti covidu-19 pro 6,9 milionu obyvatel. Očkování bude dobrovolné a hrazené z veřejného zdravotního pojištění, vyplývá ze strategie očkování, kterou v pondělí projedná vláda. Návrh, který má k dispozici ČTK, doplňuje, že strategie bude dál upřesňována a aktualizována. Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) se k hlavní strategii nyní dokončuje prováděcí vyhláška.
Česko má objednanou vakcínu pro 6,9 milionu obyvatel
„Podle průzkumu agentury STEM, který si ministerstvo nechalo udělat, je 40 procent lidí rozhodnuto se nechat očkovat, ve vyšších kategoriích jde o nadpoloviční většinu. Dalších 40 procent se očkovat nechce a 20 procent je nerozhodnutých. Naším úkolem je poskytnout těm nerozhodnutým informace, aby se mohli svobodně rozhodnout,“ uvedl Blatný. Podle něj člověk v případě odmítnutí vakcíny nebude nijak znevýhodňován.
Ministr také vybral koordinátora, který bude mít v úřadu na starosti očkování proti covidu-19. Bude jím bývalý ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv Zdeněk Blahuta. Lékový ústav opustil na vlastní žádost v prosinci 2017, média tehdy jeho rezignaci spojovala se zaváděním systému elektronických receptů.
Vakcína do konce roku
Dostupnost vakcíny do konce roku strategie označuje za minimálně reálnou, i tak by byla nejvýše pro 400 tisíc osob. Pro milion dalších lidí má být v prvním čtvrtletí příštího roku, ve druhém pro 2,62 milionu lidí, ve třetím pro 2,42 milionu lidí a ve čtvrtém pro 382 tisíc lidí. Další dávky budou dostupné v roce 2022.
První budou podle strategie očkováni lidé nad 65 let a mladší nemocní s vážnými chorobami. Jen seniorů je podle poslední statistické ročenky přes 2,13 milionu a tvoří tak pětinu obyvatel republiky. Počítá se s přednostním očkováním nemocných s chronickou plicní obstrukční nemocí, plicními fibrózami, vysokým krevním tlakem léčeným kombinací nejméně tří léků nebo vážnými nemocemi srdce, ledvin, jater, hemato-onkologickými onemocněními, obézních lidí či diabetiků s vážnější formou nemoci.
Přednost budou mít také lidé po transplantaci orgánů či kostní dřeně nebo podrobující se léčbě, která potlačuje jejich imunitní systém. Dříve očkovaní budou i ti se vzácnými genetickými nemocemi, kteří jsou kvůli dalšímu postižení či intelektové nedostatečnosti ve zvýšeném riziku.
Očkovaní budou přednostně i zdravotníci a hygienici
Jako další se budou očkovat vybraní zdravotníci, nejdříve z anesteziologicko-resuscitačních oddělení (ARO), jednotek intenzivní péče (JIP) a urgentních příjmů, poté pracovníci zdravotnické záchranné služby nebo infekčních oddělení.
Následovat budou zdravotníci z plicních, lůžkových interních a kardiologických oddělení, lékaři otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku, poté praktičtí lékaři pro děti a pro dospělé, dále zdravotníci z geriatrických oddělení a léčeben dlouhodobě nemocných.
Poté se počítá s pracovníky hygienických stanic, kteří provádějí epidemiologická šetření, a lidmi, kteří odebírají a zpracovávají biologické vzorky na vyšetření covidu-19. Po nich budou očkovaní ostatní zdravotníci, zubní lékaři, lékárníci a farmaceuti, pracovníci pobytových a odlehčovacích sociálních služeb nebo domácí zdravotní péče.
Před ostatními zájemci budou mít přednost ještě pracovníci zákonem definované kritické infrastruktury, kam patří energetika, vláda, armáda, krizové štáby nebo pedagogové. Pak budou následovat ostatní pracovníci hygienických stanic a dalších orgánů státní správy, jako je například Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Česká obchodní inspekce, Státní veterinární správa nebo Česká inspekce životního prostředí.
Vakcína podle údajů ve strategii nebude zřejmě zpočátku registrovaná na použití u dětí. Většina firem ji testuje pouze na lidech ve věku 17 až 85 let. Očkovat se budou moci i lidé, kteří nemoc covid-19 už prodělali, protože není jasné, jak dlouho jim po nemoci zůstávají protilátky.
Strategie počítá s dvěma dávkami
Data o naočkovaných lidech bude spravovat speciální registr v rámci Informačního systému infekčních nemocí. „Účinnost očkování bude možné analyzovat na základě spárování údajů o očkování daného jedince a případného výskytu onemocnění covid-19 před nebo po očkování,“ uvádí dokument. Případné nežádoucí účinky bude sledovat Státní ústav pro kontrolu léčiv.
Ze začátku se bude očkovat jen v nemocnicích a očkovacích centrech, fungovat budou i mobilní očkovací týmy. Praktičtí a další lékaři se přidají, až bude očkovací látky dostatek. Strategie počítá u většiny vakcín, které by měly být dostupné nejdříve, s nutností dvou dávek, které se budou podávat po 28 až 30 dnech. Aplikovat se bude do ramene na nedominantní paži. „Délka ochrany po vakcinaci není dosud známa. Potřeba přeočkování nebyla dosud stanovena,“ uvádí dokument.
