Úřednice Marta Černíková strávila měsíc na Sicílii na pracovišti, kde se registrují uprchlíci. Jde o jediný takzvaný hotspot v celé Itálii – v listopadu přitom měla být tato registrační místa plně funkční. Podle Marty Černíkové je největším problémem neochota běženců se vůbec registrovat, převaděči jim totiž radí pravý opak. Řada uprchlíků tak stále zůstává mimo systém a o jejich pohybu úřady neví.
Česká úřednice pracovala na Sicílii dohromady s Němkou a Belgičankou, za měsíc vyřídily jen 130 žádostí. „My na Sicílii jsme byli závislí na tom, co připlulo z Lampedusy. Pokud tam bylo špatné moře, nikdo nepřijel,“ vysvětluje Marta Černíková.
První, koho v italském hotspotu odbavila, byly dvě ženy z Eritreje a jeden Syřan. Hned na to je italská policie převezla do Říma. Právě oni ale pomohli přesvědčit další lidi k registraci. „Díky mobilnímu telefonu jsme se s nimi spojili a oni migrantům vysvětlovali, že ten systém funguje,“ dodává česká úřednice.
Právě přesvědčování uprchlíků, aby se nechali registrovat, je hlavním problémem: „Měli zaplacenou cestu do cílové země, tak proč by vstupovali do relokace. Dalším důvodem je, že pocházejí ze zemí, kde pro ně státní úředníci nikdy nic neudělali, tak nám nevěřili,“ vysvětluje Marta Černíková.
Klíčová je důvěra v úřady
A minimální důvěru v policii a úředníky potvrzuje i vedoucí oddělení zahraničních projektů na ministerstvu vnitra Adam Kittl. „Dávají přednost informacím, které shromáždí na sociálních sítích nebo od převaděčů,“ dodává s tím, že běženci se bojí, že registrace může být past a že se budou muset vrátit domů.
V současné době se tak zdá, že přesvědčování o tom, že uprchlíkům nic nehrozí, stojí skutečně na jednotlivých úřednících. Je ale pravděpodobné, že až se relokace začne realizovat ve větší míře, tak se stane obecně známou a důvěra v systém se o něco zvýší, dodává Kittl.
Z italských táborů tak odchází většina uprchlíků volně dál do Evropy. Původní formuláře v Italštině obsahovaly otázku, kam uprchlíci chtějí zamířit – podle Černíkové jsou nejčastějším cílem běženců Německo, Švédsko nebo Holandsko a pak také Velká Británie, která ale nespadá do systému relokace uprchlíků. Naopak Česko se neobjevilo ani v jednom případě.
Evropské státy nabídly Itálii tři tisíce volných míst pro migranty, což je sice mnohem méně, než požadovala Evropská komise, ale naopak mnohem víc, než kolik je aktuálně potřeba: „Relokováno bylo 130 lidí z Itálie a 30 lidí z Řecka, v procesu vyřizování je dalších 150 až 200 lidí,“ uvedl Adam Kittl z odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra. Česko zatím nenabízí žádná volná místa – čeká totiž, až začnou fungovat hotspoty v Itálii nebo Řecku. V příštím roce je připraveno nabídnout 1000 míst.
Relokace znamená, že se uprchlíci z Itálie nebo Řecka přemístí do dalších zemí EU na základě povinných kvót. Proti nim se nejhlasitěji postavilo Slovensko - už zítra má tamní vláda rozhodovat o podobě žaloby na kvóty. O tomto tématu budou ve čtvrtek mluvit i premiéři zemí V4: že by se ale česká vláda k žalobě připojila, není teď podle premiéra ani lidovců ve hře. Pro je naopak hnutí ANO: „Musíme se spojovat s ostatními státy, aby ten náš hlas byl slyšet více,“ prohlásil předseda hnutí Andrej Babiš.
