Praha – Armáda plánuje dál utrácet za zbraně, které podle odborníků nemají další perspektivu. Příkladem je radiolokátor Arthur. Nedávno ještě armáda uvažovala o jeho prodeji. Teď však do jeho servisu hodlá investovat miliony korun, a to přesto, že nelze propojit se zastaralými děly. Skončí naopak prostředky, za které v minulosti stát dal miliardy. Všechny kroky přesto vedení ministerstva obrany považuje za nejlepší cestu, jak ušetřit.
Supermoderní radiolokátor Arthur má vyhledávat cíle pro děla. Ta ale pocházejí ze 70. let minulého století a s Arthurem je nelze propojit. Než by se tedy operátoři domluvili a obsluha zamířila, nepřítel by nejspíš byl pryč. „Kdyby byla dokončena modernizace celého dělostřelectva, potom ano. Dnes je to v polovině cesty,“ vysvětluje užitečnost radiolokátoru bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý.
Dělostřelectvo však žádná modernizace nečeká. Arthur prý bude dál sloužit i tak. Vojáci na jeho servis dokonce plánují vydat desítky milionů korun. Systém armáda pořídila před sedmi lety. Další komponenty však už nekoupila. Měl sloužit v Afghánistánu, kde by mohl mít praktické využití. Velení ISAF však dalo přednost Polákům a jejich celkově modernizovanému systému. „V roce 2015 je předpoklad, že bude začleněn do sil rychlé reakce NATO,“ slibuje mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek.
Škrtat se bude v oblasti české priority v rámci NATO
V plném rozsahu si armáda ponechá i dělostřelectvo, nad kterým se dříve vznášel otazník. Pochybnosti má však vojsko ohledně dříve prioritních druhů vojsk, například ochrany proti zbraním hromadného ničení nebo vrtulníků. Nic na tom nemění ani fakt, že jde o oblasti, které jsou v rámci NATO českou prioritou a do kterých v posledních letech armáda investovala miliardy.
Vojsko se tak zbavuje vrtulníků Mi-35, které se třeba v Afghánistánu velmi dobře osvědčily. Koupilo je navíc teprve před šesti lety. Podobný osud potkal i protiletadlové rakety KUB. A Damoklův meč se vznáší i nad modernizovanými tanky nebo nově vybaveným centrem biologické ochrany v Těchoníně. „Budeme muset dál hodnotit, které další schopnosti budeme muset silně omezit,“ dodává zástupce náčelníka Generálního štábu Miroslav Žižka.
Jiří Šedivý:
„Při těch dalších rozpočtových škrtech Bílá kniha z velké části ztratila ten rozpočtový význam, pro který byla tvořena, a armádní plánovači budou muset jít zpátky.“
Otázkou je také, jaká budoucnost čeká kontroverzní nadzvukové stíhačky. O tom, jestli po skončení pronájmu švédských Gripenů bude Česko nové stroje pořizovat, zdaleka nebylo rozhodnuto.
