Praha - Během loňska šlo na neschopenku o třetinu lidí méně než v roce 2008. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) tak loni evidovala 1,5 milionu případů ukončených pracovních neschopností, tedy o sedm set tisíc méně než v roce 2008. Průměrná délka jejich trvání se ale prodloužila z 39,5 dne na 48,5 dne. Na druhou stranu ubylo prostonaných dnů, a to o 15 procent. Přesto však ČSSZ vyplatila na nemocenské více, než vybrala. Stejný trend se projevil i u důchodového pojištění.
Češi loni prostonali 74 milionů dnů. Ženy v průměru stonaly 50 dní, muži 47. Od počátku loňského roku kvůli reformám zavedeným bývalým kabinetem premiéra Mirka Topolánka zaměstnanci v prvních třech dnech nemoci nedostávají žádné dávky. Poté jim zaměstnavatel do 14. dne vyplatí náhradu za prostonané pracovní dny. Až potom dostávají náhradu od státu.
Důchody a nemocenské stály stát 33 miliard korun
Na důchody a dávky nemocenského pojištění loni ČSSZ vyplatila o 33,1 miliardy korun více, než vybrala na pojistném. Celkem vybrala 301,1 miliardy korun, vyplatila však 331,6 miliardy. Takzvaný účet sociálního pojištění přitom ještě v prosinci 2008 vykazoval kladný zůstatek ve výši 20,9 miliardy korun. Přes tento nepříznivý trend ale lidé o důchody a nemocenské nepřijdou. Peníze na tyto dávky totiž patří mezi takzvané mandatorní výdaje, které musí stát platit ze zákona.
Na nižších příjmech státu se podepsala zejména současná hospodářská krize. V důsledku rostoucí nezaměstnanosti klesl počet plátců pojistného. Za snížení příjmů také může zavedení slev na pojistném pro firmy. Ty činily za prvních 11 měsíců loňského roku 9,7 miliardy korun.
