Praha - Zhruba 250 lidí se dnes kolem poledne sešlo v Praze u ministerstva zdravotnictví, aby protestovali proti chystanému stanovení doby dojezdu k lékaři a čekacích lhůt na operace. Demonstraci, která začala pět minut po 12:00, svolala rada postižených, odbory, svaz pacientů, rada seniorů, lékařská komora a iniciativa ProAlt. Podle nich by navrhované časové limity jen omezily dostupnost péče a vedly k rušení ordinací a nemocničních oddělení.
Čekací lhůty na lékaře a operace vyvolaly hněv a demonstraci
„Aby české zdravotnictví ušetřilo, bylo by nutné zrušit celé nemocnice. Ty vytvářejí základ pro poskytování zdravotní péče, která je výborná, ojedinělá a nad evropským standardem. A my si evropský standard zdravotnictví brát nenecháme, proto protestujeme a budeme protestovat dál,“ řekla na dnešním protestu šéfka zdravotnických odborů Dagmar Žitníková.
„Ty limity jsou tak špatné, že když se jich pojišťovna přidrží, tak ta péče bude nedostupná,“ varoval předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása.
Ministra zdravotnictví Leoše Hegera (TOP 09) pořadatelé akce žádají, aby návrhy stáhl a začal s nimi jednat. Napsali mu to v dopise, který po akci předali Hegerovu náměstkovi Martinu Plíškovi (TOP 09). Ten jejich kritice oponoval: „Já bych toto nařízení vlády rozhodně nespojoval s rušením zdravotních zařízení.“
Maximální časy dojezdu k lékaři a čekací lhůty na operaci, které uhradí zdravotní pojišťovny, má upravit nařízení vlády. Připravilo ho ministerstvo. Podle něj má předpis lidem zaručit, do kdy nejpozději musí ošetření dostat a jak daleko za ním nanejvýš pojedou. Své nároky budou také moci vymáhat.
Plíšek také demonstrantům předložil aktuální návrh dojezdových a čekacích dob. Podle něj by se měl pacient dostat k praktickému lékaři, zubaři či do lékárny do 45 minut jízdy. Podle původní verze se tak doba o pět minut prodloužila. Kromě třičtvrtěhodinového limitu pro dojezd k praktickému lékaři navrhuje ministerstvo ještě třeba maximálně hodinu a půl na cestu k dětskému chirurgovi, ke kardiochirurgovi do dvou hodin.
„Ve většině případů budou zdravotní pojišťovny a zdravotnická zařízení schopna zajistit péči v dřívějších intervalech. Toto je maximální doba s méně přizpůsobivým terénem. Jinak je dostupná péče v Praze a větších centrech, jinak v regionech v odlehlejších místech,“ uvedl Plíšek.
Předseda NRZP Václav Krása:
„Nařízení vlády (…) stanoví maximální dojezdové doby osobním autem. K vysokým specialistům jsou dojezdové doby 2 až 3 hodiny. Teoreticky by stačila dvě specializovaná centra na celou Českou republiku, do nichž by lidé s postižením dojížděli.“
Čekání na totální endoprotézu se zkrátilo
Jiné časy se naopak zkrátily. Na náhradu kyčelního kloubu by se nemělo čekat déle než 35 týdnů místo původních 78 - tedy osm měsíců místo roku a půl. Na operaci šedého zákalu by měl člověk jít nejpozději do 12 týdnů místo do 26 týdnů - do necelých tří měsíců místo do půl roku. V seznamu přibyla i roztroušená skleróza, její léčba by měla začít do čtyř týdnů od potvrzení diagnózy.
Na dodržování lhůt mají dohlížet zdravotní pojišťovny. Měly by tedy mít smlouvu s tolika lékaři a zařízeními, aby se potřeby pokryly. Pořadatelé demonstrace se obávají toho, že mnohé ambulance a nemocniční oddělení zaniknou, takže péče bude méně dostupná. Varují také před tím, že by o práci mohly přijít tisíce zdravotníků a dalších lidí z firem, které nemocnicím dodávají své výrobky.
Nařízení o časové dostupnosti má doprovodit nové Hegerovy reformní zákony, podle nichž se zdravotnictví začne řídit od dubna. Předpis by měl platit poté, co ho přijme a vyhlásí vláda. V praxi by se měl pak prosazovat nejpozději od ledna příštího roku.