Čech odsouzený ve Švédsku nechce do českého vězení - prý se bojí o život

Praha - Čech Karel Březina, který byl ve Švédsku odsouzen za pašování drog, si nechce zbytek z desetiletého trestu odpykat za českými mřížemi. "Pokud pojedu do českého kriminálu, hrozí mi velké nebezpečí. Chci zůstat tady, tady mi nehrozí nic," citoval Březinovo vyjádření soudce Nejvyššího soudu, kde dnes probíhalo soudní řízení o uznání cizozemského trestu.

Podle obhájkyně se Březina obává msty, protože se údajně zapletl do aféry kolem lehkých topných olejů. „V této věci zemřelo už šest lidí,“ uvedl ve svých obavách. Nejvyšší soud dnes o jeho přesunu do české věznice nerozhodl, případ se na základě stížnosti ministra vrátil zpátky na začátek. Případem se musí znovu zabývat Krajský soud v Ostravě, který by měl zohlednit Březinův nesouhlas a napravit další formální chyby.

Březinu chytili celníci v roce 2006 na Öresundském mostě mezi Dánském a Švédskem, v autě převážel údajně deset kilogramů heroinu. Není ale prvním Čechem zadrženým ve Skandinávii. V roce 2001 byli zadrženi dva jeho krajané se 17 kilogramy heroinu, letos byl obžalován jeden Čech, opět kvůli heroinu.

Za pašování drog sedí v zahraničních vězeních desítky Čechů

Obchod s drogami, spolu s krádežemi a převaděčstvím, je nejčastějším zločinem, kterého se Češi v zahraničí dopouštějí. Za pašování drog jich bylo v cizině v posledních letech zadrženo několik desítek. Většinou šlo o jednotlivce. Nejznámější jsou asi případy Emila Novotného a Radka Hanykovicse, kteří dostali za převážení heroinu vysoké tresty v Thajsku. Oba byli v roce 2004 vydáni do Česka.

Novotnému Ústavní soud potvrdil výši trestu, který mu dala thajská justice. Podle soudců by jeho snížením mohli ztížit situaci lidem, kteří v cizině také usilují o to, aby si svůj trest mohli odpykat v Česku. Novotný dostal v Thajsku 50 let vězení, tři amnestie mu pak trest snížily. Devět let si už odpykal, v České republice mu zbývá odsedět necelých osmnáct let.

Radek Hanykovicz měl kvůli nemoci přerušený trest. Nedávno zemřel na rakovinu plic. Zbývalo mu ještě 8,5 roku vězení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Za zapálení partnerky a další činy uložil soud mladíkovi výjimečný trest

Soud v pátek uložil výjimečný trest 21 let vězení a následnou zabezpečovací detenci Jiřímu Junkovi, který se přiznal k tomu, že po několikaměsíčním týrání polil benzinem a zapálil v pražském bytě svou přítelkyni. Nepravomocný rozsudek ho uznal vinným i z týrání zvířat, ze znásilnění, nebezpečného vyhrožování nebo ze zdrogování nezletilé dívky. Podle znalkyň i soudu je náprava čtyřiadvacetiletého mladíka se sadistickými sklony téměř nemožná.
před 29 mminutami

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Poukazuje na proceduru přijetí zákona i jeho obsah – nové kompetence vlády a omezení parlamentní kontroly nad rozpočtem.
11:02Aktualizovánopřed 34 mminutami

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
před 1 hhodinou

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
09:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 2 hhodinami

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 7 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 8 hhodinami

Vojtěch chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Může to ohrozit dostupnost péče, říkají menší nemocnice

Ministerstvo zdravotnictví chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Ministr Adam Vojtěch (nestr. za ANO) plánuje nejtěžší operace, zejména onkologické, do roku 2030 postupně přesunout do specializovaných center, která jsou většinou ve větších městech. Zástupci menších nemocnic se obávají o dostupnost péče a rovněž poukazují na potenciální problém se zaměstnáváním nových lékařů. V pořadu 90´ČT24 o tématu s Vojtěchem diskutovali přednosta Urologické kliniky 2. lékařské fakulty UK Marek Babjuk a předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.