Před čtyřmi lety představovalo hnutí ANO nepříliš významné uskupení zaštítěné česko-slovenským milionářem. V současnosti totéž uskupení tvoří těžkou váhu české politiky, vyhrává volby a jeho předseda Andrej Babiš se do budoucna netají premiérskými ambicemi. Právě dnes se členové hnutí schází na svém sjezdu. Jak šel čas se stranou, která se proslavila pod heslem „Nejsme jako politici. Makáme“?
Na podzim 2011 o sobě dal Andrej Babiš coby majitel Agrofertu vědět hlavně tvrdými výroky o korupci v Česku: „Jsem naštvaný, protože politici naši zemi od revoluce nejenže neumějí řídit, ale přihlížejí jejímu rozkrádání, žijeme v nefunkčním státě.“ Třetina lidí pak na sklonku v průzkumu agentury Median uvedla, že podnikateli důvěřuje, protože chce zlepšit poměry v Česku, a dalšího půl roku stačilo k tomu, aby jeden z nejbohatších Čechů stanul v čele nově ustaveného hnutí ANO 2011.
Uskupení, jehož název zkracuje slova „Akce nespokojených občanů“, tehdy ovšem nemělo jasně definovaný program, což připouštěl i novopečený předseda: „Nemáme ujasněno, kde jsme, jestli ve středu, rozkročení nalevo, napravo.“ V současnosti už se strana definuje jako napravo od středu, výhrady vůči její programové prázdnotě ale v různých obměnách zaznívají dodnes.
V dubnu 2013, necelý rok od registrace ANO coby politického hnutí, čítala členská základna 732 lidí - o rok později už to bylo 1 564 lidí. V současné době má hnutí 2 560 členů. Pro srovnání: nejsilnější vládní stranu, sociální demokracii, tvoří 22 500 straníků.
Sám Babiš přitom zprvu jakékoliv politické angažmá odmítal. „Do politiky nepůjdu,“ prohlašoval v září 2011 v rozhovoru pro Hospodářské noviny. „Jsem původem Slovák, bývalý člen KSČ, bývalý pracovník podniku zahraničního obchodu. Takový ten prospěchář starého režimu, který vlezl do strany, aby mohl cestovat do zahraničí, nejsem asi historicky morální ideál.“
Od neúspěšného testu ke žlutému trikotu
První volební test partaj podstoupila v říjnu 2012, když do senátních voleb vyslala sedmičku kandidátů; žádný z nich však neuspěl. V prezidentské volbě ANO nepřímo podporovalo Karla Schwarzenberga, a když předčasně padla vláda Petra Nečase, otevřela se Babišovu hnutí i cesta do sněmovny. Ještě před nimi ale strana prošla personální obměnou. Zvolila si sice vedení tvořené předsedou a pěti místopředsedy, z nichž však vzápětí čtyři odstoupili s výtkou. Argumentovali tím, že Babiš hnutí řídí jako firmu, bez uplatňování demokratických principů. Jedinou faktickou místopředsedkyní tak zůstala Věra Jourová.
V podzimních sněmovních volbách před dvěma lety ANO zaznamenalo výrazný úspěch. S 18,75 procenta hlasů obsadilo 47 mandátů a stalo se druhou nejsilnější stranou ve sněmovně, ve čtyřech českých krajích dokonce dokázalo zvítězit. Loni v lednu potom podepsalo koaliční smlouvu s lidovci a sociální demokracií, čímž se hnutí otevřela cesta k šesti ministerským křeslům; nejváženějším se stal post šéfa státní kasy, který spolu s funkcí vicepremiéra obsadil Andrej Babiš.
ANO bodovalo i ve všech volbách roku 2014. Nejprve získalo nejvíce hlasů v květnovém hlasování o českém zastoupení v Evropském parlamentu; získalo čtyři mandáty a Věru Jourovou na podzim vyslalo do Bruselu jako evropskou komisařku pro spravedlnost. Ani ne o půl roku později pak vzešlo z komunálních voleb celkem deset primátorů za hnutí ANO včetně Prahy a Brna a ve volbách do horní komory parlamentu pak získalo čtyři senátorské posty. Dnes je průzkumy preferencí, které pro ČT vypracovává agentura TNS Aisa (tady), staví na první místo v politickém pelotonu.
Stíny nad ANO: Výměny ministrů a Babišova samovláda
Spanilou jízdu politického hnutí částečně kazí fakt, že pokud vládu Bohuslava Sobotky opustil některý z jejích ministrů, tak to byl vždy člen právě ANO. První výměna proběhla na ministerstvu pro místní rozvoj, kdy Věru Jourovu, odcházející do Evropského parlamentu, nahradila v říjnu Karla Šlechtová. Do konce loňského roku stihl ještě Dan Ťok vystřídat Antonína Prachaře na postu ministra dopravy a v současné době se na místo odstupující ministryně spravedlnosti Heleny Válkové chystá Robert Pelikán. (Jeho profil si přečtěte ZDE.)
Stín pochybností vrhá na stranu i osoba jejího předsedy a mediálního magnáta zároveň. Babiš je v současnosti majitelem vydavatelství MAFRA, pod které spadají tituly Lidové noviny, MF Dnes, servery lidovky.cz i iDNES.cz a také televize Óčko nebo bezplatný deník Metro. Současně vlastní i rádio Impuls. Informační síla, kterou Babišova mediální divize tvoří, vyvolává již řadu měsíců debaty o tom, zda svá média šéf ANO nevyužívá k politickému boji.
Další častou výtkou směřující na hnutí ANO 2011 je i chybějící standardní vedení známé z ostatních politických stran. Hnutí má dosud jen svého předsedu, po jehož boku ale nestojí žádní místopředsedové. To by se však mělo změnit po tomto víkendu, kdy se koná sněm, na kterém si delegáti ANO zvolí nové vedení. Andrej Babiš čelí kritice, že je ANO „stranou jednoho muže“ s absolutní mocí nad všemi členy, což popírá.
Únosnou míru Babišova vlivu popisují i jednotliví členové hnutí. „Pan Babiš je předsedou strany a je to muž, který hnutí víceméně založil. Kdyby ho nebylo, tak tady nikdo z nás není,“ vysvětlila Radka Maxová, jedna z kandidátek na 1. místopředsedkyni strany. Věcně kauzu shrnul i další kandidát na tuto pozici Jaroslav Faltýnek. „Pan Babiš je zakladatelem hnutí a jeho předsedou, jeho hlavním motorem a hlavní tváří. To tak prostě je, ať se to někomu líbí, nebo ne,“ nechal se slyšet.
„Naše hnutí není hnutí jednoho muže. Členové předsednictva rozhodovali vždy společně a pan Babiš má jeden hlas, tak jako kdokoliv jiný z předsednictva,“ doplnila Blanka Kotrlová, která o místopředsednický post rovněž usiluje. Podle platných stanov hnutí jej řídí předseda a s ním právě i ono předsednictvo čítající devět, kromě Jaroslava Faltýnka vesměs neznámých tváří.
