Praha - Konzervativní iniciativa D.O.S.T. se ohradila proti tomu, že ji židovská obec ve své letošní zprávě o českém antisemitismu označila za nebezpečný fenomén. Proti těmto výrokům se však nebude bránit právní cestou. Obvinění z extremismu a rasismu vyvracel i předseda iniciativy a vysoce postavený úředník ministerstva školství Ladislav Bátora. Podle Bátory je prokázané, že není rasistou, antisemitou a extremistou. Argumentoval přitom mimo jiné tím, že mu Národní bezpečnostní úřad neodebral bezpečnostní prověrku, kterou dříve získal.
Zpráva židovské obce o stavu antisemitismu v ČR za rok 2010 hodnotí iniciativu D.O.S.T. jako „poměrně nebezpečný fenomén nejen pro české Židy, ale pro celý demokratický vývoj v ČR“. Petice a projevy lidí hlásících se k iniciativě označuje za „prostředek pro prosazování neofašistických, šovinistických a xenofobních tendencí“.
Podle D.O.S.T. jsou takové výroky nepravdivé a iniciativu poškozují. Jde prý o projev nedorozumění a snad i výsledek „možných manipulací ze strany ideových odpůrců iniciativy“. Předseda Židovské obce v Praze František Bányai se ohradil proti tomu, že by zpráva o stavu antisemitismu v ČR byla manipulativní a vznikla pod vlivem „politických či jakýchkoli jiných vnějších vlivů“. Uvedl, že jde o interní zprávu obce, kterou vypracovali dobrovolníci. Obec za jejími závěry stojí a za rok bude hodnotit znovu.
Bátora byl dříve kandidátem nacionalistické Národní strany ve volbách do sněmovny. Před lety se účastnil přednášky o českém protižidovství, pořádané ultranacionalistickou Vlasteneckou frontou. Na tiskové konferenci s ním vystoupil také místopředseda D.O.S.T. Petr Bahník a tajemník iniciativy František Červenka. Všechny tyto představitele D.O.S.T. přijal na Hradě nedávno prezident Václav Klaus, aby přijal jejich gratulaci ke svým sedmdesátinám.
Podle Ondřeje Cakla z organizace Tolerance a občanská společnost, která dlouhodobě monitoruje činnost krajně pravicových skupin v ČR, Červenka i Bahník v minulosti pořádali demonstrace, kterých se účastnili i lidé z neonacistických skupin jako například Národní odpor. Červenka byl také předsedou krajně pravicové strany Národní sjednocení a politicky spolupracoval s lídrem ultrapravicové Dělnické strany Tomášem Vandasem. Dělnickou stranu loni soud zakázal kvůli nedemokratickému programu.
Bátora svůj vztah k antisemitismu musel vysvětlovat také v souvislosti se svou prací s názvem Česká revue - Můj národ a má vlast, ve které pochválil antisemitský spis Rudolfa Vrby nazvaný Zkáza Slovanů. Podle historika Židovského muzea v Praze Michala Frankla byl katolický kněz a novinář Vrba jedním z nejvýraznějších českých antisemitů působících v českém veřejném prostoru na přelomu 80. a 90. let 19. století. Vrba v knize mimo jiné chválí známé antisemitské podvrhy takzvané Protokoly sionských mudrců či nacistického ideologa Alfreda Rosenberga.
„Já jsem Zkázu Slovanů četl těsně po okupaci, když mi bylo asi sedmnáct, pamatuji se, že na mě působila skvěle, protože si uvědomte, že tehdy jsme nevěděli vše, co víme dneska,“ hájil Bátora svůj názor na Vrbovu knihu. Kniha ho prý mimo jiné utvrdila v tom, že se komunismus nedá reformovat.
Svůj pochvalný komentář k Vrbově knize označil Bátora za „epizodní záležitost“. Na dotaz, zda považuje za skvělé i rasistické pasáže knihy, kde se hovoří o škodlivosti Židů, Bátora odpověděl: „No tak já se na to podívám, doufám, že se k té knize někdy dostanu, nebudu takto komentovat vaše útržky.“
Bátora poznamenal, že si příliš nepamatuje ani na protižidovskou přednášku Vlastenecké fronty. „Netušil jsem, že se na ty přednášky nemá chodit,“ řekl. Odmítl komentovat, zda mu byly blízké názory, které na přednášce zaznívaly o židovské problematice. „Chcete, abych si vzpomněl, jaké jsem měl pocity před sedmi roky, nedokážu to,“ řekl.
Proti působení Bátory na ministerstvu školství se kvůli jeho názorům dříve vyslovil také Český helsinský výbor, zástupci organizace Amnesty International, Člověk v tísni, Liga lidských práv a další. Kritizovali ho i někteří politici. Zastal se ho naopak prezident Václav Klaus, který označil kauzu zaměstnání Bátory na ministerstvu školství za „diktaturu politické korektnosti“ a postavil se za některé jeho názory.
