Praha – Autor auditu, který si v roce 2009 objednala Praha k Opencard, projekt ostře kritizoval před poslaneckou komisí. Ta prověřuje policejní vyšetřování miliardového projektu. Auditor Valdemar Linek přitom upozornil, že ho o spolupráci při vyšetřování nikdy nepožádala policie ani soudy. O Opencard vypovídal také někdejší náměstek pražského primátora Rudolf Blažek (ODS). Ten audit zadal, uvedl, že podle prvních analýz mělo být zavádění karet bezproblémové. Vše se ale protáhlo a prodražilo.
Před poslaneckou komisi ke kauze Opencard předstoupil muž z nejpovolanějších – Rudolf Blažek v letech 2007 až 2009 jako první náměstek primátora odpovídal za informatiku, a tím i za provoz karet. Blažek před komisí hovořil o zprávě o Opencard, která ji označila za velmi moderní projekt, který byl v pořádku. Vše se podle Blažka zvrtlo později. Realizace a zavádění Opencard pro něj „nebyly příliš rychlé“. Přiznal také, že měl pochybnosti o ceně za licenci, která mu nepřišla příliš výhodná pro město, a také o exkluzivních právech společnosti Haguess na systém. Uvedl, že neví, kdo s projektem vlastně přišel, a odkázal na tehdejšího ředitele magistrátu Martina Trnku.
Kvůli pochybám nakonec nechal Blažek zpracovat forenzní audit. Vedoucí auditorů Valdemar Linek před poslaneckou komisí rovněž vystoupil. Audit například srovnal Opencard s Plzeňskou kartou a In-kartou Českých drah, které označil za lépe využitelné, a přitom podstatně levnější. Linek uvedl, že řadu lidí závěry auditu šokovaly. Smlouvy Prahy s firmou Haguess na Opencard musel podle šéfa auditorského týmu připravovat diletant anebo někdo, kdo chtěl postavit magistrát do naprosto nevýhodné pozice. Samotný Rudolf Blažek ale podle Linka působil, že má zájem zjistit skutečný stav projektu. Naopak magistrátní odbor informatiky údajně spolupracoval s auditory liknavě a dopravní podnik spolupráci odmítl. Linek také připomněl, že si jeho svědectví v případech souvisejících s Opencard nikdy nevyžádaly soudy ani policie.
Bývalý 1. náměstek pražského primátora Rudolf Blažek:
„To, že projekt nebyl zaváděn v rychlosti a nebyly naplněny například představy elektronické peněženky – platební prostředek, který Česká národní banka neschválila, ačkoli to na začátku projektu bylo předpokládáno – a celá řada problémů s tím spojených včetně nákladů na licence, mě vedly k tomu, abych požádal o zadání forenzního auditu.“
Vyšetřovací komise se sešla již počtvrté. Svoji práci chce uzavřít do konce roku, plánuje přitom nejméně ještě jeden výslech. V minulosti před poslance předstoupil právník, který zpracoval trestní oznámení kvůli Opencard, a bývalá opoziční zastupitelka Jana Ryšlinková (Zelení). Ta uvedla, že z více než miliardového projektu pravděpodobně profitovali takzvaní pražští kmotři a exprimátor ODS Pavel Bém. Ten se proti jejím slovům ohradil. Ryšlinková také upozornila, že podala několik podnětů ke kontrole finančním úřadům, aby prověřily společnost Haguess. Podle členů vyšetřovací komise ale úřady nekonaly a kontrolu neprovedly. Někdejší pražská zastupitelka by proto měla před komisi předstoupit ještě jednou a pomoci objasnit roli finančních úřadů.
Kvůli Opencard soud uložil zatím nepravomocně podmíněné tresty pětici magistrátních úředníků za zvýhodnění firmy Haguess, která zakázku získala. Autoři projektu z řad městských politiků v čele s Bémem vystupovali v roli svědků. Kvůli Opencard ale policie obvinila a státní zastupitelství letos i obžalovalo většinu členů pozdější městské rady včetně Bémova nástupce, nyní poslance Bohuslava Svobody (ODS), a současného primátora Tomáše Hudečka (TOP 09). Obvinění souvisí se smlouvou Prahy s Haguess z roku 2012, která vzešla z jednacího řízení bez uveřejnění. Tehdejší městští radní v čele se Svobodou a Hudečkem tvrdí, že neměli jinou možnost než kontrakt s Haguess prodloužit právě kvůli exkluzivním právům firmy na systém, na která poukázal i Blažek. Bohuslav Svoboda označil žalobu za účelovou, vykonstruovanou a politicky motivovanou.
