Praha - V kostele Panny Marie Sněžné v Praze začal archeologický průzkum. Odborníci se chtějí podívat pod hroby čtrnácti umučených františkánů. Samotné ostatky řeholníků se po třech staletích dostaly znovu na světlo dne 11. července. Akce souvisí s jejich očekávaným podzimním blahořečením.
Zatímco si kostel prohlížejí davy turistů, za zdí začínají pracovat archeologové
Truhlu s pozůstatky mnichů nedávno po více než 300 letech otevřeli antropologové a teologové kvůli jejich blahořečení, které je plánové na říjen. Vědci předpokládají, že by mohli objevit další kosterní nálezy. Pozůstatky mučedníků totiž nebyly kompletní. Navíc místo, kde byly nalezeny, má dlouhou pohřbívací tradici, je proto možné, že by se mohly najít ostatky dalších těl.
Ostatky čtrnácti mnichů byly uloženy v truhle v podlaze kostela. „Naposledy byla schránka otevřena v roce 1677, takže jsme vlastně úplně nevěděli, co v ní najdeme,“ řekl jeden ze spoluorganizátorů blahořečení Petr Regalát Beneš.
Čtrnáct františkánů do Prahy přišlo ze západní Evropy a ironií osudu našlo smrt v kostele, který by bez jejich přestavby dnes už asi nestál. Františkáni by se měli stát blahoslavenými dne 13. října, 401 let od své smrti. V listopadu se také nádvoří kostela přejmenuje na nádvoří Čtrnácti pražských mučedníků.
Samotný výzkum není až tolik badatelský. Souvisí spíše s přestavbou kaple svatého Michala, která se stejně jako celý františkánský komplex připravuje na 13. října, na den, kdy bude 14 mučedníků blahořečeno. V souvislosti s tím bude také na jejich počest přejmenováno nádvoří kostela.
Proces blahořečení čtrnácti mnichů začal už v 17. století. „První snahy o jejich blahořečení se počítají od roku 1624. Svědkové události se shodují, že se bezprostředně po vraždách začaly v kostele objevovat mimořádné jevy, viděli tu světlo a slyšeli zpěv mrtvých bratří,“ popsal Beneš. Oficiální proces byl zahájen v roce 1677, několikrát v historii byl ale z různých důvodů přerušen. Letos v květnu papež Benedikt XVI. s konečnou platností schválil dekret o blahořečení. Uskutečnit by se mělo v pražské katedrále 13. října.
Dav pražských protestantů považoval františkány za kolaboranty
Bude to přesně 401 let od dob, kdy právě na tomto místě zabili františkánské mnichy rozhněvaní Pražané poté, co pasovská vojska vtrhla do českých zemí. Komunita čtrnácti mnichů z různých zemí západní Evropy hlásala v tehdy protestantské Praze katolickou víru. V únoru roku 1611 vpadlo do Prahy vojsko Leopolda Habsburského, obsadilo Malou Stranu a snažilo se proniknout na druhý břeh Vltavy. Během obrany se obyvatelé obrátili proti katolickým klášterům, jejichž osazenstvo podezřívali ze spolupráce s pasovskými vojáky. Kromě františkánů od Panny Marie Sněžné pozabíjeli řeholníky ještě z několika pražských klášterů. „Byl to takový masakr na masopustní úterý, kdy se lidé utrhli ze řetězu,“ charakterizoval událost františkán Petr Regalát Beneš.
