Praha – Akademie věd ČR chce do budoucna mnohem více propojit práci jednotlivých ústavů. Bádat by ve spolupráci mohly i ústavy, u kterých to zatím nebylo běžné, řekl předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš k 20. výročí vzniku instituce. Může tak vzniknout až 30 výzkumných programů, které by se věnovaly i širším celospolečenským problémům. Větší „zápřah“ i lepší výsledky by ústavům a vědcům měly přinést také více peněz do rozpočtu.
„Akademie věd je instituce neuniverzitního výzkumu, která propojuje základní a aplikovaný výzkum a ve své dnešní podobě je zcela identická s moderními institucemi, ať už je to na západ od našich hranic nebo v zámoří,“ prohlásil ku příležitosti dvacátých narozenin české Akademie věd její předseda Jiří Drahoš. S tím, že na padesáti pracovištích spolupracují s vysokými školami a ročně řeší 600 projektů aplikovaného výzkumu. „Vůbec nejsme uzavřenou institucí, ruce na obě strany máme doširoka otevřené.“
Centrální vědecká instituce Česka chce do svých dalších let rozšířit portfolio bádání a stavět na rozkročených, multidisciplinárních projektech. Nová strategie akademie by měla zacílit do řady témat, které neplní pouze odborné publikace, ale dotýkají se každodenního života lidí. Program nazvaný Kvalita života ve zdraví a nemoci tak spojuje práci fyziologie, biomedicíny i socioekonomické studium lidského stárnutí. Cílem je postihnout daný fenomén v široké perspektivě.
Peníze pro vědu? Podle Drahoše se sliby a realita rozcházejí
Od širšího portfolia bádání si Drahoš slibuje více peněz. Podle místopředsedy AV ČR Pavla Barana je také nutné, aby některé instituce byly flexibilnější. Řada ústavů získala motivaci už samotným vyhlášením strategie, tvrdí. „Nikoho nenutíme do vytváření programů. Například s programem 'stárnutí' přišly ústavy z Krče, sociologický, psychologický i národohospodářský. Myslíme si, že vědci o to budou mít přirozený zájem,“ uvedl Drahoš. Inspiraci našla AV ČR v německém modelu hodnocení výzkumu.
„V rámci propojení programů různých typů týmů doufáme, že dojdeme k zásadnějším výsledkům, než třeba doposud v izolovaných množinách týmů na ústavech,“ poznamenal Drahoš. Předseda AV ČR zároveň doufá, že se strategií důležitou pro společnost by mohla akademie uspět i u nové vlády, až bude žádat o navýšení rozpočtu.
Od roku 2009 klesla podpora AV ČR v institucionálních prostředcích o zhruba 700 milionů korun. „Podle představy vlády premiéra Mirka Topolánka měl rozpočet na vědu a výzkum od roku 2008 každoročně narůstat asi o dvě miliardy korun. Ve skutečnosti jsme víceméně na stejné částce. Sliby jsou sliby a realita je bohužel jiná,“ říká Drahoš s tím, že by byl rád, kdyby akademie znovu získala podobnou částku pro roky 2015 a 2016.
Akademie věd zůstává podfinancovaná
Získané finance by AV mohla investovat právě do spolupráce mezi ústavy. AV ČR dostává od státu 4,5 miliardy korun, což je jen 42 procent z celkového rozpočtu. Dalších 58 procent vydělá na patentech a další v projektech. I tak je ale AV ČR podle Drahoše podfinancovaná, v poslední době nemá například na opravy budov nebo nákupy moderních přístrojů.
- Počet jednotlivých ústavů v roce 1990: 85 – celkem 12 tisíc pracovníků
- Počet jednotlivých ústavů v současnosti: 53 – celkem 7,7 tisíce pracovníků
„V dnešní době je Akademie věd jednoznačně nejlepší vědeckou institucí v ČR. Ačkoli je srovnatelná s Univerzitou Karlovou, tak AV ČR produkuje kolem 40 procent významných výsledků v celé české vědě,“ zdůraznil její bývalý předseda Václav Pačes. Dodal, že vědecké programy na vysokých školách i v akademii však rozkládá grantový systém.
Grantová agentura měla jen letos podle plánů rozdělit na projekty základního výzkumu téměř 3,2 miliardy korun; o 300 milionů korun více než loni, přestože navýšení nedoporučil mezinárodní audit. Agentura každoročně posuzuje kolem 3 500 žádostí o finanční podporu základního výzkumu, které přicházejí z Akademie věd, vysokých škol a dalších institucí zabývajících se základním výzkumem.
