Praha - Novou Laboratoř plazmových technologií, ve které budou vědci zkoumat úpravu materiálů plazmatem, dnes otevřel Ústav fyziky plazmatu Akademie věd ve Vědeckotechnickém parku Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu v Praze Letňanech. Podle slov šéfa laboratoře Pavla Chrásky jde o jedno z pěti pracovišť na světě, které se také zabývá „tím, jak a proč to funguje“. Předseda Akademie věd Jiří Drahoš považuje za důležité právě propojení teoretického výzkumu s praktickou aplikací.
Plazma, čtvrté skupenství hmoty, je podle Chrásky horké kolem 25 tisíc stupňů Celsia. Do jeho proudu vědci vnášejí keramický, kovový či jiný prášek, který se při vysoké teplotě taví a s proudem plazmatu se vysokou rychlostí nanáší na podložku, na níž vytváří ochrannou vrstvu. Vědci také dokážou vytvořenou vrstvu sundat a tím získat samonosný prvek z keramiky nebo kovu. Dokážou také míchat keramiku a kov. Tyto technologie se používají například v leteckém průmyslu na vytváření tepelných bariér na lopatkách turbín.
Šéf laboratoře Pavel Chráska:
„My se tady zabýváme také plazmovým výzkumem, při kterém zjišťujeme, co se děje při plazmovém stříkání. Proč ty nástřiky drží nebo proč nedrží, jaké tam probíhají fyzikálně chemické procesy… Hledáme například materiály, které budou fungovat jako izolátory velkých proudů. Novým požadavkem jsou materiály pro fúzní zařízení, kde musí vydržet extrémně vysoké teploty.“
Přístroje na plazmové stříkání jsou podle Chrásky českou specialitou. Vědci v ČR vyvinuli na konci 60. a začátkem 70. let takzvaný vodou stabilizovaný plazmový systém. Toto zařízení - vodou stabilizovaný plazmatron WSPR - dodali do Japonska, USA, Belgie a Francie. Zájem mají Čína, Jižní Korea a Austrálie.
V České republice je zcela novou technologií plazmové spékání. Je to technologie, při které se extrémně stlačeným keramickým nebo kovovým práškem pouští silný elektrický proud, což vede ke vzniku kompaktního materiálu. Tento proces je oproti klasickému spékání výrazně rychlejší. Podle některých teorií ale o plazma vůbec nejde. „Jsme Ústav fyziky plazmatu, tak budeme hledat, jestli tam to plazma je, nebo není,“ uzavřel Chráska.
Výroba speciálních materiálů pro průmyslové firmy přináší Akademii věd také nemalé peníze, díky zakázkám pro podobná pracoviště zaplatí akademie čtvrtinu ročních nákladů na provoz. Jediná laboratoř ale nestačí, proto akademie chystá otevření podobného pracoviště, které by sloužilo čistě komerčním účelům.
