V Česku si už zřejmě brzy nikdo v restauraci nezapálí. Vláda schválila novelu zákona výrazně potírající kouření. Adiktolog Petr Popov je však vůči definitivnímu přijetí opatření skeptický. „Různá lobby mohou velmi výrazně zasáhnout,“ obává se. Připomíná, že podle průzkumů si nekuřácké restaurace přeje i řada kuřáků. Velkou oblibu marihuany v Česku si vysvětluje nedostatečnou informovaností veřejnosti. Petr Popov byl hostem pořadu Hyde Park.
„Bylo by samozřejmě lepší, kdyby vše fungovalo zcela spontánně a nikdo by nemusel přijímat žádná restriktivní opatření. Jenže v menších obcích není žádná možnost volby, ani pro zákazníka, ani pro personál. Společenský zájem s ohledem na rizika, která kouření provází, výrazně převyšuje,“ soudí o zákazu kouření v restauracích Petr Popov, primář Kliniky adiktologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Podle posledních průzkumů Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a agentury Ipsos více než polovině Čechů kouření v barech a restauracích vadí. Za poslední tři roky tak stoupl počet odpůrců o 10 procent. Zákaz kouření v restauracích si přeje 78 procent respondentů šetření. „Netýká se to jen těch, kdo sami nekouří. Takovýto postoj zaujímá i řada kuřáků, kteří ani nepřemýšlejí o tom, že by přestali. Přesto jim vadí chodit do zakouřených prostorů,“ říká adiktolog.
Chystaná novela zákona by podle Popova mohla být předstupněm změny kuřáckého chování celé společnosti. „Lidi to donutí udělat změnu a zejména pro ty, kteří potřebují nějaký vnější stimul, to může být významný faktor,“ soudí. Od protikuřáckého zákona si také slibuje, že se začne více hovořit o důvodech, proč lidé nedokážou přestat, i když vědí, že si škodí a sami se omezují.
Část kuřáků si totiž podle Popova odmítá svou závislost uvědomit. „Závislost na nikotinu je řazena mezi nemoci, které patří do okruhu duševních poruch a mění schopnost reálně hodnotit situaci,“ říká. Jeden z příznaků rozvinuté závislosti je právě situace, kdy dotyčný chápe, že mu tabák ubližuje, ale přesto není schopen své chování změnit. „Bez ohledu na to, že si uvědomuje, že škodí druhým, že ho prosí, aby toho nechal, tak není schopen to ovládnout,“ vysvětluje.
Podle průzkumu Evropského monitorovacího centra patří Česko k největším kuřákům marihuany, vyzkoušeli ji 4 z 10 dotazovaných ve věku od 15 do 34 let. Mezi dospělými jsou pak Češi sice pod evropským průměrem, i tak ale marihuana patří mezi priority protidrogové prevence. Oblíbená je v Česku i extáze, kterou podle evropských statistik vyzkoušel každý 20. dospělý. U tvrdých drog je v Česku jasnou jedničkou tuzemská specialita – pervitin. Celkové odhady mluví o tom, že se v Česku vyrobí až 7 tun pervitinu ročně.
Marihuana může způsobovat velmi závažné poruchy
Vysokou oblibu marihuany v České republice si Popov vysvětluje mimo jiné nedostatečnou informovaností veřejnosti. „Teprve teď se začínají objevovat informace o tom, že marihuana není bez rizik, že je to návyková droga, která může způsobovat velmi závažné poruchy zdraví, jak v oblasti tělesné, tak psychické,“ konstatuje. „Dlouhou dobu se říkalo, že je to vlastně neškodné,“ stěžuje si.
Velkým problémem je v České republice také alkohol. Závislost na něm je téměř vždy nutné léčit úplnou abstinencí, ve výjimečných případech je ale možné zvolit i jiný postup. „Existuje model práce s rozvíjející se závislostí v počátečním stadiu, kdy dotyčný ještě je schopen do značné míry kontrolovat způsob či množství konzumace. Dá se pracovat na tom, aby svou schopnost kontroly posílil, aby se u něj závislost nerozvíjela,“ vysvětluje adiktolog. Tuto metodu začali lékaři testovat před dvěma lety. Cílem je redukovat, nikoliv eliminovat pití. „U alkoholu ale neexistuje neriziková dávka,“ dodává. „Nízké dávky jsou jenom méně rizikové.“
